Zatmění všech sluncí

Čistě ateliérová televizní hra v laciných dekoracích, ovšem se skvělým výkonem paní Galatíkové... Řemeslně dobře odvedená práce s nevtíravou hudbou Petra Hapky. Dobré výkony Munzara, Raifové i Soukupa v menší roli... Nic není křečovité, vše spíše suché a chladně dramatické... Mohlo to být klidně kratší s větším spádem, ale i tak nadprůměrná podívaná. Neuvidíte však ani kousek ulice, přírody, města, nebe - jen ateliérové dekorace na Kavčích horách a malované domky za okny... (29.07.2011)

Nenapadá mě nic, co bych tomuto filmu vytkl. Film je skvělý od úvodních po závěrečné titulky. A bych dosvědčil, že si nevymýšlím, tak musím zdůraznit, že mě v úvodních titulcích potěšil efekt ztemnění titulku, který oznamoval název filmu „Zatmění všech sluncí“. Kvalita titulků vynikne zejména při srovnání s titulky k filmu „Žralok v hlavě“ (http://www.csfd.cz/film/178908-zralok-v-hlave). Film má plynulý spád. Nevím, jestli mají mladší diváci představu o platech a cenách zboží v roce 1987 a jestli vědí, co to byly tzv. bony. Cena předváděného videa představovala přibližně 10 měsíčních platů. Nedá mi to a musím upozornit na část dialogu, který navazoval na předváděné video. Galatíková: „Nakonec, co byste si to nedopřáli. Vždyť je to bezvadný. Děti nemáte, tak co Vám chybí?“ Dvorská: „No, třeba právě ty děti.“ Líbí se mi, že se v rozhovuru kladou děti nad materiální statky. Ovšem nejvíc na filmu hodnotím to, že divák má možnost také vidět, kam vede spáchaní nějakého tresného činu. Hodně je ve filmu věnováno lítosti, úvahám pachatelky a členů její rodiny. Tím se dnešní filmy jaksi chlubit nemůžou. V nich se vraždí, krade, nabourávají auta a pořád je všechno jaksi OK. V nejlepším případě se takové věcí odbývají floskulí, že mi to je moc líto. (čtvrtek 24.09.2009) (24.09.2009)

"Stačí jedna hloupost a spacká ti celý život." Pod tuto větu, kterou pronesla hlavní postava skvěle zahraná Věrou Galatíkovou, se můžu rovnou podepsat. Pak je samozřejmě otázkou, co k té hlouposti vedlo nebo co k tomu člověka donutilo. Nejsem si tak úplně jistá, že by se hned volala policie a řešilo takovým způsobem. Pravda, 20.000,- bylo v tehdejší době pořádně velký balík peněz. Ani dneska to není malá suma. Ta ženská se do toho pořádně zamotala. Smutný příběh. Paní Galatíkové si jako herečky strašně moc vážím. Bylo mi paní Honcové opravdu líto. Psychologii postav se povedlo vykreslit moc hezky. To byla hloubka. (01.09.2016)

Chybami se člověk učí, ale taky se říká: že za chyby se platí… No a hlavní hrdinka udělala velkou chybu – ukradla slušný balík peněz. Je sice pěkné, že to udělala z mateřské lásky a chtěla dopřát svým dětem, ale pořád je to krádež. Tudíž těžko omluvitelné. Jasně není to vražda, ale ani se nedivím, že se za ní děcka styděla. Oni ten rozum ještě neměli, Ona ano…jo jo láska…Nicméně tento příběh má nejenom silný psychologický podtext (realistický, uvěřitelný), dramatičnost i atmosféru, ale i výborný herecký výkon Věry Galatíkové – jasné tahounky celého filmu. Zbytek osazenstva si nevedl špatně, ale ona je jasně převyšovala. Jen škoda, že na konci alespoň nenaznačili, kolik za to dostala roků…(nebo jsem to přeslechl). (10.11.2020)

Všechny doslova převálcovala Věra Galatíková svým civilním hereckým projevem. Byla to jedna z našich nejlepších hereček, to je bez debat. Zápletka je vcelku jednoduchá, za komančů byla zpronevěra těžký zločin, který se trestal tvrdým žalářem. Do nešťastné situace se tak dostala hlavní hrdinka této psychologické inscenace, která končí jejím uvězněním a příběh pokračuje v navazující televizní hře - Kdoví, kdy začne svítat. (26.08.2018)