Reklama

Reklama

Fullmetal Alchemist: Bratrství

(seriál)
  • Japonsko Hagane no renkindžucuši (více)
Japonsko, (2009–2010), 26 h 40 min (Minutáž: 25 min)

Předloha:

Hiromu Arakawa (komiks)

Scénář:

Hiroši Ónogi

Hudba:

Akira Sendžu

Hrají:

Rie Kugimija, Romi Paku, Iemasa Kajumi, Šin'ičiró Miki, Unšó Išizuka, Daisuke Namikawa, Fumiko Orikasa, Kazuja Nakai, Kendži Nodžima, Kóiči Jamadera (více)
(další profese)

Epizody(64)

Poté, co bratři Edward a Alfonse utrpí fyzická zranění, bojují proti zlu, aby se pokusili získat zpět svá těla. (Netflix)

Recenze (136)

Lischai 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem původního FMA a nebyl jsem si jistý, jestli těhle 64 dílů podobného ale jinak stojí za to. STOJÍ. Pokud váháte, neváhejte. Některé silné scény a skvělé momenty chybí (je tu méně Lust, chybí podzemní město a finální twist je trochu jiný než původní FMA), ale místo nich dostanete skvělé nové velké linky s Hohenheimem a sestrou majora Armstronga. Celé je to ještě více komplexní, provázané a epické. Je škoda, že si autoři ani tady nedopustili občasné komické anime vložky, kdy postavičky vesele poskakují a drmolí - pokud je ale odpustíte, je to fantasticky promyšlený a chytlavý seriál. Díly 1-10 jsou skoro stejné, 11-20 něco je trochu jinak, 20-30 jsou lehce nudnější, ale pak nastává 40-60 jízda, kdy je prakticky nemožné se na to přestat dívat. A na konci to samozřejmě opět chce heart made fullmetal, aby se člověk nedojal. ()

Naslund 

všechny recenze uživatele

Takhle nějak si představuju seriálovou dokonalost. Nejen mezi anime, ale mezi všemi seriály. A proč? Protože FMAB je zcela nadupanej snad po všech stránkách: rychlou nezrdržovanou akcí, supercool hláškama, zajímavou a přesto jednoduchou dějovou linií, filosofováním, humorem, atd. atd. Stalo se mi snad poprvé, že ve vyhrocené situaci jsem se začal usmívat od ucha k uchu. Ne kvůli obsahu, ale protože jsem si říkal, jak je to skvělé. Oproti jiným seriálům, FMAB se musel utkat s velmi obtížným způsobem, jak zrekapitulovat kus děje, co byl ve FMA. Začátek tak může pro někoho být dost hektický, a proto bych doporučil nejdřív se podívat na FMA. Ne, že by divák měl problémy s dějem, ale postavy na začátku nedostanou tolik prostoru, a řekl bych, že diváci si víc užijou FMAB, když postavy podrobně poznají už ve FMA. Třeba Roy Mustang nebo Izumi Curtis tu nejsou na začátku skoro vůbec. Díky tomu je můžou převálcovat ty postavy, co jsou teď nové nebo významnější. Nejdřív to byla vůdkyně pevnosti Briggs, a pak moje nová superoblíbená postava Van Hohenheim. Pokud bych měl kdy věřit v Boha, představoval bych si ho jako jeho. Úžasně klidnej, rozumnej a ďábelsky chytrej. Celkově je super, že tu je tolik charakterů a každý si může oblíbit prakticky kohokoli z nich, ale těžké je mít někoho nerad. Nejlepší na tom je, že všechny postavy se nějak aktivně zapojí do finální fáze, aniž by to nějak narušilo dojem. Něco takového třeba vyčítám finále Harryho Pottera a relikvie smrti, která tím množstvím postav alespoň na mě působila dost uměle a kazila mi dojem. FMAB to zvládl mistrně. Prostě pokud hledáte jakýkoli seriál, rozhodně doporučuju upřít své oči sem. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Jestli něco opravdu nemusím, tak je to šónen odnož anime v seriálové podobě. Přesto čas od času, některou z klasik žánru zkusím, jestli to přeci jen nezlomím. A právě mladší z Fullmetal Alchymistů k tomu měl nejblíže, protože jsem zatnul zuby a veškeré otravné „trademarky šónenu“ zkusil vzít na milost… Což však při nejlepší vůli prostě nejde. Hlavní hrdina se chová tak, že i osoba s echt násobnou poruchou osobnosti proti němu působí konzistentně; Edward je tu cílevědomý génius, tu naivka, tu cynická okoralá svině, tu dobrosrdečný hrdina, tu ublížené malé děcko a dobře tucet dalších podob. A to nikoli v rámci ságy, z epizody na epizodu či v různých scénách. Ne, v rámci jedné jediné, opakovaně a stále dokola. Poctivě budované dramatické momenty jsou záměrně (jakkoli nepochopitelně) devalvovány na sílu nacpaným dětinským prvkem (zpočátku v každé epizodě, během finální epizody takřka vůbec). Všichni neustále deklamují veškeré své myšlenky i plány; všem(u) na potkání. Hrdinové mají až makabrózní zálibu vyřvávat se z plna hrdla ze svých niterních pocitů, které však divák vidí skrze animaci a z dění chápe jak se cítí. Ale ne, stejně vám to vyřvou do obličeje. Proti tomu takové detaily, jako že to má trestuhodně špatně vystavěný, zkratkovitý a ještě navíc i pomalý rozjezd (zajímavé to začne být kolem osmého dílu a tempo to nabere ještě později), že stále ty samé postavy se v široširém světě neustále na náhodou potkávají v každé zapadlé ulici, že si to mnohdy odskočí na vyloženě nadbytečnou nic neřešící a postavy nikam posouvající dějovou odbočku či že hlavní hrdinové jsou plně v rukou autorů, co se úrovně schopností týče. A tak jsou bez jakékoli logiky chvíli hodně dobří v tom co dělají, aby o scénu později jako největší nýmandi prohráli jediným dotykem od nicky, ale nakonec vyhráli tím, že jsou naráz zase nejlepší na světě. No prostě šónen. Každopádně tím zakousnutím se, jsem přežil úvod, poté ty „ještě jednou ze sebe budou minutu vyřvávat něco okatě očividného, tak si vystřelím mozek“ prvky začal brát jako čiré guilty pleasure a nakonec zaúřadoval Stockholmský syndrom a já je dokázal akceptovat natolik, že jsem je vyignoroval, soustředil se na to, co naopak dělá seriál sakra dobře a co z něho dělá klasiku. A toho rozhodně není vůbec málo. Jakmile se to rozjede, tak je to vyloženě návykové, ve finální třetině výtečně (vy)gradované, mnohé charaktery si nelze neoblíbit (tedy až na Changovou, což je echt nesnesitelně otravný charakter i na poměry anime), sága je to vpravdě epická, plná veletočů i dobře uchopených velkých témat, steampunkovo-imperiálně-fašistický svět je nosný natolik, že vás zajímá jeho historie i náležitosti, na zdejší mytologii i pravidlech alchymie se dá stavět, akce je hravě nápaditá i častá, ústřední bratrské duo je především ve druhé polovině odstaveno na druhou kolej a prostor se tak věnuje zajímavějším postavám a dostaví se i nejeden silný emotivní moment. Ovšem vždy když už už to vypadalo, že by mi to dokonce začalo přirůstat k srdci, tak si to něčím z výše uvedeného samo nesportovně podkoplo nohy. Osciluje to ke své vlastní škodě příliš mezi „takřka absolutní kvalita“ a „takřka absolutní odpad“, ale to první postupem času převažuje více a více. Až to nakonec převáží zcela. Má alergie na šónen tedy sice nebyla "vyléčena", ale pro jednou, s řádnou dávkou Zyrtecu, mi nezabránila si to navzdory ní náležitě užít. () (méně) (více)

Free_player 

všechny recenze uživatele

Čekal bych, že tohle novější FMA bude pokračovat a navazovat tam , kde skončilo to starší . Ale zatím do 13tého dílu se tak nějak rekapituluje to co se stalo v předchozím FMA a pak se děj uplně mění a rozchází . A jsou tam i změny v některých jménech atd. Nevim nemůžu si pomoct, ale to předchozí mě bralo víc stačilo jen dokončit ten rozjetý děj . Působí to hodně zmateně..... ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Tak jsem se jako zarytý odpůrce anime dostal po Death Notu na doporučení k tomuto seriálu. Ze začátku chvíli trvá, než se člověk v celém světě zorientuje. Je toho vážně hodně na pobrání, ať už jde o historii nebo postavy. Příběh nás zavede do fiktivní země na začátku 19. století, kde panují zvláštní pravidla. Kromě jistého pokroku v technologii se tu nachází lidé, kteří umí ovládat tzv. alchymii. Pochopit, o čem vlastně alchymie je trvá pár dílů. Sledujeme dva mladé chlapce, kteří alchymii ovládají. Nepodařený experiment v mládí je ovšem zmrzačil. To jim ale nebrání tuto úlohu vykonávat. Časem se objevují další postavy a my všemu postupně začínáme přicházet na kloub. Celá země je totiž v ohrožení a mnoha lidem hrozí nebezpečí. Ti nejlepší a nejsilnější se tedy musí spojit, aby proti onomu zlu bojovali. Během děje dojde k mnoha zvratům a postavy občas vymění své strany. Dost se mi líbila samotná alchymie a akce s ní spojená. To samé mohu říct o dobře napsaných postavách a věrohodných emocích. Určitě bych tento seriál všem doporučil, které tyto věci aspoň trochu lákají. "Plukovníku, nemáte oheň? Vlastně nejspíš ne. Co si myslíte, že jsem, mokrá sirka?!" :D ()

Galerie (2 570)

Zajímavosti (7)

  • Homunkulové jsou pojmenováni podle sedmi smrtelných hříchů - pýcha, závist, chtíč, obžerství, chamtivost, lenost a hněv. (Natami)
  • Van Hohenheim byl pojmenovaný podle lékaře Paracelsa (vlastním jménem Theophrastus Bombastus von Hohenheim), který žil na přelomu 15. a 16. století. Podle něj má v sobě každý jedinec „vnitřního alchymistu“ přeměňujícího potraviny a živiny v organismu na tělesné substance. (Morlok)

Reklama

Reklama