2012

Asi bych měl přestat chlastat. Ve střízlivym stavu by mě totiž nikdy nenapadlo se na tohle podívat. Emmerich to zase dokázal a natočil další čistej odpad. Rodinný problémy na pozadí globální katastrofy a do toho stupidní proslovy americkýho prezidenta (Danny Glover by měl dostat zlatou malinu) a všudypřítomná politická korektnost, že bych z toho blil. Největší sranda je, že Emmerich veškerý napětí a dramatičnost založil na tom, že asi tak každý 3 minuty někdo unikne v poslední sekundě jistý smrti, případně se letadlo o milimetry vyhne nárazu a podobně. John Cusack na mě působil dojmem, že ten i kdyby se potřeboval vychcat, tak to bude v sobě schválně držet do poslední sekundy, aby z toho udělal drama, jestli si cvrnkne do textilu nebo ne. Mimochodem v tomto filmu se kromě zkázy světa skutečně řeší i pomočování a to si fakt nedělám prdel. Doufám, že hodně dlouho žádnej film od tohohle kuřbuřta neuvidim. (01.02.2010)

Tohle me fakt prijemne prekvapilo, Emmerich se vytah a potvrdil, ze je na katastroficky velkofilmy machr. Jasne, muzem tu brecet, ze to je zas sta variace o velky katastrofe a jedny rodince, muzem si stezovat na hromadu moralistickejch kecu a jeste vetsi hromadu klise, na spoustu nelogicnosti atd. Jenze tady to vyvazuje naprosto perfektni destrukce. A kdyz myslim destrukce, tak to rozhodne neznamena rozpadlej barak, Emmerich se s tim proste nemaze a celou Zemi nechava rozpadat, zaplavovat a horet, lidi umiraj po tisicovkach a to vse s paradne sednouci hudbou a az na malicko detailu dokonalejma trikama. A diky paradni rezii to je navic vsechno perfektne napinavy, coz vzhledem k tomu, ze je film dost predvidatelnej, je fajn. Jedina skoda je, ze si tu nejlepsi sekvenci s utekem rodinky a sebranim letadla vyplejtva uz nekde v polovine filmu a zaver s lodma uz je precejen lehce natahovanej. Katastrofickej film roku. (19.11.2009)

Na některých filmech Rolanda Emmericha mě fascinuje ta naprosto upřímná hloupost, která je zprostředkována s neuvěřitelnou poctivostí. Směji se, vysmivám se, kochám se jejich naivitou a občas i do očí bijící natuplostí, a současně se většinu času poměrně dobře bavím. 2012 je dokonalý příklad nejtypičtější "emmerichovštiny", jenž produkuje paradoxně velmi koherentní fikční svět s jasně stanoveným řádem svého fungování, kde do sebe všechno zapadá. Jedna postava nabídne (hned dvakrát, obecněji a konkrétněji) neskutečně absurdní "mapu" na čtení následujících událostí... a dcera jednoho z hrdinů se po jeho druhém monologu zeptá, jestli je blázen. "Obávám se, že není," odvětí hrdina - a takový je celý 2012. Je to absurdní, bláznivé, ideologicky zvrhlé (nebo spíš naivní?),ale nesmírně celistvé a díky té multiperspektivitě to dobře šlape, mnohem lépe než Den poté (kde chyběla). (I když na konci jsem se stejně musel ptát, kde budou brát sladkou vodu.) Každopádně je fascinující občasná digitální estetika "Veřejných nepřátel", okázale implementovaná do nejeskapičtějšího blockbusteru roku. // To Canakja: Sorry. Kdyby ses mě zeptal ty, rozhodně bych ti návštěvu kina vymlouval. ;) (13.11.2009)

10 minut Woodyho Harrelsona. 30 minut praskajících asfaltek a potápějících se měst. 5 minut vybuchujícího Yellowstonu (rulez!). 5 minut typicky Emmerichovských hlodů ("Severní pól je teď ve Wisconsinu?"). Zbývá 100 minut balastu, vaty, chemlonu, společenské kritiky, humanistických keců (Ejiofora máte chuť nechat spláchnout první vlnou) a toho nejpřepálenějšího rodinného patosu od dob Dne nezávislosti... A stejně jsem se strašně bavil. (16.11.2009)

ano vim, ze 4 prijdou i pro nektere emerichomily az moc, protoze tenhle film se opravdu, co se tyce deje, vubec nepovedl, muzu rict, ze je snad horsi nez Den poté... ale je to podano az tak napadne, ze mi prijde, ze si z nas Roland dela srandu, coz je jinak v nekterych scenach opravdu videt (rusaci rulez). priznavam, ze neustale uteky ala 3x letadlo a 2x auto me dost stvali, prece mohli ve scenari zapracovat i s jinymi dopravnimi prostredky, priznavam, konec je fakt wtf, vypada jak z nejakeho podradneho serialu a je prilis happy na to, ze celej svet je ve srackach, ale holt, kdo tohle necekal, nemel chodit do kina.. ja to cekal, a tak sem obdivoval jen vizualni stranku filmu, ktera v nekterych zaberech opravdu bombarduje zrak.. a taky jednoho silence, pro ktereho byl tenhle rok opravdu velmi vydareny (jeho video o konci sveta me dostalo do kolen). takze na prvni pokus prumerne ctyri, podruhe se uz neodvazim podivat, asi bych musel jit pres vsechny moje sympatie dolu.. 7,5/10 (23.11.2009)