Higaši no Eden

Slušné animé, které dokazálo udržet moji pozornost, se slušnou animací. Sice mě první díl moc nezaujal, ale děj je celkem zajímavý, avšak celkové rozuzlení je bezzubé a nezajímavé. Navíc postava Saki Morimi je mi nesympatická, naopak "Johnny Hunter" se mi zamlouvala moc. Celkově ale jen nadprůměrná záležitost, žádně vystřelování do nebes se v žádném případě nekoná. Těsné 4 a 70% (04.02.2011)

Kdyby se mi někdo snažil Ráj východu nějak žánrově zařadit a doporučit, měl by to hodně těžké. Příběh Saki a jednoho potrefeného cizince totiž funguje jako pohádka a přitom v něm není špetka kouzel. Umí hrát na romantiku a přesto se všechny vztahově silné chvíle odehrají zdánlivě mimoděk. A konečně je celá hlavní linka o odhalování minulosti nebo letících raketách, ale při rekapitulování celého seriálu si vzpomenu na něco úplně jiného. Na to, že kouzlo obyčejnosti a uvěřitelnosti může být i při líném vyprávěcím tempu takhle silné. (11.07.2015)

Styl Kamyiami zbožňuju. Je sice o něco ukecanější než ostatní scénáristi, ale všechny ty dialogy jsou perfektně promyšlené a zapadající do celku. Navíc jeho vize budoucnosti jsou v realističnosti vždy o kus před jakoukoli sci-fi konkurencí. Mám dojem, že se dokonce zajímá o nové technologie a trendy :-) Každopádně se rozhodně ničím nesnaží ohromit tak, že by řekl: "A teď se diváku posaď a sleduj, jak jsem skvělej!". Je cool, má spousty dobrých nápadů, známá klišé jsou mu očividně silně proti chuti, jde mu o udržení příjemného tempa a hlavně chce příběhem něco velmi nenásilně říct. Původně jsem chtěl dát kvůli menší vyváženosti dílů nižší hodnocení, ale pak jsem si uvědomil, kolik už jsem viděl nezáživných filmů, které se snažili říct něco špatného o společnosti a přitom nepřišli s absolutně ničím. Higashi no Eden mě bavil celou dobu a až se podívám podruhé, věřím, že to bude ještě lepší. Mimochodem lepší opening jsem už dlouhou dobu neviděl. Ve spojení se seriálem tak skladba Oasis získala další rozměr a i po stránce vizuální je opening pořádně nadupanej... ostatně jako seriál. (15.09.2009)

Celkom kvalitný, chválitebný počin, ktorý ničím neurazí a ako jedno z úvodných anime pre začiatočníkov poslúži dobre. Aj keď sa nejedná o nič výnimočné, treba oceniť nápad a myšlienku, aj keď sa občas až príliš mení tempo. Naviac je to celkom vizuálne pekné a príbehom nás sprevádzajú sympatické postavy, takže som spokojný. (31.07.2017)

Kenji Kamiyama poprvé režíruje svoje vlastní dítko - ale ne podle svého scénáře - a víc než co jiného drží prst na tepu doby. Tedy přesněji řečeno na tepu japonské současnosti, která není z hlediska sociálního zdaleka tak utěšená jako bychom si z té dálky, ze které vidíme jen mrakodrapy a technologickou vyspělost, mohli myslet. Ideově i jinak vykořeněná mládež, předobraz google glass, spousta námětů k přemýšlení - a do toho chytlavá zápletka se sympatickým hrdinou trpícím ztrátou paměti a disponujícím všemocným utrženým sluchátkem poháněným magickou mocí tvrdé japonské měny. Postupně se dostáváme blíž a blíž pravdě, a najednou je tu vrchol v podobě jedenáctého dílu... kdy se dozvíte, že na skutečný vrchol budete muset ještě počkat... a nutno říct, že ten v Gekijobanu nepřijde (je tam jen konec;)), protože nejsilnější moment je závěr téhle "sezóny". Za samotné Higashi No Eden si Kamiyama zaslouží pevných 80%. (17.01.2014)