Mother and Child

Nezvrhává-li se film v banální dojímadlo o tom, že správná křesťanská matka své dítě nikdy nedá, pak díky věcné režii a realistickým hereckým výkonům. Během pár úvodních záběrů je s brutální jednoduchostí shrnuto několik desítek let života i hlavní „prohřešek“, který hlavní hrdinku od jejího mládí pronásleduje. Stavbou příběhu – tři odděleně se odvíjející dějové roviny – připomíná Mother and Child drastičtější dramata Alejandra Gonzáleze Iñárritua, výkonného producenta filmu. Neromanticky fyziologické pojetí sexuálního aktu pro změnu oživilo mé vzpomínky na seriál Tell Me You Love Me, aniž bych věděl, že Rodrigo García režíroval jednu z epizod. Rovněž režíroval několik epizod cvokařské série In Treatment, což by mohlo vysvětlovat psychoanalytickou povahu filmu. V dlouhých záběrech, snímaných kamerou jen málo svolnou k jakémukoli pohybu, se odehrávají velká dramata. Jenomže ne melodramaticky, tedy na povrchu. Postavy po sobě nemusí křičet a prožívat šílená muka (vážně, Alejandro), abychom pochopili, jak se úporně snaží najít svá místa v životě a jak je trápí, že to nedokážou. Zatímco u jiných filmů mne ledabylost, s jakou hrdinky vyhledávají a nabízejí tělesnou rozkoš dokáže naštvat, zde mi sex přišel jako přirozená, psychologicky podložená součást dějového vývoje. Třebaže není závěrečné propletení rozpletených dějových nití stoprocentně věrohodné (těch náhod je najednou nějak moc), autentických momentů, kdy jsem plně cítil s postavami, se ve filmu nachází dost na to, abych scenáristům odpustil jejich dobráckost. Osud stejně milostivý nebývá. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Beagle, mat.ilda (12.12.2012)

Veľmi zaujímavá skladačka osudov niekoľkých žien. Nabité emóciami a veľmi dobrým vývinom postáv. Silné emotívne výkony, nevtieravá hudba. A zaujímavé sú i vedľajšie postavy. Skrátka akoby to napísal sám život. Sakra nevyspytateľný život. Film by si zaslúžil asi i o hviezdičku navyše, ale... Vždy, keď som nastavil hodnotenie na 5*, spomenul som si na sklamanie, že to neskončilo tak ako som dúfal, že skončí. Nie, koniec to nebol zlý. Radosť na konci bola cítiť, tak dobre to zahrali. Ale moje sklamané paličaté emócie úplatky neberú. =) Ach jo, škoda. (22.11.2010)

Komorní drama, které se rozvětvuje do několika dějových linií, přičemž ta hlavní je o tom, že když bylo Annette Bening 14 let, tak porodila holčičku, kterou dala k adopci. Z té holčičky vyroste emancipovaná Naomi Watts, která si ráda souloží se svým novým šéfem a sousedem, který s manželkou čeká dítě. Annette Bening celý život lituje svého rozhodnutí, je nepříjemná na své okolí a permanentně naštvaná. Pak tu je dějová linie černošského páru, kteří chtějí adoptovat dítě. Jejich smysl také v příběhu nadejde a zapojí se do hlavní dějové linie. Herecký koncert Annette Bening, která po Americké kráse poněkud upadla v zapomění, avšak v poslední době se objevuje opět na výslunní, nejen v tomto filmu, ale i v oceňovaném The Kids Are All Right. Postava Naomi Watts mě spíše iritovala svou děvkařskou povahou a utíkáním před povinnostmi, ale tak jsou i tací lidé. (05.02.2011)

Výborné drama, které zobrazuje, jak si každý člověk dokáže kolem sebe vybudovat ochrannou bariéru, protože má strach. Strach z ublížení, strach z očekávání druhých, strach z toho, že nemá co nabídnout. Člověk má však vždy co nabídnout, jen je důležité mít někoho, komu to všechno dát. Naprosto jsem chápala všechny postavy, všechna jejich jednání a výborně jsem jim porozuměla, v několika momentech jsem se i sama viděla. Velká útěcha filmu je v tom, že jednou v životě snad vše začne dávat smysl a člověk najde správný směr a svůj účel, tomu alespoň věřím a jak zazní i ve filmu, nikdy není pozdě na novou budoucnost. Postavy ve filmu prodělávají vývoj a na konci v každé postavě divák uvidí tu jejich pravou lidskost, kterou se tak snažily skrýt. Hodně důležité je zde pouto matky a dcery. Velmi povedený film s výbornými výkony Naomi Watts a Annette Bening (07.07.2012)

Kazda zena je dcerou, ne kazda muze byt matkou... presto je to v nas silne zakorenene... Nikdy jsem nebyla ten typ, co by se nad detmi rozplyval a bylo i obdobi, kdy jsem si rikala, ze deti mit nikdy nebudu.... prejde par let, porad mate pocit, ze nejake materske pudy se vam spise vyhybaji a pak se najednou sestre, ktera byla jeste horsi nez vy v tom smeru, narodi dite, dcera, kterou neumyslne pojmenuje jmenem, ktere jste si kdysi davno vysnila vy pro sve dite... sledujete, jak ji to zmenilo, jak najednou si chcete dite i pochovat.... Vycitate vlastni matce tlak, ktery na vas vyviji ohledne deti.... A pak vsechny ty debaty o snaze mit dite, o umelych uplodneních, o tehotenstvi, o silenstvi jmenam materska dovolena.... Vsechno tohle zpusobi, ze tenhle film probrecite.... i kdyz je nekdy prilis doslovny, chvilkami dejove prestreleny... "nejvic se mi v tomhle smeru nelibila scena, kdy pracovnice necha polozeny dopis na te slozce" ale celkove, celkove je to brilantni... ... 3.6.2013 a stale prsi a prsi... "Cas je to nejdulezitejsi" (komentar je velmi zmatecny a velmi osobni) ....................... po roce, je 3.7.2014 a ja ani nevim proc jsem si pustila velkou cast filmu znovu, vcetne konce a zase jsem brecela jak zelva...zase me to donutila premyslet nad roli matky, ktera je v nas zakorenena, at uz chceme nebo ne. (02.06.2013)