Generál Nil

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. (30.03.2022)

Nie je to prvý, ani posledný film, ktorý som o stalinistických procesoch videl. Filmy majú spoločné, že akonáhle o niekom sa v mene vyššieho záujmu rozhodne, že bude zlikvidovaný, tak zlikvidovaný bude. A nikto z tých, ktorí priložili roku k dielu nebude nikdy potrestaný. A spolu s ostatnými hlupáčikmi budú donekonečna nosiť Stalinove obrazy na zhromaždenia nepoučiteľných, mumlať "robili sa aj chyby" a spomínať na mlieko za korunu sedemdesiat. Možno to tak v prírode, milujúcej priemer, funguje. Špičky sa likvidujú, aby ich miesto mohla zaujať amorfná, tvárna masa. (22.08.2019)

August Fieldorf Nil /20. 3. 1895 - 24. 2. 1953/ viedol protinacisticky odboj v Polsku, mal co do cinenia s Armiou Krajowou a zabili ho komunisti. Sak si len staci zistit kto boli Boleslaw Bierut a Jozef Cyrankiewicz. No a taxa polsky reziser Ryszard Bugajski rozhodol natocit film - nielen o generalovi Nil, ale aj o komunistickom terore rokov 1948 - 1953. Viac takychto filmov a menej Vieweghovej umelohmotnej zumpy : 84 % (05.03.2019)

Velmi silná zápletka - poválečná léta v Polsku, okupace Sověty, umělé procesy, popravy, nesvoboda, napětí, paranoia, pronásledování, teror, odboj, soudruzi komunisti, tajná služba... Herec Olgierd Lukaszewicz a generál August Emil Fieldorf se stali na 2 hodiny jednou osobou. Tady už jsou superlativy málo, Oscar trapná cena. Když si manželé pustili ve svém "novém" lodžském bytě gramofon, oddychli si, že je po válce a vzpomněli na smrt blízkého, tekly mi slzy. /// Vězeňská atmosféra je vykreslena tíživě, hudba se střihem tvoří dokonale sehraný pár, rytmus scén je téměř neměnný, což slouží k dobru filmu, herci výborní a téměř ani jeden zbytečný dailog. To vše + další komponenty vytváří vynikající film, který si můžete pustit, až vás omrzí třeba Schindlerův seznam nebo budete chtít někomu demonstrovat, jaká zvěrstva se děla i řadu let po válce. /// Poslední tři záběry jsou naprosto zdrcující. Spoiler: Natažené lano, vůz s mrtvolami, házení anonymních těl do díry a polévání vápnem. Vzhledem k faktu, že se dodnes neví, kde je generálovo tělo, vás bude ještě dlouho po filmu mrazit po celém těle. Kompozice scény mi připomenula nedávnou Katyň. Při mučení u výslechů jsem jenom zatínala prsty, protože jsem cítila obrovský odpor k té odporné zvůli a naprosté bezmoci vezňů, kteří musí čelit nepředstavitelné fyzické i psychické bolesti a kteří mnohdy i podlehnou - a poté křivě svědčí. Silnější film jsem dlouho neviděla, téma není už mnohokrát zpracované, historicky je film dosti věrný... Škoda jen trochu natáhnutého prostředku. Kéž by u nás tento film vyšel alespoň na dvd! Tohle je poklad, zatím ovšem zakopaný... 90% (28.12.2009)

Poláci už se cítí i na dobové historické životopisné příběhy. A jdou jim skvěle. Jen u filmu Generál Nil jsem měl trošku problém s tím, že jsem se příběhově těmi různými časovými flashbacky a přeskoky poměrně dost ztrácel. Nakonec jsem ale smysl všeho pochopil a docela se podivil. Vlastně nepodivil. Jen utvrdil v tom, že padesátá léta minulého století byla hnus nejen u nás, ale i v Polsku. (19.07.2016)