Vzhůru do oblak

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)

Pixar opět předvedl, že na poli animovaných filmů je jednička a to i přesto, že se Vzhůru do oblak nejlepším filmům studia nevyrovná. Scénář je na první pohled jednoduchý a zvláště pokud jste měli tu smůlu a viděli trailer, tak na vás už moc překvapení nečeká. Přesto ale film dokáže pobavit a to snad všechny věkové kategorie, což byl zřejmě hlavní záměr tvůrců. A vůbec mi to, že se jedná o rodinný film, nevadilo. Ačkoliv jsem viděl film dabovaný (podruhé v životě v kině na animovaném dabovaném filmu!:)) tak mě to tak nevadilo. Nad animací se tady rozplývat nebudu, beru ji (asi trochu trestuhodně) jako samozřejmost. Režie je velmi povedená a také jí není moc co vytknout, takže se zaměřím na scénář. Jak jsem již řekl, tak byl dost přímočarý, přesto v sobě skrýval mnoho povedených nápadů. O to víc mě mrzelo, že je konec tak trochu useknutý a dějové linky některých postav nejsou na můj vkus dost dořešené. A to je vlastně vše:) Víc výtek k tomu asi nemám. 5* filmu ale nedám, protože ačkoliv se jedná o snímek bezesporu kouzelný:) který navíc ani přehnaně nemoralizuje a rodinné hodnoty jsou zmíněny jen v opravdu nezbytném minimálním množství, ničím v podstatě nevybočoval, natož aby mi z něj spadla brada. Jeho největší výhra je v tom, že se dokázal vyhnout chybám typickým pro filmy Dreamworks (přehnané množství přehnaně vtipných a odporně se šklebících potvor...). Věřím, že někomu se ty pixarovky už taky můžou zajídat, ale já mezi takové lidi nepatřím. (22.08.2009)

Ze začátku jsem nevěřil svým očím, grafika ( paráda ), příběh ( z počátku senzační )... Děj se vyvíjel v obrovském napětí, ale od půle filmu, kdy přistáli na útesu dostává příběh velkou facku ( pro mne ). Vadilo mne chování ptáka a nejhorší co tu snad mohlo být byli psy. Kdyby tyhle dvě ´´maličkosti´´ zde nebyly dal bych určitě 5 hvězd. Teď musím jít bohužel o jednu dolu. Film se mi líbil a určitě potěší. Stařík a jeho dávné sny, které chtěly prožít s manželkou. ( Hodnocení: 8/10 ) (12.12.2009)

Instantní americký (nebo z hlavního proudu, chcete-li) první dekády nového milénia, což je samo o sobě v mejch oploutvenejch očích mínus, neboť tento druh animace je poněkud nešťastný v tom, že postrádá svou vlastní duši a jako kdyby se z filmu vytrácela jakákoliv vizuální originalita. Navíc ani příběh nedopadl nějak extra skvěle, sice oceňuji, že dvě z hlavních postav jsou věku gerontího a kdyby byl film hraný, hrozil by reálný úhyn hlavního osazenstva na sešlost věkem, ale vše na mě působí jako samostatně funkční desetiminutovky, které se ale bídně spájí v jeden celek, navíc hlasové obsazení je nebývale nudné (hlavně u psa, který se svým zcela nezábavným hlasem zajišťuje finální průměrné hodnocení). Ne že by to nebylo zábavné (kdyby třebas měla úvodní sekvence samostatný závěr s nějakou pointou, byl by to jasný adept na krátkometrážního oscara®) nebo že by to postrádalo vtipy (veverky!) ale jako celek... (14.09.2014)

Útěk, vlastně spíš balonkový úlet do divočiny- tentokrát opravdový, který ukazuje, jak propastný zeje rozdíl mezi pixarovským snílkovstvím té armády animátorů a pennovskou zaslepenou naivitou. Proaktivní senior, teoreticky aktivní skautík a mluvící pes reprezentují různé druhy osamění, ale coby metafora odcizující se civilizace, rozpadu komunity a rodiny je tento uzavřený mikrosvět překvapivě funkční, vesele rozmarný a emočně působivý. Dokonce i notoricky roztomilá fauna je tentokrát vykreslena v neobvyklém modu. Velký náboj do světa dobrodružství ale dodala starosvětská muzika, díky které se navzdory pokrokům ve vědě ukotvil film do doby bezvěké. Pro duševně dospělé jsou tato oblaka příliš vysoko, ale pokud trpíte Peter Pan komplexem a přesvědčením, že omnia vincit amor, pak směle- nowhere but Up. A vezměte s sebou Ellie- než bude pozdě. 85 plus (24.08.2009)