Stalingrad

První polovina je prakticky nekoukatelná a ve druhé se nejedná o nic výrazněji lepšího. Rozhodně bylo fajn nakouknout na válku i z druhé strany, tedy z očí těch zlejších, přičemž si nelze nevšimnout, že by se pohledy řadových vojáků, ať už jsou na kterékoli straně lišily. Z řadového vojáka totiž velmi rychle opadají veškeré naděje a ideály a nestará už se o nic jiného než o přežití. A po nějaké době už ani o to. Ve filmu jsou spousty pěkných myšlenek, ale nějak mi to celkově moc nesedlo. Místy jsem se dost nudil. Postavy mi přišly extrémně nezajímavé a hrozně monotóní. Zkrátka a jednoduše řečeno. Obsahově a myšlenkami je film skutečně na výši, ale extrémně pokulhává zpracování. Celkově nemohu dát více než 2*. (05.04.2014)

Stalingrad-slovo které budí respekt stejně jako pohled na žraloka bílého.Film který ukazuje že ve stalingradském sněhu nešlo spoléhat na osudovou něhu.Začátek filmu je takový prázdninový jak se vojáci koupou ve společnosti plážových slečen někde v Itálii,radují se a nabírají síly z předešlých bojů a vzápětí je slyšet trumpeta a začíná rychlý nástup na nádvoří,na cestu vlakem do míst odkud pro většinu z nich nebude návratu.Vědí že jedou bojovat,ale díky propracované propagandě srší humorem,vždyť jedou do Ruska,do země která stojí na hliněných nohách jak se německému národu snažilo nabulíkovat vrchní velení wehrmachtu.Skvělé scény,skvělá "bořící" hudba od Norberta J. Schneidera vytváří hustou atmosféru po celý film.Josephovi Vilsmaierovi se povedlo natočit doslova autentický film o zimě,hladu,smrti i bezmocnosti a Stalingrad z roku 2013 se tomuto o 20 let staršímu snímku ani zdaleka nepřiblížil. (19.06.2018)

Film, který si dal za úkol co nejvěrohodněji zobrazit utrpení a strádání malé skupiny německých vojáků ve Stalingradském kotli, přičemž politika a vyšší takticko-strategické cíle jsou upozaděny. Namísto toho jsou zde zachyceny momenty, kdy se odvaha mění v beznaděj, odhodlání k boji a snaha přežít se obrací v ironii. Rozum se vytrácí a z vojáka se stává zvíře. Úkol pro filmaře věru nelehký, ale obstojně zvládnutý. Počáteční idylka a naivita na slunné italské Riviéře v kontrastu s ruinami zasněženého Stalingradu vypovídá o mnohém. Koprodukce a mezinárodní obsazení dávají filmu další rozměr. Neztrácí se ani čeští herci v čele s Karlem Heřmánkem. Výpovědní hodnota snímku zůstává neskonale větší než u patetického Pearl Harboru a podobných amerických filmů. 72% (09.12.2011)

Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trochu zklamání na rozdíl od vynikajícího filmu Nepřítel před branami http://www.csfd.cz/film/164-nepritel-pred-branami-enemy-at-the-gates/) francouzského režiséra Jean-Jacques Annauda, nebo sovětského filmu Stalingrad (1989) od Jurije Ozerova. Tento Vilsmayerův Stalingrad trpí nedostatečnou výpravou a mizernými dialogy, které mne občas iritovaly. Plusem naopak je, že faktickému ani ideologickému obsahu filmu ani režii není co vytknout. Trailer: http://www.csfd.cz/film/26591-stalingrad/videa/ (11.07.2010)

Jeden z nejlepších válečných filmů, co jsem kdy viděl. Nevím čím to je, ale zdá se mi, že nejlepší válečné filmy točí přeci jen Němci. Přesvědčili mě o tom v Pádu Třetí říše (který považuju za možná vůbec nejlepší válečný film) a teď to jen potvrdili. Joseph Vilsmaier jasně ukázal, že k natočení dobrého válečného filmu nepotřebuje monstrózní rozpočet nebo tuny digitálních triků (narážím na Nepřítele před branami). Po technické stránce zkrátka všechno funguje na jedničku. Herecky je to taky parádní, ale nejlepší je vskutku režie. Čím víc se blížil konec, tím více jsem dostával pocit, že jsem na potápějícím se Titanicu a když jsem si šel po filmu lehnout, tak jsem se ještě v posteli klepal zimou. Toť jen ukázka toho, jak moc na mě film zapůsobil. Jedna věc mě zde však totálně nasrala. A tou není nic jiného, než ořízlý obraz na českém DVD. Děkuji vám páni distributoři. (15.03.2010)