Občanský průkaz

Revoltující, usmívající i plačící. Vzhledem k tomu, jak moc jsem otrávený z toho, do kterých míst se tuzemští filmaři neustále otáčejí, je Občanka až neuvěřitelně povznášejícím zážitkem. Navíc to, že Jarchovský tentokrát píše pro Trojana, je nápadem doslova spásným, protože Hřebejkovi bych už návraty do minulosti nevěřil ani za pětky pod trikem. (17.01.2014)

Svěží a vtipná záležitost, která je hezky věrná svému názvu a hyzdí ji snad jen zbytečně dlouhá stopáž. Příběh? Mánička nám vypráví, jak bylo kdysi těžké poslouchat Plastiky a koupit si džíny. Neposoudím, jak moc je její vyprávění zaujaté, nicméně ten revoltující tón je bezchybný a pauzy na básničky jakbysmet. Linka s Martinem Myšičkou je za jasných pět hvězdiček. (21.04.2011)

Jako obraz doby, která nelítostně rozdrtila každého s nevymytým mozkem, "Občanský průkaz" docela funguje. Ale ti (post)pubertální smradi mi lezli na nervy, jak už to u smradů v tomhle věku bývá, herecké výkony mě kdovíjak nenadchly, deklamování vypravěče bylo příšerné a česká undergroundová hudba, takový ten uvřeštěný soul s harmonikou, mi kroutila uši do ruliček. Kromě toho nevím, v jaké společnosti jsem to vyrůstala (ač o nějaké to desetiletí později), ale Husákovy děti z řad mých spolužáků se až na řídké výjimky nesháněly po cigaretách ani nechlastaly. Neměli jsme na takové číčoviny čas ani peníze a co se mě týká, ani pomyšlení. Já šetřila na skateboard, kolečkové brusle, magnetofon... Taky považuju za vhodné se zmínit, že nejsem příznivcem černobílého vnímání - vždyť i ta nejhorší doba měla svá pozitiva: například by mi vůbec nevadilo, kdyby zasrané technaře ještě před příjezdem do krásného údolí pod našimi Prdelovicemi čekal početný uvítací výbor s přilbami a pendreky... nebo aspoň s pochodněmi a vidlemi! 65% (02.01.2013)

Ale ano, stále to funguje. češi točí tři druhy filmů a, z dob komunismu - které se většinou povedou. b, z dob nacismu - které se taky často povedou. c, ty ostatní, které jsou většinou sračky, čest výjimkám. Tenhle film patří do první skupiny a povedl se na výbornou. Trojan je jeden z mála režisérů, kteří dokáží natáčet konstantně dobře, a nezaváhal ani tentokrát. Boj party mladých čerstvých občanů proti režimu, postupně se vyostřující od uličnických kousků do boje téměř o život, je podán v několika dost rozdílných oddílech, film tak působí dost rozkouskovaně, ale hlavní dějová linie to celé spojuje výborně a tak v tom nevidím problém. Vypravěčský styl byl také vskutku dobrý nápad, takové filmy mně zaujmou okamžitě a tak mají hned plus k dobru. "dětské" postavy nijak kvalitně nehrají, ale jsou to děti, takže se spíše prostě chovají tak jak mají. Dospělí pak standart, s výjimkou skvělého Myšičky, jehož kreace v druhé polovině filmu nemají konkurenci. Potěšil i skvěle zvolený soundtrack, hlavně Dylanova ústřední písnička a jak jsem už napsal, vývin filmu spolu se stárnutím hlavních postav. Scéna na nádraží úžasně mrazivá.. (19.05.2011)

Další z filmů, který mi na HDD ležel už nějaký ten rok a na který jsem se tak trochu bál podívat kvůli pověsti "horších Pelíšků". Naštěstí můžu říct, že jsem se bál zbytečně. Ano, tenhle film je více než podobný legendárním Pelíškům a ano, jejich kvalit nedosahuje, nicméně prohlásit o Občanském průkazu, že to je špatný či průměrný film, je přehnané. Tenhle film má svoji kvalitou, má povedené obsazení (není na škodu v českém filmu vidět nové a neokoukané tváře v hlavních rolích) a hlavně ta povídková struktura se mi líbila. Zkrátka a dobře, tohle je hodně povedený příběh o různých lidech v jedné době, o které čeští filmaři budou točit minimálně takových 50 let. 90 %. (06.08.2014)