Poslední vládce větru

Oheň, voda, vítr být, Shyamalan má léky po kapsách... Už drahnou dobu jsem neviděl film, který by mi způsobil tak konstantní nepřítomnost ducha. O čem to vlastně bylo? Budu si pamatovat jen jakéhosi kinderskina, co kolem sebe neustále máchal rukama. Odháněl snad obtížný hmyz? M.Night je od roku 2004 mrtvý a neví o tom. Stejně jako jedna z jeho nejzdařilejších postav, Dr. Malcolm Crowe, jenže ten rozhodně nepotřeboval desetiletí, aby mu to docvaklo.. (11.01.2014)

Sledování Posledního vládce větru s sebou nese jednu klíčovou otázku, a sice: stojí ten film za tak strašnou píču kvůli Shyamalanově vzrůstajícímu odloučení od jakýchkoli lidských metod vyprávění elementárního hrdinského příběhu, či kvůli skutečnosti, že nějakého génia napadlo vměstnat do devadesáti minut bezmála osm hodin budování světa, vykreslování postav, nadhazování témat a přípravy budoucích kulervoucích konfliktů? A odpověď? Může za to oboje. Poslední vládce větru je zcela unikátní bezprecedentní celek, v němž se sešly dva samy o sobě příšerné faktory nepochopitelného výchozího omezení a katastrofálních tvůrčích rozhodnutí a usilovnou spoluprací daly vzniknout natolik smradlavé hromadě hnoje, že člověk skoro až musí ten výsledný exkrement obdivovat. Uspěchaný charakterový (ne)vývoj nulově představených postav se pojí s naprosto neuvěřitelným vedením herců, nepřestávající expozice dává pomocnou ruku záměrně zcizující hatmatilce východní filosofie, nezbytně omezený záběr děje je umocňován Shymalanovou neschopností dodat sekvenci nějaký samostatný drive a místo v celku, a takhle bych mohla pokračovat donekonečna, kdyby ke shrnutí oné komplexní sračkoidnosti nestačilo předat slovo původnímu osazenstvu a vzkázat Shyamalanovi Go back to the Fire Nation! And so now that you heard, go ahead, spread the word that the best Avatar ain't that blue pussy turd. (09.12.2013)

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

Seriál jsem neviděl. Ten, jehož jméno neumím vyslovit, se vrátil. A bohužel potvrzuje, že jeho úroveň už není tak vysoká, jako před deseti lety. Takhle, The Last Airbender není tak špatný film, jak by se podle hodnocení mohlo zdát. Je to pouze průměrný film ale s nadprůměrnými herci - Dev Patel možná není herec, co by jednoho dne dostal Oscara, nicméně charisma by mohl rozdávat a rozhodně znám větší herecká dřeva, než je on. Nicola Peltz byla taková krásně zvláštní dívka, která se doufám neztratí. Jinak mě ještě zaujala Seychelle Gabriel, s těmi bílými vlasy… Co se týče filmu, tak ten je (jak už jsem řekl) průměrný. Triky sice byly parádní, ale ty souboje! Nejednou jsem si řekl, že by to jiní režiséři zvládli mnohem lépe, přeci jen Shyamalanovi jdou lépe mysteriózní filmy. Ne nadarmo se říká "ševče, drž se svého kopyta". Vidět to ve 3D, možná bych tu čtvrtou i přidal, bohužel takhle to nechávám na třech hvězdách se smutným konstatováním, že Night by se měl už vzpamatovat, protože od roku 2002 nenatočil nic, čemu bych dal více než tři hvězdy. P. S. A ačkoliv to má hodně otevřený konec, který přímo volá po pokračování, pochybuju, že se ho dočkáme. Film se tak tak zaplatil a vydělal si jen 15 miliónů… Detailnější statistiky zde. (23.10.2010)

A jeje...Toto od skúseného M.N. Shyamalana čakal asi málokto. Po neúspešnej Žene vo vode to je ďalší prúser. Film nedokáže zaujať, snáď ešte divákov do 10 rokov, ale nie som si istý, či chcel Shyamalan robiť film výhradne pre túto kategóriu. Je to samoúčelná prehliadka trikov kolísavej kvality, s detskými dialógmi, ktorá je spojená s dosť nezáživným i primitívnym príbehom. Ten sa iba tvári, že má naviac. Nie, bohužiaľ nemá...40%. (03.04.2013)