Camino

Nevzalo mě to. Tak nuceně až křečivitě ze mě tahat dojetí, to si prostě nejsem schopen nechat líbit. Po skončení jsem byl stržen jedinou emocí - odporem k lidem, kteří se poddají vlastním u fanatizmu do té míry, že popřou základní instinkty života. Je to stejný druh fanatizmu, který je schopen za jiných okolností nadšeně budovat gulagy a koncentráky. Tři * jsem dal jen s ohledem na herecké výkony. (26.12.2021)

Původně jsem chtěl být přísnější, ale tak nějak jsem si to v hlavě promyslel a zvážil alespoň klady tohoto filmu. Těmy pro mě jsou malá hlavní představitelka a její sympatický výkon (její dětský svět je tu vykreslen věrohodně), jedna povedená píseň, bohatá fantazie ve snových scénách (Mr. Meebles) nebo humorné scény v divadle, čímž ovšem výčet pozitiv končí. Za negativa považuju všeprostupující patos, který mě místy vyloženě iritoval, jednotvárná a příšerně vlezlá hudba a natahovaný závěr. Finálním potleskem v nemocnici jako by chtěl režisér sám sobě pogratulovat: "Hleďte, jaký jsem složil opus magnum!" Ovšem, já teda tleskat nemůžu. Očekávání bylo veliké, možná proto se spíše dostavilo zklamání. (22.02.2010)

Sledovat mladinkou Nereu Camacho, jak umí spontánně odehrát radost ze života i ze smrti, byl zážitek, ale mé 4* jsou tentokrát hodně na hraně, protože posledních 20 minut bylo bezostyšné natahování diváka na skřipec a potlesk v pokoji umírající hřebíčkem do rakve mého do té doby převládajícího dojetí. Z popela to pak vytáhly Camininy finální haluzky - jako bezelstně vztyčený prostředníček směrem k nebesům. (27.12.2009)

Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Kvůli délce jsem mylně předpokládala, že bude film plný zbytečných scén, u kterých budu umírat nudou. To se však naštěstí nesplnilo. Camino je dívka, kterou má každý rád a její matka je chválena za to, že z ní vychovala dobrou křesťanku. Pak se ale ukáže, že má zhoubný nádor a nemá naději na přežití. Camino, která vždy všechno brala s optimismem, se ptá, proč jí to Bůh dělá, na což jí matka odpoví, že to dělá proto, že ji miluje a že jí závidí návrat do nebe. Vštěpuje jí do hlavy, že má milovat Ježíše, ať se děje co se děje, Camino slibuje a před sebou vidí svého Ježíše. Realita je prokládána sny a prorockými slovy Camino, v nichž je občas těžké se zorientovat, ale dobře tam zapadají. Očekávala jsem sice něco jiného, ale i přesto se mi ze sálu vůbec nechtělo odcházet. (09.07.2009)

Jedním slovem: emoce ! Vážně skvělý snímek, od začátku do konce jsem byla napnutá, jak to všechno vlastně dopadne, zvlášť, když je to celé propojené s Bohem. Mladá Nerea Camacho zvládla svoji roli naprosto skvěle, přímo excelovala. Nic bych jí nevytkla. Na konci, kdy umírá, se mi vážně chtělo brečet a musela jsem film na chvíli přerušit a uklidnit se. Režisér, herci a celý příběh má můj obdiv! (12.02.2012)