Absurdistán

Německá, rusky mluvená komedie s Češkou v hlavní ženské roli! To byla pro mne neodolatelná kombinace, navíc režisér už má na kontě podobně podivný (a hodně povedený) film Tuvalu. Je tu bizarně ulítlý humor, komentář vtipně glosující situaci, herecká sestava posbíraná po celé Evropě a kusu Asie, neokoukané ázerbajdžánské exteriéry, příběh inspirovaný skutečnou událostí z Turecka a krásně naivní love story. Na karlovarském festivalu mi to přišlo příjemně odlehčené, ale v normálním kině už to taková zábava není (70%). (15.07.2008)

Bylo nebylo. Za jedněmi horami a povícero lesy se německý režisér Veit Helmer namísto svých autorských pohádek pro dospělé rozhodl zabývat něčím prapůvodnějším a tak vstoupil do dávno zapomenutých teritorií a natočil báji. Krásně malebnou báji o vzniku řeky. Voda byla totiž vždy stěžejním elementem a jako taková hrála v mýtech důležitou roli. Ta báje sice možná byla o něčem docela jiném - třeba o krizi patriarchálního zřízení a reflexi možné emancipace pohlaví, možná to byl mýtus o zázracích lásky či důležitosti revolty mládí, či o docela jiných věcech, každopádně onen mýtický rozměr je určující - čistě mimočasové vyprávění, které je nelehko a nejednoznačně interpretovatelné, plné nejrůznějších symbolů a zakódovaných ozvěn vypravěčské zkušenosti. V mýtech se totiž transgeneračně předávala nějaká lidská zkušenost a je rozhodně vrcholně zajímavé sledovat, jak fungují mýty moderní (či spíše postmoderní). Veit Helmer přistoupil k filmu v duchu magického realismu, který se světem mýtů úzce souvisí, a vytvořil cosi na způsob balkánské komedie řízlé poetikou ještě více východnějších kinematografií. Schází mu sice Kusturicův humor, oplývá však za to na Západoevropana nezvykle originálním romantickým viděním světa (analogie s Jeunetovou Amélií z Montmartru ale není příliš přesná). Příběh o tom, jak jakýsi mladý muž vrátil lidem vodu, je krystalickým příkladem toho, že se vyplatí experimentovat a pokoušet se vyprávět věci jinak, než jak jsme na to normálně zvyklí. Byla by to jistě krásná love story či dobrodružný film, takhle je to ale mnohem magičtější a záhadnější... Podobné filmy: Krajinka, Underground, Černá kočka, bílý kocour (12.11.2008)

Nemám nic proti ochotnickému divadlu, ale ochotnický film - s tím už je to horší. Být ty jednotlivé obrazy z vesnice ve formě desetiminutových groteskních scének na youtube asi bych neměl námitek, ale koukat hodinu a půl na film, který svou hloupost skrývá za domnělou absurditu, neschopnost cokoli filmařsky odvyprávět řeší těmi nejlacinějšími vypravěčkými vstupy, nudu vydává za artovost a opakování jednoho a stále stejného "vtipu" za autorský záměr, tak to nedávám a ostatně ani dávat nehodlám. A Helmera bych spíše než s Kustoricou srovnával s Troškou. On totiž Absurdistán dějem s pramenem, žabomyšími válkami, průběhem i trapností jako by Kameňáku 2 z oka vypadl. (14.03.2009)

Čo všetko sú hlavný hrdinovia schopní urobiť pre ten "slávnostný okamžik". Komédia vystavaná na obrazovom humore, kde dialógy skoro vôbec nie sú je i napriek tomu milá a dá sa na nej pobaviť. Je to taký malý mix rozprávky, surrealizmu a grotesky dopĺňaný komentárom hlavných hrdinov. ........ ........ Humor: ** Vtiahnutie do deja: ** (04.02.2009)

Tenhle film se mi jeví jako naprostá blbost. Nebo ho absolutně nechápu. Některé trapné scény, které asi byly marným pokusem o vtip a dopadly víc než katastrofálně. Ten to film si to hodnocení ani nezaslouží, ale jedna hvězda za to, že to je naprosto nesmyslný film nám dává najevo už název. Druhý film s tímhle názvem a hned druhá blbost. Akorát tahle je o pořádný kus za tím druhým stejno-jmeným filmem. Na konci filmu jsem zase jednou litoval promarněných a zbytečných osmaosmdesáti minut. Naštěstí alespoň měli autoři dost rozumu a natočili to krátký, ale nuda, kterou film způsobil. Způsobila, že se 88 minut zdálo jako 2 hodiny. (13.07.2014)