Čarodějův učeň

Tenhle film těží hlavně z popularity a vizuálu Harryho Pottera. Není špatný, kdyby si odpustil těch pár adolescentních trapáren, byl by mnohem lepší, ale není to třeba. Je to po hodně dlouhé době další film, kde mě, jinak trapně bulvící Cage, nesral, ale dokonce bavil, a to už je co říct. Takže, pokud máte rádi fantasy, kouzla a efekty, hurá do toho, pokud máte rádi romantiku, taky je tu, pokud máte rádi ptáky, taky jsou tu (:-))))) (17.11.2010)

#98 Cage zase jednou vyhmátl tu lepší roličku. Díky bohu za to. Jay Baruchel je celkem sympaťák a já mu začínám docela fandit, Alfred Molina by se strašně rád dostal do mé TOPky herců, ale zatím pořád nedostal tu správnou roli no a Teresa Palmer...no, pouští pěkný písničky, tak aspoň že tak. Když už jsem u té hudby, tak ta mě tady bavila hned po čarování asi nejvíce. Zápletka byla silně neoriginální a akce bylo méně, než na co jsem u podobných filmů zvyklý. Ale i přesto jsem si Čarodějova učně užil a docela lituju, že film nevydělal tolik aby rozjel sérii. Druhý díl by mohl být třeba lepší. (30.06.2011)

První polovina je bez nadsázky hrozná (vše se seběhne strašně rychle, není tu prostor pro nějakou pořádnou mytologii, jen pro tu cool, kde stále po sobě někdo hází koule energie). Naštěstí to ta druhá polovina a zvláště závěr vcelku zachraňuje. Jinak na fakt, že se Cage objevuje v (podstatě) každém natočeném filmu široko daleko, jsem si zvykl, ale k sakru, co tu dělá Monica Belluci a Alfred Molina?! Mají i oni zapotřebí dělat už i takovéhle průměrné filmy? Baruchel bude jednou litovat, že se stylizuje do role looserů (až vyroste) a Teresa Palmer je… pěkná a to stačí. Kdybyste se náhodou hodně, hodně, hodně moc nudili, tak The Sorcerer's Apprentice je neškodná jednohubka na jedno použití. Bohužel jen na jedno. 50 %. (19.12.2010)

Po dlouhé době zase v kině. Nemůžu říct, že bych litovala vstupného, protože to za mě zacálovali rodiče, neb jsem šla vyvenčit mladší sestru. V několika okamžicích mi to připomínalo jiné filmy (např. Krásku a zvíře). Už při úvodu, kde dojde ke zradě jsem se musela smát, ale tak dobrý, to jsem přešla. Pak rok 2000, kde i mě nadchla kresbička na skle školního autobusu, pak už jen rutina a bla bla bla. Naštěstí, chlapec roste, čas plyne a máme rok 2010, kde se samozřejmě stane, co všichni očekávají. Ano, prosím, vypněte mozky a budete se bavit, mně ale bohužel párkrát zapnul a sem tam jsem musela utrousit sarkastickou poznámku (mé sestře se líbily, nevím, jak zbytku, který mě slyšel). U konce zadoufala, že nebude další díl (i když si tam nechali tvůrci vrátka). Jinak ten divný čaroděj byl vzkříšen přesně tak, jak jsem očekávala; takové lidi, jakým je Dave, bychom potřebovali v našem zdravotnictví... :-D Herecké výkony průměr (jen Dave občas převýšil, řekla bych, obzvláště v momentu, kdy se mu na obličeji usadil stejný výraz, jaký má i můj strejda, když se opije, vážně za to dávám kladné body, to se nepovede jen tak někomu...). A tři písničky by se daly stáhnout. (20.08.2010)

Pamatujete si ještě na Nolanovo zasvěcování do čarodějnického řemesla? Tenkrát nám mistrně odhalil podstatu Dokonalého triku, předvedl nám něco nevídaného a my jsme si z toho sedli na zadek…klidně i po několikátém zhlédnutí (osobně ověřeno). Čarodějův učeň by se ve svém celku dal alegoricky přirovnat ke kouzlu, které je sice dobře provedené, v jeho průběhu je využito množství líbezných kulis (producent Bruckheimer na nich rozhodně nešetří) a samotný kouzelník je natolik zručný, že té iluzi není těžké uvěřit, avšak ono samotné kouzlo je ve své podstatě důvěrně známou a tisíckrát ohranou atrakcí, o které hned od úvodu víte, jaké vztyčné body bude obsahovat a kam se bude vyvíjet. Z hlediska narativních postupů a celkové fabule se tedy jedná o předvídatelnou nudu. Scénáristé odhalili svou tvůrčí bezradnost hned v úvodním prologu, kdy jsou veškeré důležité události, z nichž se bude příběh dále odvíjet, shrnuty v uspěchané montáži za doprovodu literární práci usnadňujícího komentáře nedietetického vypravěče. Po takto odfláknutém úvodu (navíc s nešťastně užitými zpomalovačkami) má očekávání okamžitě klesla na bod mrazu. O to více mě pak překvapil druhý „rozjezd“, který vyústil v audiovizuálně (příběhově) kvalitní řetězec akcí, které jsou sice naprosto předvídatelné, ale díky solidní výpravě, počítačovým efektům a svižnému tempu dokážou diváka povrchně uspokojit. Ale nic víc. Režisér John Turteltaub není víc než pouhý rutinér, který bez problémů zvládá ukočírovat většinu scén, jeho osobní přínos do výsledného díla je však takřka nulový, následkem čehož Čarodějovu učni chybí pro moderní blockbustery ona nedosažitelná „mýtická duše“. Můžeme tak mluvit pouze o solidně zvládnutém řemeslu, které pro otřepanost a jednoduchost literárního základu nezvládá uspokojovat jinak než povrchními atrakcemi. ____ Nad hodnoty nuzného průměru tento film vytahují pak samotní herci, kterým překvapivě vévodí zatracovaný Nicolas Cage, kterému se po výtečném Špatném poldovi génia Wernera Herzoga zase jednou podařio být cool. Zdatně mu sekunduje jako vždy výtečný Alfred Molina, který zvládá záporáky s grácií a Jay Baruchel v titulní roli opět tím správným nerdem. Monica Bellucci moc prostoru nedostala a úloha Teresy Palmer jakožto blonďaté dvojnice Kristen Stewart (nejsem zdaleka jediný, kdo si té podoby všiml) patří mezi ty nejotřepanější, její postava je šablonovitá až hanba, takže se zde ani moc předvést nemohla.Obě romantické linky (Cage-Bellucci/Baruchel/Palmer)jsou povrchní a naplňují všemožná mainstreamová klišé, příběh však nijak výrazně nebrzdily. ____ Čarodějův učeň je rozhodně lepší než otravný Percy Jackson a je prakticky na stejné úrovni jako předchozí Bruckheimerův počin – Princ z Persie – tedy lehce nadprůměrná strohá zábava na jedno použití. Škoda že kdysi neomylný producentský velikán značně polevil na svých ambicích. (02.09.2010)