Máma mezi Marťany

Je mi jasný, že jsem nebyl cílovou skupinou tohohle animáku, ale přesto jsem to ze zvědavosti zkouknul a musim říct, že i přes moje skromný očekávání nejsem vůbec nadšenej. Po technický stránce vcelku slušný, ale občas mi moc neseděly pohyby jednotlivejch postav, působily totiž hrozně nepřirozeně. A pak je tu příběh, kterej celej snímek neskutečně stáhnul dolu. Vůbec mě nedokázal zaujmout, natož vtáhnout do děje a já už od poloviny filmu čekal na jeho konec. Bída s nouzí, dávám dvě hvězdy, za doslova "pár" vtipnejch scén. Dobrej příklad, jak vyhodit přebytečnejch 150 milionů dolarů oknem. Za ty prachy se mohly natočit klidně dva nebo tři mnohem smysluplnější filmy. (09.09.2011)

Futuristické sci-fi kulisy vypadají skoro opravdově, ale animace postav je navzdory technologii motion capture nečekaně prkenná. Děj je prokládaný zábavnými honičkami, ale příběh je plný klišé vycucnutých z tisíckrát shlédnutých rodinných filmů. Zvláštně nepovedenému animáku od Disneyho by prospělo pár zásahů soudruhů z Pixaru. 5/10 (12.08.2011)

Tak jsem si říkal, co je špatného na animovaném sci-fi, které nás přivede na Mars. Dopředu jsem věděl, že "Máma mezi Marťany" je komerčním neúspěchem, podle všeho dokonce tím největším, který má Disney zatím na svědomí. Pustil jsem si tedy poměrně krátký film a chtěl jsem zjistit proč. Jednoduchá odpověď, není, ono je těch faktorů trochu víc. Tím prvním je skutečnost, že je použita technologie motion capture. Herci hrají, aby byly jejich pohyby následně přeneseny do počítače, kde se na ně hodí digitální textura a na světě je animovaný film. Dobře, trochu jsem to zjednodušil, ale podstata taková skutečně je. Co je na filmu špatné, to je skutečnost, že zde není nic roztomilého, na co by se mohli malé děti těšit. S motion capture technologií a použitou animací všechno vypadá tak nějak... nehezky. Jenže to není jen animace, ale i hloupoučký příběh, který nám na začátku hodí jednoduchou zápletku, kterou ani moc nerozvede. Film je vlastně o tom, že nemáme zlobit maminky, protože ony nás milují, my milujeme je. Když jim řekneme něco ošklivého, mohlo by se nám to zle nevyplatit. To je vlastně celé mravní ponaučení, které je dospělému jasné a dítěti... no vlastně taky. Kdo by se z toho mohl poučit, tak jedině puberťák, pro kterého rozhodně film není. Film se téměř celou dobu odehrává na Marsu v základně, kde nejsou sci-fi prvky nijak moc vychytané. Marťani jsou od pohledu nehezcí a inspirovaní další ne tak hrozným propadákem od Disneyho, kterým je "John Carter". Na závěr nás čeká menší drama, které musí skončit dobře, oslaví se rodina - základ planety? - a všechno dobře skončí. Efekty nestačí. Se skvělou vizuální stránkou si vystačil Cameron a jeho "Avatar", ale ne každému se tak dobře podaří prodat tak jednoduchý příběh. "Máma mezi Marťany" na to doplatila. Disney by se měl trochu víc inspirovat u Pixarů a víc se zaměřit na příběh. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/07/happy-feet-2-bobr-cislo-4-musketyri.html (23.02.2013)

Jako sledovat půl druhé hodiny dlouhé intro k počítačové hře. Opravdu? Za sto padesát milionů dolarů byli tvůrci schopni přijít s tímto vizuálem? Dobře, k čertu s grafickou stránkou, nápad je to opravdu dobrý, ale když nejlepší a zároveň nejzábavnější částí je hipísácká vsuvka, tak je někde něco špatně. Animované filmy dneška by měly vypadat trochu jinak, jeden případ za všechny - postava matky vypadá, jako by byla věčně pořádně sjetá, na tom Marsu ale musejí mít pořádně kvalitní matroš. Jedna hvězda za Johna Powella a druhá za tlusťocha s Marťankou. Díky bohu za obrovský kasovní neúspěch, Zemeckis se snad bude od nynějška orientovat směrem k hraným filmům a Disney už s experimenty s technologií Motion Capture skoncuje. (13.11.2011)

Pro děti asi nic úžasného. Z politicky-výchovného hlediska velmi dobrý materiál pro základní školy. Začátek je skoro vynikající. A to, když syn neustále odsekává své matce a je chytrý jak rádio. Však dětský divák ihned pochopí, že být drzý a zlý na milující maminku se nevyplácí. Když ale maminku unesou Marťani, taková sranda to už není. Myslím pro diváka. Ale přichází politicky-výchovná fáze a to, myslím si, by pro děti mohlo být velice užitečné. Pokud jim to ale rodiče umí vysvětlit. Film je tak trochu ve stylu kultovního komunistického polského filmu "Sexmise", kdy jeden chytrý hajzl na základě pozměněných historických faktů ovládne ostatní obyvatele planety. A to tím, že si vymyslí odpornou legendu o tom, že na světě existují jen ženy. Jenže - a teď přichází ta politicky-výchovná fáze - lidé (nebo třeba Marťané) mají tak silnou touhu po svobodě, že se klidně zřeknou i relativně bezpečného života v totalitním prostředí. A Ve světle dnešních dní tento příklad vidíme třeba v Libyi, kde Muammar Kaddáfí vládne (dnes je již po smrti, komentář jsem psal ještě za jeho života) pevnou, totalitní rukou, přestože dal lidem zadarmo například školství a zdravotnictví. A toto je, myslím, velice důležité dětem opakovat. Že svoboda je pro člověka to nejdůležitější. Že pro ni v historii mnohé národy umíraly a že jen ve svobodné zemi se kola pokroku mohou otáčet směle vpřed. (14.11.2011)