Bohoušův syn

Úspěch televizní povídky o turistovi vsadícísiho se s hospodským že má skutečně hlad jako bernardýn nenechal tvůrce chladným a 7. let poté se k tématu vrátili. Nový příběh už obsahuje daleko více postav, je jednou tolik delší a nejde už tak tolik o bernardýna jako o onoho turistu, který se tu objevuje dokonce i z celou svojí rodinou. Sází se kudy chodí a má s tím potíže i v zaměstnání. K sázce, kde je v hlavní roli opět bernardýn, dojde v restauraci někde u lesa, kde má dojít k jisté pomstě, ale nakonec se z toho vyvine estrádní taškařice, při které dojde k poučení na obojích stranách. Při srovnání s předchozím snímkem už toto nedosahuje oné kvality, ale jinak se jeví jako další televizní komedie, kde excelují Vladimír Menšík, Miloš Kopecký, Josef Hlinomaz a Iva Janžurová, která posledním dvěma vřele přihrává. Za zmínku také stojí, že se tu v dětských rolích objevují Michal Dlouhý a Mahulena Bočanová. Zrovna u ní se tato role po-zapomíná, což je škoda. Po seriálu 'Chalupáři' to byla pro ní druhá herecká příležitost. (01.02.2016)

Nejsilnější je tahle komedie v manželských přestřelkách Janžurové a Kopeckého. "Lojzíčku, víš, že já nikdy nevím, jestli ty jseš ještě v pubertě nebo už jsi senilní?" Menšík taky dobrej, na rozdíl od jeho manželky v podání Tvrzníkové, protože ta kdyby tu nebyla, tak se houby stane. Apropós houby. O těch to je taky. Jinak slabší dílko. S původním Bohoušem to má společného jenom toho bernardýna. (14.01.2016)

K filmu "Bohoušúv syn" som sa dostal iba vďaka tomu, že som si ho všimol v biografii českého herca Vladimíra Menšíka. Dostal som chuť si pozrieť nejaký krátky, starší, televízny titul, v ktorom si zahral. Tak som sa do toho pustil. Vôbec som netušil, že to voľne nadväzuje na snímok "Bohouš", ktorý natočil režisér Petr Schulhoff v roku 1968. Ten som nevidel. Neviem, či to bolo práve týmto aspektom, že som sa pri sledovaní komédie "Bohoušúv syn" z roku 1975 moc nebavil. Vladimír Menšík exceloval a ostaní herci boli tiež dobrí, dokonca mi nevadil ani ten uslintaný bernardín. No ako celok to na mňa nezapôsobilo. S týmto stávkovým úletom ma pán režisér František Filip veru nepotešil. A navyše na mňa takáto socialistická nostalgia všeobecne nijak zvlášť nefunguje. ** (07.02.2024)

Tak tohle pro mě bylo obrovské překvapení, léta jsem žil v domnění, že Bohouš nemá druhý díl, čili moje vlastní premiéra proběhla 28.9. 2012 a stála za to ! Výborná česká klasická crazy komedie 70. let plná vynikajících českých herců, užil jsem si to parádně. ( A ještě víc to, že svým hodnocením dostávám druhého Bohouše tam, kam patří, totiž do červených:) (29.09.2012)

Pokračování populární komedie s bernardýnem se nese na "crejzy" vlně. Ale ani trochu není vtipné. Tahle vlna k Františku Filipovi naplavila výrazné herecké osobnosti v čele s Menšíkem, který jediný ustál výměnu realizačního týmu. Sovák v pokračování citelně chybí. Kopecký je dobrý, ale neuměl dát do své role sympatickou řevnivost, kterou Sovák při setkání na place s Menšíkem vždycky vládl. Nosný nápad v podstatě zanikl pod nánosem scenáristické sterility. Borovička s Vlčkem úplně propadli. Menšík je v pokračování mužem, který se v jednom kuse a za každé okolnosti o něco sází. Už to mně k němu nesedělo. Netuší, že si bratr majitele horského penzionu, jimž byl v jedničce Sovák, na něj připravil lest. Je majitelem hospůdky, do které jednoho dne zavítá Menšík i s celou svojí famílií. Není známo, na co Kopecký spoléhal a z čeho vyvodil, že právě do jeho hospody nakráčí muž, který kdysi před sedmi roky pokořil jeho bratra. No dobrá, debilní náhodou máme Menšíka v lokále. Průběh sázky je úplně nenapínavý a ničím nápaditý. Bernardýn Josef, hodně podobný Bohoušovi z hor (kdybyste to nepochopili, proč je mu tak podobný, je to jeho syn), má nasbírat košík hub. Nikomu to nepřijde divné. Dokonce i Menšík, předseda mykologického svazu, s takovou sázkou souhlasí a nenapadne ho se vydat za psem do lesa, aby zjistil, že to celé je pičovina. Tak se tam klábosí, pes se pozoruje z okna, debilní pojetí. Výhra žádná sláva. Menšík by vyhrál toho psa, jeho protivník Hlinomaz dvě stovky. Nechápu, jak s takovým scénářem šli do pokračování. První díl měl tempo, kompaktnost, pokračování nemá nic z toho. Černobílou jedničku následovalo barevné pokračování, které moc barevných zážitků nepřináší. Za okny hospody namalovaná příroda, ale jo, to mně přišlo celkem roztomile naivní. Dobře zahráno, i když jednička byla zahrána mnohem vtipněji. Zde se vtip nevyskytoval. Pointa sázky slabomyslná. Nakrájené houby v košíku zhatily vítězství. To by i současní scenáristé vymysleli zdařilejší vyústění. Režie Františka Filipa trpěla chaotičností a nepřehledným vrstvením. Úvod v hnusném socialistickém podniku diváka správně nenaladí, změna na "dělnické" restaurační prostředí je sice vítaná, ale čekal jsem, že se v něm strhne něco nápaditého. Byl jsem svědkem břečky. Ono se to moc nereprízovalo. Což o něčem svědčí. 40% (02.01.2016)