Synové hor

Střídmá filmová řeč přibližuje skutečné životní osudy dvou skromných severočeských tkalců z Podkrkonoší a s nimi kus děje z tohoto českého regionu na někdejším německo-českém vnitřním jazykovém rozhraní. Vzpomínky dnes již mrtvých někdejších českých hraničářů, že mezi prostými lidmi byly národnostní problémy vždy ztlumeny, že více je spojovala blízkost práce, nouze, společně sdílených skromných životních existencí, než dělil rozdíl jazyka, jsou tu převedeny do dvou typických osudů vyjadřujících za jiné obsah těcho zdánlivě banálních slov a vět. Bohatý společenský i kulturní a posléze také tělocvičný život, jímž tito skromní, hrdí lidé, naši předci plně a šťastně žili, je tu představen ve svých skutečných konturách. I to byl český národ, i tak vypadalo skutečné vlastenecké - ne šovinistické - češství. Jsou to naše kořeny, jimž jsme tolik dlužni. Je to úcta, kterou si odpíráme a již se sebeochuzejeme. Je to poklad, jehož hodnota uplývajícími desetiletími, která se pomalu začínají proměňovat v staletí, stoupá a neustále se zhodnocuje. Krkonošské stráně zásluhou lidí, jakými byli Hanč i Vrbata, venkovští učitelé, jejich ženy, rodiny, i těch, kteří dokázali jejich osudy zživotnit na stránkách knih i ve svitcích filmových pásů, zůstávají osobitým, výrazným českým regionem. Krajinou s nezaměnitelným osudem. Výzvou i snem. Českým údělem. (21.12.2008)

Josef Bek v roli horala učitele co sice má možnost odejít jinam dělat, ale díky lásce k horám. A hlavně lyžování nemůže odejít. Chystá se závod na velikonoce na 50 km. Je sice krásné počasí ,ale to jak asi víme se na horách velice často mění k nepoznání. Velice mě překvapilo ,že na závod se vydává jen v košili bez ničeho. Během závodu nastane děsná vánice a začne mrznout (tady musím tvůrce pochválit za předvedení tohodle počasí ,docela by mě zajímalo ,jak to v té době udělali. I mě bylo až zima ,když sem se na to díval) Závodníci jeden po druhém vzdávají až na Beka a jednoho zahraničního účastníka. Sice se je snaží zastavit ,ale nepodaří se jim až se jim to stane osudným...... Velice poutavý snímek o životě na horách. Velice mě překvapilo ,že v době budování se natočil snímek ,který nemá s oním tématem nic společného odehrává se v době těsně před První světovou válkou. (27.12.2008)

Film ponúka hrubý, ale srdečný hlas Jaroslava Vojtu, krásne zábery lyžovania a sympatických hlavných hrdinov. Nadšenie, ktoré z tohto filmu ide, je veľmi nákazlivé. Ktovie, či taká atmosféra za socializmu naozaj niekde bola, ale široký úsmev, krásna príroda a radosť zo života sú hlavným prínosom filmu s dejom pred prvou svetovou vojnou. Štyridsaťosem minút príhod zo života hlavnej postavy sa nezdá, žeby niektorá udalosť mala zásadný vplyv na ostatné, všetky len prirodzene zapadajú do seba ako každodenný život, až sa človek pýta, či má tento film nejaký cieľ. Niečo vyše posledných dvadsať minút sa film zaoberá už celou svojou pointou, a to poslednými pretekmi českého pretekára Bohumila Hanča. Wikipédia aj respekt.cz hovoria o osudných pretekoch čosi iné, ako film, a to, že Hanč dosiahol prvenstvo medzi 7:55 až 09:00 a odvtedy ho nikto nepredbehol, nie že potreboval predbehnúť nemeckého pretekára Bartela. Nezrovnalosti sú aj v osobnom živote Bohumala Hanča, poznamenaným tragédiou, ktorá bola z filmu vynechaná, ako aj vo vyobrazení idealizovaného bojovníka proti Nemcom, rivality medzi českým a nemeckým pretekárom, ako aj záchrannou akciou. Nebyť týchto úprav skutočného príbehu, mohol to byť áčkový film. https://www.respekt.cz/tydenik/2012/51/osudny-den-v-krkonosich (28.04.2020)

První polovina je do značné míry ovlivněná dobovou ideologií, což se dá skousnout jen kvůli autentickému zachycení života na horách. Druhá polovina týkajícího se samotného závodu je podstatně zajímavější a lepší, ačkoliv i zde je ideologie přítomná ("Němci nesmí vyhrát"), jenže to není ani tak tím, že by byla nějak mistrně natočená, ale čistě díky neuvěřitelnému příběhu, který jako mnoho dalších hrdinských/zbytečných/záhadných/předčasných úmrtí lidi vždy tak fascinuje. Když tady lidé píšou, že snímek zachycuje krásnou sílu přátelství a podobně, tak do filmu jen projektují své vlastní vědomosti o reálné události. Nijak zvlášť to akcentováno není. Vrbata Hančovi pomůže ne proto, že by k tomu ten film směřoval, ale protože mu to tak předepsal scenárista. Synové hor je film průměrně napsaný a zrežírovaný, prodchnutý atmosférou doby vzniku, přesto z něj však (hlavně v druhé polovině) nepříjemně zamrazí. (pun absolutely intended). A Josef Bek je herecké poleno, jeho projev, to jsou šílené deklamace. (19.06.2013)

Nejen na svou dobu velice silné a mistrně natočené drama podle skutečné události. Drsný příběh, vražedné hory a vynikající Josef Bek v hlavní roli. Pro mě osobně neznámý režisér Čeněk Duba se tady skutečně vyznamenal. Chtělo by to častější reprízu na českých obrazovkách, Synové hor by si ji bezesporu zasloužili. (25.03.2023)