Wall Street: Peníze nikdy nespí

Oliver Stone ztratil nit a nemůže ji už nejmíň 10 let znovu najít. První díl je oproti druhému dílu strhující podívaná. Tady je to zívačka, rodinné problémy mě moc nezajímaly a celý film sem se spíše těšil až Shia nakope Brolinovi zadek. Upřímně považuju druhý díl za naprosto zbytečný. Nevzpomínám si v poslední době na zbytečnější pokračování. Chápu ale že v době finanční krize měl Oliver potřebu něco sdělit. Cameo Charlieho Sheena jsem myslel že bude výživnější. Takže nám všichni zestárli a ani Douglas už není tím Gordonem Gekkem, kterým býval. Přesto si umí stále ukradnout, hlavně v první polovině, scénu pro sebe. 50% (19.05.2011)

Jednoduse receno, nebavilo me to. On me buhvijak nebavil ani prvni dil, ale ten byl proste spickovej. Mimochodem, znalost prvniho dilu neni nijak zvlast nezbytna, nicmene je fajn vedet, kdo ze to je ten Gekko a znat aspon trochu, co se stalo, protoze tu je na to par narazek a jedno spickovy cameo. No a pribeh tohohle dilu je aspon pro cloveka, kterej se nehrabe v akciich o nicem, hromada radoby chytrejch kecu, ktery spis nudi. Stone rozjizdi dve linie, tu financni, ktera uz ale bohuzel neni tak zajimava jako v prvnim dile, sice tu furt jde o podvody, ale proste je to podany takovym stylem, ze vam to je ukradeny a navic jsem u spousty veci ani netusil, co ze to vlastne resi. Druha linie je takova romanticka, vztah hlavniho hrdny se svoji pritelkyni a usmirovani se s otcem, coz je samozrejme Gekko. A tady to pro zmenu narazi na herce. Mulligan je totiz silne nesympaticka kravka, o kterou bych si neoprel ani kolo. O Shiovi snad ani nema cenu mluvit, to je proste takovej blbecek, kterej se sem absolutne nehodi a sledovat ty zkuseny bankere na poradach a mezi nima se motajiciho Shiu, kterej si hraje na velkyho borce, je proste spis k smichu. Zachranujou to trochu vedlejsi postavy, Brolin, Langella, nesmrtelnej Wallach, ale to jsou proste jen vedlejsi postavy s minimem prostoru. Jedinej, kdo nezklamal, je Douglas, sice hodne zestarlej, ale porad charismatickej parchant, takze kdyz je na scene, film dostane trochu stavy, bohuzel vetsinou je na scene otravnej Shia. Ale i pres tohle vsechno se neda filmu uprit, ze je skvele natocenej, Stone sem tam nepohrdne ani nejakou tou kamerovou vychytavkou, ale kdyz to porovnam s prvnim dilem, tak je to jako srovnavat hovno se zlatem. Pro me zkratka zklamani. (01.11.2010)

Michael Douglas je po letech propuštěn z vězení a mezi jeho osobními věcmi je mu po výkonu trestu navrácen i obstarožní mobilní telefon, který jakoby symbolizoval dobu, ve které se odehrávala jednička. Jenže namísto Charlieho Sheena (i když na jeho podařené cameo přijde také řada) je zde Shia LaBeouf, je 21. století, peníze stále znamenají velkou moc a Oliver Stone je naprosto z formy. Jeho nejnovější počin je vlastně jen takový shluk blábolů, jejichž obsah je mně vzdálený jako obchodování na Wall Street. Film přes svou značnou délku nemá ani žádný dramatický oblouk.Těšil jsem se na společné scény Douglas/LaBeouf, ale nějak neměly ten potřebný náboj. Douglas zpočátku ze sebe dělá sympatickou postavu, pak vyhraje jeho "nenažranost" a pak zase uhraje plichtu v závěrečném smíření se svou milovanou dcerou, budoucím zetěm, a v neposlední řadě s budoucím vnukem. Vědomí, že bude dědeček z něj udělá charakterního člověka a této hovadině měl divák uvěřit. Shia LaBeouf se do role vůbec nehodil a představoval bych si ho dovádět někde na plácku za barákem, ale jako burzovní makléř působil nevěrohodně. Herecky nezklamal Frank Langella, který sice ve filmu nepobyl moc dlouho, ale jako zkrachovalý obchodník, který dovedl svoji společnost do záhuby, se jevil přesvědčivě a nevyzpytatelného slizouna si v zajímavé roli vystřihnul i Stoneův oblíbenec z poslední doby Josh Brolin. Jinak jsem se perfektně nudil a film byl naprosto o ničem. Čistý propadák. (02.11.2010)

Společně se Snowdenem určitě nejlepší a hlavně nejosobitější režijní počin Olivera Stonea v tomhle století. Ta Director-power z toho vyloženě odkapává a jenom sledovat vzletné kamerové pohyby mezi mrakodrapy Manhattanu je zkrátka zážitek, nemluvě o hereckých výkonech Douglase, Langelly či Joshe Brolina, kteří svým postavám vdechují ještě více než jen život (a abych nekřivdil, tak LaBeouf také vůbec nic nekazí). Měl jsem ale docela problém s tím, kam příběh celou dobu klikatě směřuje a kam (a hlavně jakým stylem) nakonec vyústí. Je celkem jasné, proč se rozhodlo vzkřísit finanční bestii Gordona Gekka zrovna rok po ekonomickém kolapsu, který položil mnoho firem a otřásl se samotnou měnou - Stone mohl zase vesele nastavit zrcadlo celému finančnímu a burzovnímu systému a skrze nevypočitatelného parchanta vystavit komplexní metaforu velké bubliny, která může kdykoli splasknout, ať už hrajete nefér či ještě více nefér. To je ok, i když ty létající bubliny si mohl tak zkušený režisér odpustit. Do toho ale sledujeme na povrchu dost tuctovou rodinnou linii a reminiscenci příběhu původního filmu v nové době (a s jednou poučenou postavou), přičemž Stone právě mnohem méně zajímavé rodinné motivy nakonec strčí do popředí a ve finále dospějeme k zakončení, v němž jeden chamtivec dostane přes prsty, ale ostatní stále žijí vesele v bublině a divák postává trochu v rozpacích opodál. Ta myšlenka je hezká, ale drolí se to mezi prsty a lehce vítězí dojem překombinovanosti - na rozdíl od jedničky, která si hrála jen na to, co hráli dva vychytralí chlapáci mezi sebou. 70% (04.04.2020)

Oliver Stone se snaží vrátit do první ligy? Zatím to tak nevypadá, spíš jen opatrně otvírá dveře do světa kterému dřív vládl. Do světa VELKÉHO dramatu a nesmlouvavé sociální kritiky. Kdysi totiž dokázal svými filmy přímo rvát koule, kdežto teď jen opatrně pošťuchuje - myšlenkově není jeho návrat na Wall Street úplně plytký a s chutí se opírá jak do hypoteční krize, tak i do lidí v jejím pozadí, ale stále jede jen na půl plynu. Místo skutečného inside looku zvrhává ekonomické podhoubí do napůl zelené agitace, a samotné drama "zlých" a "ne až tak zlých" pánů s kravatami se převrací do zdaleka ne tak svíravého melodramatu o rodině, smíření a oslavě zidealizované budoucnosti plné malých dětí a malého života. Ale přes to, nenudí a dokáže držet krok s dobou, dokáže být aktuální - ať už se to týká příběhu samotného, nebo režie která je opět parádní ukázkou vyspělého řemesla a důkazem že když je Stone za kamerou, tak stále ještě moc dobře ví co dělá. A stejně tak to ví i Michael Douglas, na kterého je po dlouhé době opět radost pohledět. 7/10 (04.07.2011)