Prorok

"La Rentrée du cinéma" v Paříži jsme s mojí milou zahájili ve stylovém kině Saint-Germain des Prés a zvolili jsme nejtěžší francouzský kalibr nejspíš celého roku 2009. Všechny noviny, všechny časopisy, všechny webové stránky byly jednotné v tom, že tento film je nutností pro každého filmového fanouška. Od prvních minut lze rozpoznat nesmírný řemeslný um J. Audiarda. Ve Francii je považován za svérazného a originálního režiséra. Úvod filmu je dost drsný, jak jinak pro nováčka ve vězení. Zbytek filmu sledujeme jeho počínání a boj o přežití za zdmi věznice. Potěšila mě pestrá jazyková směsice - francouzština, korsičtina, arabština a také působivá hudba. A jako by Audiard syrovosti a naturalismu malinko chtěl odlehčit, vloží špetku poetiky. Tahar Rahim a Niels Astrup zaslouží za své výkony velké uznání. Konečně, z mého pohledu se jedná o vynikající film, rozhodně jej ale nepovažuji za filmovou událost roku 2009. (14.09.2009)

Popravdě bezprostředně po zhlédnutí filmu jsem si nebyla moc jistá, jestli se mi to líbilo, nebo ne...měla jsem z toho takový podobný pocit jako z Kmotra, který se mi nelíbil. Měla jsem ale to štěstí, že jsem se na tento film přišla podívat v rámci festivalu francouzského filmu. Po skončení byla diskuse s Taharem Rahim, který posloužil tomu, abych film lépe pochopila. Je zde totiž jeden hodně velký rozdíl mezi Kmotrem a Prorokem, který jsem si tak rychle neuvědomila. Je to skvěle a naprosto realisticky udělaný příběh člověka, který se dostane do vězení, a všemožnými i téměř nemožnými prostředky se tam snaží přežít, najít si "rodinu" v podobě vlastního gangu vně i uvnitř vězení. Proti filmu jako takovému asi nemám výtek, ale přeci jen, filmy tohoto typu mi nejsou zrovna blízké, a tak hodnotím 4*. (26.11.2009)

Neskutečně dobře natočený mob movie, kde veškerá poezie zločinu plyne z negativních vibrací a příběhové schéma o vzestupu řadového pucfleka na velkého kápa čerpá energii z morálního relativismu. Zdá se, že v současném světě je vše dovoleno, tak proč neudělat hrdinu z defektního produktu prohnilé společnosti? Lituju jen toho, že Prorok neprojevil více střídmosti a rozběhl se do epické šíře. Větší sevřenost a jasnější dramaturgie by mu slušela více. I tak: společně s Gomorrou a Baader Meinhof Komplexem jedna z nejdeziluzivnějších sond do srdce temnoty současné Evropy. (06.11.2009)

Určitě, kdyby se příběh Proroka roztáhl do tří filmů, zcela jistojistě by šlo o francouzský ekvivalent Kmotra, jakéhosi jeho chudšího vzdáleného příbuzného. Hlavní hrdina má neokoukanou tvář a musím říci, že se mi jeho výkon tuze líbil. Určitě z něj vyroste velká francouzská hvězda. Samotný film je příliš dlouhý na to, aby udržel divákovu pozornost po celou dobu, protože v některých pasážích se příliš přeskakuje časem, příliš kecá o ničem nebo příliš málo děje. Přistoupil jsem však na předstíranou rozmáchlou ságu a nechal se unášet dějem - od vstupu do vězení přes první seznámení s těmi, co tu všechno řídí až po konečnou katarzi při opětovném získání zálohy. Samozřejmě Prorok řemeslně nedosahuje na vrcholnou Hollywoodskou "vězeňskou" tvorbu, on ji válcuje jinde. Atmosféra je neopakovatelná, prostředí francouzské věznice neokoukané a na její osazenstvo jsem nebyl z podobných filmů zvyklý, přeci jen souboj Italů s muslimy za zamčenými a zamřižovanými dveřmi není často k vidění. Překvapením je pro mě fakt, že film nezískal Oskara, ale uvidím, třeba Argentina vyplodila film ještě lepší. (30.09.2010)

Hlavné plusko filmu spočíva v jeho nadmernej uveriteľnosti. Nikto nie je prezentovaný ako vyslovený klaďas/záporák. Dobra a zlo sú dve spektrá, ktoré sa medzi sebou nesúrodo prelínajú a čas od času i spolupracujú. Ďalej v Prorokovi môžeme naraziť na širokú škálu prirodzene hrajúcich postáv, miestami naozaj "šťavnatú" syrovosť, ktorá najmä hluchým miestam filmu dokáže dodať tú správnu šťavu a bleskové znovanabehnutie pozornosti diváka. Skrátenie stopáže o pol hodinu by z Audiardovho diela pravdepodobne urobilo zatiaľ najlepší počin festivalu. Ešte však nepredbiehajme.. [MFF Cinematik 2011, PN] (13.09.2011)