Univerzita pro příšerky

Je to přeci jen něco jiného než staré dobré příšerky. Časový posun na plátně zpět a v myšlení tvůrců vpřed je opravdu znát. Pořád je to ale náramná podívaná pro diváky jakékoli věkové kategorie. Ústřední postavou se dle očekávání stal malý Majk s rovnátky a už v útlém věku to rozjíždí pěkně ve velkém. Dle názvu jsem předpokládal, že se scénář zaměří na samotný život na koleji, studentský život ve škole i mimo ní, ale opak je pravdou. Žádné večírky se nekonají, celý děj je jeden velký mejdan v podobě dlouhé soutěže s mnoha disciplínami, takže se člověk v žádném případě nenudí. Překvapivě to naopak působí místy až dosti přeplácaně, snaha o vtip na každé druhé vteřině byl znát až příliš. Ovšem když nastal rychle useknutý konec, tak pocit rozmrzení je důkazem, že jsem se opravdu bavil. Takže příšerné to není, ale od příšerek si dám zas na chvíli voraz. 70% (12.07.2013)

UNIVERZITA PRO PŘÍŠERKY je sice nejslabší pixarovkou, ale stále jde o nadprůměrný počin, který je dostatečně ozvláštňující svým podvracením vypravěčských a žánrových schémat. Očekavatelné by bylo, kdyby prequel k PŘÍŠERKÁM S.R.O. byl parťáckým filmem ("buddy movie"), ve kterém bychom sledovali dvě ústřední postavy, Mika a Jamese, jak se zprvu nemůžou vystát, aby se později stali nejlepšími kamarády tím, že jeden převezme část vlastností toho druhého. Zasazení dění do univerzitního prostředí a do období her by zase nasvědčovalo tomu, že snímek bude strukturován dle jednotlivých "kol" a hrdinové nakonec dosáhnou svého (znovupřijetí na školu) vítězstvím v nich. První překvapení spočívá v tom, že vyprávění nepřebírá po celou dobu koncept parťácké podívané, ale několikrát změní počet protagonistů (od jednoho přes týmovku až k dvěma), přičemž sjednocujícím prvkem je vždy Mike. Druhý odklon od předvídatelnosti spočívá v závěrečném aktu, který začíná tam, kde jiné žánrovky ze školního prostředí končí. Zároveň nejvíc cílí na dospělé diváky, protože porušení očekávaného vyústění školního syžetu vede k sebeuvědomělé a velmi zábavné hře s hororovými klišé. Ovšem i přes zmíněné klady dokládající, že jde stále o pixarovku odlišnou od většiny nejenom animované produkce, je zde jeden zápor: minimální ozvláštnění na rovině fikčního světa. Na rozdíl od předchozích třinácti celovečerních filmů od Pixaru tento nevytváří svébytný svět s vlastními pravidly ani nestaví na pnutí mezi dvěma různými (hraček, lidí; příšerek, lidí), ale výrazně čerpá z lidského světa a do něj zasazuje příšerky. (27.06.2013)

Rutinně zvládnutý kampusový film, kde jediným ozvláštněním je CGI animace. Příšerky s.r.o. jsou možná moje nejoblíbenější pixarovka - tenhle sequel vezoucí se na jejich úspěchu mi rozhodně nestačí. Vlastně, i když ten film rozhodně není špatný, jsem celou dobu především přemýšlel o tom, jak strašné plýtvání prostředky je zaměstnat tolik schopných animátorů něčím tak standardním a nezajímavým. (05.01.2014)

Jak jen to říct. Kdyby se jednalo o samostatný animák, který by ještě ke všemu nebyl od Pixaru, šlo by se s hodnocením nahoru. Bohužel v reálu působí Univerzita pro příšerky tak nějak bez větších nápadů, jakoby se Pixar nakláněl více k dětem a přestal tahat do dětského světa dospělé. Zábava na večer je to bezesporu dobrá, bohužel jsem ale čekal víc. 6/10 (29.06.2013)

// But I want to be a scarer!/ Film o tom, že i když něco hrozně moc chcete, nikde není psáno, že se vám to splní. Jak ale my dobře víme, jsou i jiné cestičky, jiné možnosti, jak být nakonci šťastní a Andrew Stanton to ve finále vyřešil moc hezky. Není to nikterak super vyjímečný film, který by redefinoval žánr, ale v rámci animovaných filmů pro celou rodinu to rozhodně stojí hrdě nad průměrem a díky jedničce bylo dopředu jasné, že Příšerky mají skvělý potenciál pro spoustu dalších příběhů, který se zde náležitě využívá. Za mě spokojenost - 4*. Noo a máme tedy originál, máme prequel, chceme sequel! (19.10.2013)