Hotel Transylvánie

Genndy Tartakovsky, spolutvorca a dlhoročný udržiavateľ vysoko originálnych stálic a klenotov televízie Cartoon Network ako Dexter's Laboratory, Samurai Jack, The Powerpuff Girls alebo aktuálnejšieho Star Wars: Clone Wars servíruje nečakane obohraný podradný popkultúrny pastiš, ktorý sa priživuje na sláve "demytizujúcich" komédií 80. rokov a trendoch animovanej produkcie. Hotel Transylvania ponúka miesto skutočného zábavného potenciálu len prázdny nenápaditý obal hýriaci farebnými obrázkami monštier klasických hororových príbehov a hollywoodskych filmov 30. rokov. Miesto oživenia ich slávy a inteligentného humoru cieli na tínedžerské publikum zlepencom bláznivých scén, okorenených modernými "in" fenoménmi (postrehnuteľnými najmä vo hudobnej kulise), ktoré nemajú inú rolu než prosto a priemerne baviť nenáročné rodiny divákov, ktorým nevadí platiť si za to, čo už videli sto krát a lepšie. Výsledok je nemastná, neslaná koláž, postrádajúca aspoň štipku vlastnej identity. Ani post mortem by to nepôsobilo čo i len o kúsok zaujímavejšie a zábavnejšie. 35% (01.01.2015)

S ohledem na jméno režiséra, zúčastněné tvůrce (storboardy dělala geniální Rebeca Sugar) a produkční společnosti velké zklamání. "Hotel Transylvánie" je totiž jen tuctový animák pro děti dělaný podle nejprimitivnějšího mustru, kde se rezignuje na osobitost a naopak se v zájmu hry na jistotu vzývá průměrnost. Udělat mišmaš popkulturních aluzí a ukázat jakože civilní tvář ikonických fiktivních postav ještě mohlo uchvátit před jedenácti lety ve Shreckovi (byť i v rámci mainstreamových rodinných filmů je to postup známý už z 80. let), ale už ne tolik dnes, kdy kulturní recyklace platí za jeden z nejokoukanějších, a díky široké dostupnosti informací vlastně už i nejjednodušších a nejlajdáčtějších principů popkultury. Přitom kdysi - pravda, že už je to taky pár let - platilo studio Sony Pictures Animation za novou naději na poli animáků pro celou rodinu, když dávalo prostor nápaditým tvůrčím i technickým vizím. Nyní spíš svádí ke generalizaci, že už jen naprázdno dojí franšízy, které se chytily, a zkouší přijít s novými, které ale mají podobu splácanců, jež bez výraznějších tvůrčích ambicí jen na diváky hází bez ladu a skladu všemožné atrakce a doufají, že se něco z toho chytí. V současné produkci tak představuje "Hotel Transilvánie" solidní, ale ničím nevybočující standard, jehož síla tkví v precizně koncipovaných gazích, ale v rámci filmografie Tartakovského zůstává nejméně osobitou položkou. (09.08.2014)

Môže to vyzerať nefér odsúdiť animovanú rozprávku len preto, že je viditeľne určená najmenším, no Hotel Transylvania je proste zlý film. Od klišé štylizácie (prečo všetky postavy v animovaných filmoch vyzerajú posledných 10 rokov rovnako?), neskutočne šablonovitého scenára až po rezignáciu na akýkoľvek nadhľad. Teda nie úplne, vo filme je asi päť minút, ktoré vyvedú film z údesnej predvídateľnosti a to je moment, keď monštrá vyjdu z hotelu a zistia, že ľudia sa ich neboja, práve naopak, sú ich fanúšikmi (zaujímavá reflexia žánru horor). Bohužiaľ vydrží to asi päť minút a potom prichádza opäť raz klišé a klišé a klišé a... (18.08.2013)

Objektivně na tři hvězdičky, ale jelikož mám od malička nesmírnou slabost pro strašidla, upíry, vlkodlaka ve vážné či humorné formě, zvedám se zavřenýma očima hodnocení směrem nahoru. Když jsem u "V hlavě" naříkal na přílišnou vážnost, u Hotelu Transylvania bych naopak vytknul přílišnou ztřeštěnost. Ale co čekat od Sandlera a Jamese, že jo? (26.07.2015)

Deti si možno zamilujú príšery, na ktorých sa dospelí trasú už sto rokov... ale hovorím, že možno, lebo tak ukecanú rozprávku som už dlho nevidel. Prehliadka rôznych príšer sa vyčerpá po pár minútach, základná myšlienka filmu je svižne odprezentovaná hneď na úvod, ale potom prídu nudné pasáže v duchu, čím rýchlejší obrázky, čím rýchlejšie švenky kamery, tým nudnejší dej. Strednú časť je dobré prespať, o niečo lepšie vyznieva záver, ale celkový dojem sa vytráca ako hmla nad hotelom Transylvánia... (22.10.2012)