Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Starší muž si v koloně aut pustí v autorádiu starou kazetu. Nahrávka z ní mu připomene jeho dospívání. On, Miki, chtěl hrát v punk rockové kapele. Problém byl jen najít ty správné spoluhráče a místo, kde by mohli zkoušet. Nic však není tak jednoduché, jak se zdá, píše se rok 1983 a Miki stále chodí na střední školu. Kvůli jeho zanedbávání školy mu hrozí, že propadne u reparátu z chemie a bude ze školy vyhozen. Mikiho otec po něm chce, aby se celé léto věnoval škole. Miki ale právě řeší důležitější problém. S kamarádem Dejvidem, který si jako první v Praze nechal na hlavě udělat číro, dělají konkurz na ostatní členy kapely. Když se jim podaří skupinu založit, Miki zjistí, že škola a otec s matkou pro jeho hraní nemají pochopení. Proto se s otcem pohádá a odejde z domova. Spí v pronajaté garáži, kterou kluci získali od starého pána z Dejvidova domu. Tady také kluci zkoušejí a připravují se na první koncert. Mikiho podporuje i jeho dívka Pavla, která by ale ráda viděla, kdyby si Miki vedle muziky také vyřešil své problémy ve škole. První koncerty z Mikiho pohledu dopadnou dobře a kapela se snaží dál prorazit. Po koncertě ve venkovském kulturním domě, který se zvrhne ve rvačku s místními, se ale Dejvid začne kamarádit s recidivistou Kaličem. Kluci si ve skupině přestávají rozumět a Dejvid propadá stále víc alkoholu a drogám, do kterých ho zatáhl Kalič. Nakonec se Miki, který se pomalu rozešel kvůli klukům a jeho způsobu života s Pavlou, rozhodne od Dejvida odtrhnout. To už také Dejvid nemá moc zájem o hraní a kapelu. Mikimu tak nakonec sebere jeho iluze teprve zjištění, že jeho kamarádi až tak o muziku zase nestojí... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (223)

Woody77 

všechny recenze uživatele

Punk not Death !!! No Future !!! Dve frázy ktoré spájajú v tomto filme REBELSTVO , odpor voči okoliu ,voči systému ,voči všetkému naliňajkovanému čo vtedy mohla doba poskytnúť. Príbeh jednoduchý,priehľadný o dvoch kamarátoch ktorý chcú a aj založia Punkovú kapelu napriek všetkým problémom tej doby vám vlezie pod kožu najmä tým ktorý aspoň trochu toto zažili. Film ako celok je svižný ,vtipný a niekedy aj na zamyslenie. Neopozeraný herci dávaju tomuto filmu to čo by som tým známejším absolútne neuveril ! Postava ktorú stvárnil Jakub Zedníček je aspoň pre mna v tomto filme dominantná aj napriek tomu že nehrá hlavnú rolu. Film hodnotím na 75% a plne si to zaslúži! Jednou až skončíme tlustý, plešatý a připosraný to si už budeme jenom ztěžovat, že nejlepší roky jsou v prdeli a dobře budeme vědět, že nejlepší to bylo právě TEĎ... ()

Adam Bernau odpad!

všechny recenze uživatele

Naši filmaři uvedli do kin nový film o nelehkém období dospívání. Věříme, že se dočká příznivého přijetí nejen mezi pamětníky punkové kultury, ale i mezi dnešními mladými. Vždyť právě jim má tolik co říci! P.S.: Sdělte někdo Tosimovi, v jehož poště jsem zablokován, že v tom popisku byl Cipísek, a že Spejbl opravdu není recidivista. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Jak to doopravdy bylo s českým punkem. 1) Generační dobový protest proti původně anglofonnímu establishmentu je vydáván za hledání smysluplného bytí, jehož se v socialistické společnosti jaksi nedostává. Toto Rudé právo naruby trochu kazí jinak sympatické vyznění filmu. 2) Ve druhé půlce se náhle atmosféra mění. Už nejde o společenský protest, ale o jakési mladistvé poblouznění na cestě k dospělosti (přinejmenším u hlavní postavy). 3) Tvůrce filmu bych proto z přílišných sympatií k punku nepodezříval. Když slyším klávesy, chce se mi blejt, pronese David o nastupující vlně synthpopu a vůbec se neptá, co si nezaujatý posluchač myslí o jeho punku. 4) Nakonec jediné příjemné jsou ti mladí kluci plní elánu a života. 5) No...pro tento film fakt platí no future. ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Hlavně ze začátku je to soft pro holky, ale přeci jen se to krapet rozjelo a kluci začli hrát, pogovat, pařit a rádobyrebelovat tak nějak reálně a syrově, že jim člověk ty punkáčský ideje skoro věřil. Čest režisérovi, který zůstal nohama na zemi, nedělal ze svých hrdinů hrdiny, ale nechal je brodit se na bezvýznamném dně, ač s hlavou v oblacích, jako tomu v té době bylo u každé podobné punkové fankapely. Prostě příběh mladejch ochlastů co nadávaj na benga, na politiky a na svoje pracující fotry a sní si svůj sen o kariéře formátu The Clash a Sex Pistols. Kdo to nezažil? ()

hellstruck 

všechny recenze uživatele

"Co to máš na sobě? To se nemůžeš oblíkat slušně? Tomu říkáš muzika? Co to máš za kamarády? Ty jsi snad úplně blbej".. Sice film mapuje rok 1983, ale je tam tolik příznačných situací i pro dnešní dobu (já u každé hádky s rodiči musela přikyvovat "to znám"), české vnímání "odlišného" se navíc nijak moc nezměnilo. Ale k filmu samotnému;nepamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle nadšená z českého filmu.... Aha, už vím. NIKDY! Z vlastní zkušenosti netuším, jak to vypadalo za totáče, ale připadá mi sympatická snaha něco změnit, byť jen tím, že si budu dělat to co chci a pokusím se v nelehké době prosadit. Rebélie, chlast, koncerty, rvačky. Ale přece jen tam bylo něco víc. Myšlenka.. anebo možná jen záminka. Ale bylo to "něco víc". Dnes ten "punk" spočívá v něčem úplně jiném (neházím ale všechny do jednoho pytle). Musím říct, že jsem se nenudila ani minutu, potěšily mě sympatické neznámé tváře, soundtrack (London Calling!) a celkově příběh o úskalích dospělosti. Dovedu si představit, že bych v té době byla úplně stejná. Řeřicho, toč dál a možná se ti podaří obnovit mou víru v českou kinematografii! (EDIT: Jedinou výhradu mám k Pavle, Mikiho přítelkyni. Postava i představitelka příšerná!) ()

Galerie (41)

Zajímavosti (14)

  • Na konci filmu sa Miki (Patrik Dergel) a Dejvid (Lukáš Reichl) rozprávajú o rozpade skupiny The Clash. Rozpad skupiny nastal v roku 1986. Poslednou doskou, ktorá je tiež pri rozhovore Mikiho s Dejvidom spomínaná, je Cut the Crap. (toi-toi)
  • Tvůrci se rozhodli hlavní představitele ve věku 17-19 let hledat mezi studenty hereckých škol, kteří mají alespoň základní hudební zkušenost a ovládají nástroje, které ve své filmové kapele používají. (Sufferer)
  • Kristína Svarinská prohlásila: „Nejzábavnější byly asi kostýmové a maskérské zkoušky. Zkoušet si oblečení z té doby a vyrábět look stylu punk bylo pro mě dost šokující." (Sufferer)

Reklama

Reklama