Vyprávěj

Ó Evo, nebudu ti lhát, pá pa pá pááá.... Tento seriál tak nějak prošel kolem mně, nikdy jsem neměl sílu jej pravidelně zhlížet. Důvodem je především má nesympatie k Romanu Vojtkovi, kterého jako herce prostě nemám rád. Ale titulní píseň Michala Hrůzy si pamatuji dodnes. Nicméně, uznávám, že na televizní počin jednadvacátého století je seriál celkem povedený. (19.01.2016)

Vyprávění o době, kterou jsem takřka celou prožil, není tak úplně mimo, jak jsem si myslel, že bude. Nějaká ta procenta objektivity jsou samozřejmě poplatná tomu, že dějiny píší vítězové, ale jinak jsem většinu období svého života poměrně bezpečně poznal. Musím také pochválit dobové záběry a dobové hitovky, takže s atmosférou jsem celkem spokojen. Jen ten rodinný příběh je nasazen na běh dějin poněkud kostrbatě a vlastně mne spíše ruší od zpráv a hudby. (14.04.2015)

Ubohá snaha o pobavení tím jak to tenkrát bylo strašné ale vlastně ne tak úplně, tak jak tedy? Neustále nám někdo v médiích vykládá že v té "totalitě" to bylo hrozně moc ošklivé ale přesto nostalgicky vzpomínáme na staré dobré časy, tento seriál my víc něž reálná sonda do života tehdejší doby připadá jako, předvídatelná snůška klišé a karikatur a to ještě k tomu v nezábavné, veřejnoprávní podobě. (11.09.2010)

ACHTUNG! SPOILERS! "Náš svět promění se hned, když zavřeš oči..." Ono se řekne ostalgie, ale jde o to, zda to není jen pouhopouhý starý dobrý sentiment. Jde o to, že ne vše o československé minulosti se dá takhle šmahem zavrhnout. Pro totiž mluví to, že pokud by si chtěl někdo se slzou v oku zavzpomínat na ideální časy socialismu, nemá nárok, jelikož vyváženost situací a postav je v tomto díle takřka na jedničku, což mě překvapilo úplně nejvíc. Postavy jsou životné, vyvíjejí se, většinou nedělají nic, co by bylo v rozporu s nimi samotnými a až na výjímky se vyhýbají plakátovému zobrazení určitých typů. Po technické stránce je to sice klasický, nikoli však laciný český seriál. Spíš negativně na mě působila jen velice urputná snaha zachytit dobové reálie od závěsu v koupelně až po lokomotivu a pak vyprávěcí monology (proč byl obsazen Vojta Kotek, kvůli popularitě?), které buď opakovaly již viděné, anebo vše zbytečně zdržovaly, popřípadě obojí. Takže žádná tragédie. Vše se ale změnilo po roce 1989, pomalu a tiše, seriál přestal vyprávět a začal jen zobrazovat, postavy nereagovaly na události, ty kolem nic pouze propouvaly v dobových zprávách, jako by se jich netýkaly, lidé, u kterých by tato změna byla nevíce křiklavá (Tonda), byli pro jistotu uklizeni pěkně mimo naši republiku, popřípadě zemřeli (babička). Obětní beránek se udělá z Franze, chce to jeden exemplární příklad, pěkně počesku. Celý projekt končí sčítáním jablek a hrušek (objektivní historie a osobní vzpomínky) a tatíkovskou spokojeností, jak jsme si to všechno začali báječně psát, takže jsme s minulostí vyrovnáni. Tím pádem je koncept na začátku sympatického projektu celý porušen a seriál se stává z velké části dost zbytečným. Že je to velká škoda, zjistíme, obávám se, za hodně dlouhou dobu. 50%. (11.07.2013)

Velmi dobrý TV seriál, který zábavnou formou přibližuje dobu ne až tak minulou. Oceňuju dobovou výpravu, která sice není bezchybná jako třeba v 6.díle odehrávajícím se v červnu 1968 v televizi běží bulharský seriál Na každém kilometru, který byl ale natočený o rok později. Na čokoládě z Rakouska v roce 1967 nemohl být EAN kód - ten se začal používat až v roce 1974. V roce 1968 také ještě nebyly plastové přepravky na pivo jak je známe dnes. (04.01.2015)