Hobit: Šmakova dračí poušť

Hm, kouzlo je pryč. První Hobit se u mě se svým pomalejším tempem asi ještě svezl na nostalgické vlně, ale tohle už je regulérní zklamání s nezajímavými postavami, o nichž se člověk nic nedozví, a hordou nevkusného digitálního bordelu, u něhož jsem si v pár scénách (třeba Legolas skákající po hlavách trpaslíků) vzpomněl na nechvalně proslulou automobilovou honičku v džungli ze čtvrtého Indiana Jonese. Gandalfovo pátrání úplně zbytečné, Legolas na okrasu, lovestory mezi Kate z Lostu a druhým (a zároveň posledním) rozpoznatelným trpajzlíkem ze třinácti (definovaným slovem "otrávený") naprosto mimózní a i nad tím putováním trpasličí družiny a Bilba jsem několikrát zůstal v hlubokém zmateném údivu (poslat do Hory hobita, aby se tam přehraboval v závějích zlata a našel jakýsi arcišutr, který může být úplně kdekoli, a doufat při tom, že "se drak nevzbudí", je fakt geniální plán, který by se sice neztratil v dětské pohádce, jakou je knižní předloha, ale v rádoby temnější fantasy působí minimálně nepatřičně). Navíc film nemá pořádný dějový/dramatický oblouk (zatímco jednička fungovala jako včleňování se Bilba do společenství a získávání trpasličí důvěry), takže pokud se děj předchozího filmu dal s nadsázkou shrnout do slova "Vyšli", tak tentokrát zcela bez nadsázky do slova "Došli". S dovětkem, že ve trojce "Tam chvíli pobudou". Řemeslo má Jackson sice stále v ruce, ale při mém aktuálním zklamání nemůžu dát filmu, u něhož jsem se v lepším případě krutě nudil nad přívalem digitálních atrakcí, více než dvě hvězdy. (12.12.2013)

Ano, podobně jako Dvě věže, i Šmakova dračí poušť bude s největší pravděpodobností nejslabším článkem trilogie, především kvůli velmi uspěchané první třetině a obecně dějové rozpolcenosti. Což ale nic nemění na naprosto precizním řemesle, kterým Jackson opět potvrzuje, že pokud jde o Tolkienovu látku, neexistuje tvůrce, který by se s ní dokázal porvat lépe. Obdivuju jeho schopnost zachytit měřítko a velikostní poměry v jednom záběru. Michael Bay by se měl od Jacksona učit... (12.12.2013)

Zde přišly náznaky prvních problémů uspěchané preprodukce a struktury tří filmů. Celé to kazí zbytečná romance, akce bez napětí plné salt od zbytečného Legolase. Pořád to má silné řemeslné kvality Jacksona, který prostě umí a je talentovaný filmař, ale hrůzostrašná struktura a zbytečné finální nekonečné akce o ničem tomu prostě podráží nohy, navíc se zde prakticky neděje nic zajímavého s postavama. 6/10! (17.10.2022)

Vyčítat Peteru Jacksonovi – jak to tady mnozí činí – že se až příliš nechá unášet a zahlcuje nás atrakcemi, je nepochopení Jacksonovy podstaty. Ten se vlastně od doby, co jako mladý kluk pekl v mámině troubě masky zlých emzáků pro svůj celovečerní debut, vůbec nezměnil. VELKÉ PŘEROSTLÉ DÍTĚ, CO MILUJE FILMOVÉ TRIKY a rádo ohromuje vizuálními serepetičkami, co jdou kolikrát přes hranu. Náramně jsem si užil přeplácaného ´King Konga´, užívám si i přeplácaného druhého ´Hobbita´. Ten je tak vizuálně přepestrý a bohatý, že s ním v tomhle ohledu nesnese srovnání žádné jiné fantasy dílko, nebo pohádka za posledních deset let. Berme prvního vlažného ´Hobita´ jako jakousi „startovací rampu“ pro masivní druhý díl, pak tedy dostává své opodstatnění a smysl. Zároveň ale varuju – hledáte myšlenkové přesahy, oči-ždímající výjevy, zkrátka takový ten „lidsky hřejivý umělecký prožitek“? Pak se obraťte jinam. Naopak jdete na rozverného Jacksona, který je tradičně – jak mu to jeho naturel káže – utržený ze řetězu a hrne to do Vás hlava nehlava? Pak jste na správné adrese :o) (12.12.2013)

Opět nesmírně zdlouhavé, emočně prázdné a v podstatě i zbytečné. Moje body sbírá vlastně jen za draka, který svou monumentálností budí respekt a... a za další digitální potvory. Pavouky! Jejich scéna trvá asi 7 minut a patří k tomu nejlepšímu, co ve filmu uvidíte. Hustý les, ještě hustější pavučiny, spousta chlupatých nohou a jedovatých zubů. Nástup osminožců nepostrádá atmosféru, souboj s nimi správné napětí a jejich CGI design a rozpohybování je naprosto dokonalé. V kvalitě jim může konkurovat snad jenom Odula, ta však jednoznačně prohrává v kvantitě. (01.04.2014)