Fullmetal Alchemist: Bratrství

Začátek anime je velice dobrý, krásně se to rozjíždí, ale pak se to postupně zvrhne v fantazy mydličku (v negativním smyslu)....Určitě jsem důmyslnější konec, co by odpovidal tomu, jak se anime vyvíjelo, ale za to asi může předloha :) Jinak starý FMA se mi líbilo více, hlavně ten fakt, že homnculi byli stvoření z nepovedených pokusů o transmutaci člověka. Dále v anime se plno lidí někam hnalo a přitom bylo úplně jasné, že dostanou naprdel, ale oni tam stejně šli, prostě iracionální chování některých postav mě štvalo a stím, že to je součást jejich charakteru mě opravdu nebere... A celkově se mi postavy zdály slabě psychicky rozebrané a popsané :) .... A co mě nejvíc štve, že nechali lust umřít v 1/3 nebo tak někde, prostě brzo a vůbe jí nerozebrali tak jako v původním FMA. ........... Zkrátka FMAb byla taková fantazy magoria mydlička, něco podobného co se ted děje v manze od bleach :) (26.09.2010)

Skvělý temný a komplexní příběh, který ale trochu trpí rozpačitým začátkem rekapitulujícím děj shodný se starší verzí (tak do 14. dílu), relativně konvenčním zakončením a především klasickým šónenovským podáním. Bitky přerušované dlouhými proslovy a vysvětlujícími dialogy, spousta řevu a náhodných odhalení důležitých informací (např. rozšifrování skript Scarova bratra). Mít to celou dobu takové grády jako díly 19 až 26, stejně bych bez rozmyslu dal maximální hodnocení, ale seriál po rekapitulačním dílu už nikdy nedosáhl intenzity tohoto předčasného vrcholu. V těch několika dílech se padouši představí jako schopná, inteligentní a takřka nezastavitelná monstra a divák začne mít o hlavní hrdiny opravdu strach. Co se srovnání s minulou adapatací týče, má nový Alchymista asi lepší a promyšlenější příběh, ale jinak mám starší verzi raději, pravděpodobně hraje roli to, že jsem ji viděl jako první. (05.07.2010)

Zhlédnout přes dvacet hodin tohoto seriálu na webu stanice AXN jsem zvládnul za 10 dnů, ale kdybych mohl, dokázal bych se na to dívat snad v jednom kuse. Neznám původní verzi, takže nemohu srovnávat, ale takto mé nadšení nezná mezí. Silný příběh plný zvratů, magie (pardon, alchymie), akce i romantika, mile přehnaná monumentálnost, přijatelná forma patosu, emoce a hrdinství stojící proti pořádnému zlu. To vše na lehce steampunkovém pozadí alternativní minulosti začátkem dvacátého století. A v neposlední řadě morální poselství, jež vedle zjevné adorace nezdolnosti a odvahy kladných hrdinů zůstává skromně nenápadné ve vnitřním životě postav, především Eduarda. Pod vizuálně dokonalou slupkou, jež se líbí každé generaci, se skrývá nikoli černobílá a dost dospělá filosofie, jež na principu alchymické ekvivalentní výměny vytváří zajímavé obrazy o lidské duši. A o tom, co se nám hédonikům dnes zdá jako nesmysl, totiž odhodlání a schopnost za své přesvědčení také cosi (svého) obětovat, jakkoli je to nepohodlné. Co si přát od takového seriálu víc. Jedinou výhradu mám k tomu, že v poslední třetině už byl děj dost natahovaný, stylizovaný do válečné epopeje a v podstatě už šlo jen o to, jak dospět ke konci, ale ne zase moc rychle. (07.01.2011)

Jedno je vším a vše je jedním. Když skončil původní Alchymista velkolepým závěrečným filmem a vykličkoval tak ze změn proti literární předloze, stal se celý seriál pro mě nezapomenutelnou fantasy jízdou a jedním z nejlepších anime, co jsem kdy viděl. Všechno se zdálo uzavřené, prožít si celý příběh znovu s jiným koncem a pár novými postavami se mi zdálo nepotřebné. Jenže první díl Brotherhood mi nakonec v přehrávači skončil a hned za ním další. A další. A nebylo návratu. Nový pohled na bratry Elricovy, homunculy, Centrál nebo vůbec celý Amestris je totiž velkolepější a hlavně komplexnější. Otec a celá zápletka s přislíbeným dnem je přesně to, co původnímu seriálu jako jedna z mála věci chybělo. A když jsem tak hltal závěrečnou desítku epizod a každý, i ten nejmenší zvrat mě dostal s otevřenou pusou přesně tam, kam mě tvůrci dostat chtěli, došlo mi, že právě tohle je anime, na které jsem celou tu dobu čekal. Epická fantasy, upřímná vyznání, dechberoucí akce a strhující soundtrack. Neexistuje nálada, ve které bych neměl chuť si pustit alespoň jednu epizodu. Anime no. 1 (26.02.2011)

Předtím, než jsem napsal tohle hodnocení, jsem si dal pořádnou facku, že jsem kdysi tohle anime přehlížel a považoval ho za nadhodnocené... Našli byste jen málo anime, které si zaslouží plné hodnocení tolik jako právě FMA. Je to skvěle napsané, napínavé, místy dosti srdceryvné anime s výborným průběhem a ještě lepším koncem. Spousta lidí vidí anime, jako snůšku fantasy, sci-fi či jiných nesmyslů... Přitom už jen FMA sám o sobě dokazuje, že se naprosto mýlí. Ta lidskost, kterou si seriál drží od začátku do konce, z něj přímo vyzařuje a je to pravděpodobně hlavní důvod, proč se mi tak moc zalíbil. - Dokáže si udržet lidskost i při takhle akčním, napínavém a neobvyklém příběhu. Našlo by se mnoho postav, které jsem si oblíbil. Za zmínku stojí například ohnivý alchymista Roy Mustang, poručík Hawkeye, Winry a samozřejmě také Edward/Ed. Hudebně také skvělé, každý opening i ending se mi opravdu líbil. Ono je těžké tomu cokoliv vytknout... možná snad jedině jedna věc. Nejsem zrovna velkým fanouškem takových těch "vtipných vztekacích scén", ale i já si na ně časem zvykl. Celkově možná dokonce nejlepší anime, které jsem viděl. :-) "Protože nelze něco získat, aniž by člověk něco obětoval. Ale když vydrží tu bolest a překoná ji, získá srdce, jakému se žádné jiné nevyrovná. Ocelové srdce." - 100 % (09.04.2017)