Habermannův mlýn

Působivý film na stále ještě aktuální téma odsunu Germánů ze Sudet. Válka byla, je a vždycky bude svinstvo, při kterém trpí všechny strany konfliktu. Z dobrého souseda se náhle stává agresor jen proto, že je stejné národnosti jako okupanti.... a když se lidi změní v dav, k lynčující lůze už schází pouze nepatrný krůček. Hrdinové filmu jsou snad až příliš bílé lilie a jejich protistrana, ať už esesácká nebo přizdičeská, snad až příliš špinavé svině, použití češtiny a němčiny někdy nelogicky přeskakovalo a možná by neškodilo malinko ubrat patosu a přidat minut (místy moc zkratkovité), ale stejně mě "Habermannův mlýn" potěšil a řadím jej k tomu lepšímu, co u nás po sametovém převlékání kabátů vzniklo. Milovníkům (milovnicím:-)) Karla Rodena pak nezbývá než sdělit: jeho úžasně vyžilý ksicht sice čumí ze všech plakátů, jeho role je nicméně vedlejší - z plátna takřka nesleze Mark Waschke coby mlynář Habermann. 77% (03.07.2011)

na české poměry velmi dobrý film, s uvěřitelnými hereckými výkony a pro mně jako čecha dost nepříjemným dějem. Když jde lidem o peníze, nezastaví se před ničím ani ti celou dobu slušně vypadající jedinci. A ani Češi. Krutý příběh, smutný příběh, ale jsem rád, že byl připomenut. Všechny národy mají svou temnou část historie. Technicky zvládnuto taky výborně, bylo zajimavé sledovat německé herce mluvit. (27.06.2011)

Určitě nejvýznamnější a dost možná jedno z nejvydařenějších Herzových děl od dob jeho tvůrčího rozkvětu (zakončeného Morgianou). Zároveň ale také film, který vedle loňského Protektora vypadá strašně staromilsky svým radikálním sklonem k patosu a televizně svým konzervativním zpracováním. Záslužné je, že otevírá bolestivé a stále citlivé téma odsunu Němců a zločinů páchaných na často nevinných příslušnících jiné národnosti. Méně záslužné je, že ve svém vidění světa zůstává místy křečovitý, zaťatý a patetický, byť s obráceným znaménkem (postavy českých sviní jsou vpodstatě rovnocenné typickým filmovým SSmanům). Habermannův mlýn je velice dobrý všude tam, kde se soustředí na civilní téma (Habermann jako člověk, který chce stát "mimo" ideologie, v čemž tkví jeho fatální omyl) a nepouští se do vzedmutých vln tragiky. Jakmile totiž dojde na ni (rozhovor Habermannovy ženy se Sturmbahnführerem, poprava Čechů, závěrečné scény lynčování) má v sobě film zase ten starý známý kus nepřirozenosti a kostnatých scénáristických rovnic. Vinit lze i pochybnou volbu jazyka – proč spolu proboha dva Němci rozmlouvají v českém postsynchronu a ještě s úděsnou snahou o tvrdý německý akcent? Nepříjemných výstřelků je celá řada, na druhou strana je Herz vždy dokáže kompenzovat podařenějšími momenty, kdy jsem měl pocit, že tenhle film má co řícti, jen to nikdy nedořekne do konce. Jeho největším kladem tak zůstává kvalitní řemeslné provedení, citlivá režie, stylová hudba a hlavně charismatický Březina v podání Karla Rodena, postava, díky níž Habermannův mlýn sem tam překvapivě zaklape. [55.5% :o)] (14.09.2010)

Téma českého umění tahat z šatníku kabáty jak králíky z klobouku a využívat je jako prostředek k vyřízení osobních účtů je bezesporu silné a nadčasové, přesto mám několik výhrad. 1.) Viděl bych to tak na osm hodinových epizod, aby se jednotlivé motivy plnohodnotně rozvinuly a nekončily ve ztracenu, 2.) pokud se Herz nechtěl držet historické akurátnosti a hodlal jen učinit výpověď o zvrácené době odhalující temná zákoutí lidských charakterů, vůbec neměla padnout jména Habermann a Bludov, 3.) nesmyslně užívanou a uši trhající češtinu z Alles Gute měla nahradit němčina s titulky, 4.) nemůžu si pomoct, ale občas mi připadalo, že si autoři na sebe navlékli dres a štulpny Landsmanchaftu. Asi to bylo tím hlavním sponzorem klubu.. Apropo, škoda, že si zatím nikdo netroufl zfilmovat Škvoreckého Zbabělce.. (19.08.2014)

Při mizerném stavu naší kinematografie můžeme být rádi, že vůbec někdo do těch kalných vod přilil čistý proud kvalitní filmařiny se silným tématem. A zvláště, když jde o Juraje Herze. Říkám to i přesto, že mě Habermannův mlýn nezaujal tak, jak jsem čekala. Film má jistě kvalitní obsazení, ale kromě Karla Rodena a Bena Beckera, coby nacistického oficíra, mě celkově herecké výkony nijak zvlášť neupoutaly. Často jsem měla dokonce pocit, že jde až příliš vidět, jak herci "hrají." Také se mi příliš nelíbila hudba, která byla záměrně často použita ve vypjatých scénách, aby tím "na efekt" dodala ještě větší dojem dramatičnosti a vyvolala silné emoce. Na mě to tedy nefungovalo. Pak mě potěšil už jen Jaromír Dulava a Martin Stránský, z jehož rukou se Hitlerově podobě dostalo poctivému upálení:) Ač má film spoustu silných scén, násilí, příkoří, a dobrý scénář, tak na mě emočně vůbec nezapůsobil. Nevím, čím to...:) (05.05.2012)