XXY
XXY
XXY
XXY
XXY
Režie:
Lucía PuenzoKamera:
Natasha BraierHrají:
Ricardo Darín, Valeria Bertuccelli, Guillermo Angelelli, Inés Efron, César Troncoso, Martín Piroyansky, Luciano Nóbile, Germán Palacios, Ailín Salas (více)Obsahy(1)
Alex je pätnásťročná tínedžerka s neľahkým tajomstvom. Rodičia, hneď po jej narodení, opustia Buenos Aires a presťahujú sa do izolovaného dreveného domu, zastrčenom v dunách uruguajského pobrežia. Príbeh sa začína, keď Alexini rodičia vítajú priateľský pár s ich šestnásťročným synom Álvarom. Jeho otec, ktorý je plastický chirurg v Buenos Aires, prišiel poskytnúť medickú konzultáciu ohľadom Alex. Medzi oboma tínedžermi prepukne neodolateľná príťažlivosť. Malým mestom sa reči šíria veľmi rýchlo. Malú Alex susedia zrazu vnímajú ako nejaké monštrum. Pre dievča sa pozornosť ľudí stáva nebezpečnou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Úvodný náčrt sľuboval možný zaujímavý vývoj príbehu, žiaľ tvorcom sa ho nepodarilo rozvinúť do podoby, ktorou by vybočoval z priemeru v tejto žánrovej či tématickej kategórii. Formálne aj herecky na úrovni, príbehovo už poslabšie. Čakala som oveľa viac.Videné v rámci projektu 52 films by women a Challange tour marec 2016- 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Bezcharakterní Alex jako symbol zastupující všechny kdo snad kdy měli co dočinění s intersexualitou. Syrově natočený snímek, který se snaží působit co nejpřirozeněji, možná lehce poeticky na mě ve výsledku působil jen prázdně, nevýrazně. To jediné co bych napsala k ději je právě ona již zmíněná intersexualita. Nic víc se nekoná. Děj se prázdně motá okolo jednoho momentu, nikam nepokračuje, hodně je nadhozeno k zamyšlení, ovšem dotáhnuto není nic. Film nic neříká, nemá prakticky závěr, pointu, ani vysvětlení. Postavy jsou bezcharakterní, přímo mrtvolně pasivní, jednoduše vycpávka prostoru obklopujícího Alex. Škoda, protože potenciál námětu rozhodně nechybí. ()
Mnoooo, zajímavé to bylo! Odtažité ale přitom i vtahující, smutkem i tápáním prostoupené komorní drámo o nelehkém životě jednoho dospívajícího človíčka a jeho nejbližšího okolí. Nic pro ty co maj rádi vše nalinkované, doslovné a přímé. Tento film nabízí naopak více otázek než odpovědí a podnětů k zamyšlení se. Plyne to pěkně pomalu a nic tu není černobílé a jednoduché, ani hlavní postava v podání výborné Inés Efron. Tuhle seňoritu už jsem viděl ve dvou filmech a je fakt dobrá, dokáže hrát i jen mimikou a výrazem v očích. A když tenhle zajímavý příběh dokonale dokresluje prakticky neustále svištící a zpívající mořský vítr a moře samotné, nemohu jinak než hodnotit hodně vysoko. ()
Celovečerní debut Lucíe Puenzo dává naději, že existují v současnosti ještě režisérky-ženy, jejichž tvorbě stojí za to věnovat pozornost, přestože XXY trpí typickými chydami debutů. Oceňuji herecké výkony mladistvých a dokumentárnost celého snímku i nedotažený koncept s tematizováním plynutí času, problém mám potom s nevyjasněnou motivací mnoha postav, s klišé neodmyslitelně patřící k filmům o coming-outu a figurkařením. ()
Intersexualita..záležitost, kterou se společnost snaží ignorovat a doufá, že tím asi přestane existovat. Ano, každého odlišného označíme za zrůdu a vyženeme na okraj společnosti. Krása. Film ukazuje, jak se žije Alex s jejím těžkým údělem, kdy nepatří pohlavně ani do jedné kategorii a odmítá pořád hormonálně zadržovat vývoj jedné své části. Ukazuje i reakce společnosti na ní, u některých fascinaci, u jiných zhnusení a v tom všem se rodí i zárodky lásky... ()
Reklama