Ztracen ve vesmíru

Je to veľmi zaujímavá sci-fi dráma. Má dosť dobrý príbeh o astronautovi, ktorý pracuje sám na medzinárodnej vesmírnej stanici a čaká na návrat domov, ale kvôli neznámym udalostiam so Zemou stratí kontakt a tak mu zostáva len čakať a dúfať v záchranu, ale časom si uvedomuje zvláštne veci. So spracovaním som nadmieru spokojný, po zaujímavom úvode z čias občianskej vojny sa už dej zameria na samotného astronauta, jeho stratu kontaktu, vyrovnávanie sa s nečakanou situáciou, ale aj novým poznatkom a stále sa na to dobre pozerá, čiastočne to pôsobí to ako taká nová verzia Vesmírnej odysey, či už podobne ladeným úvodom, ale aj inými spoločnými prvkami, ale proti tomu nič nemám, aj tak sa film zameral na niečo úplne iné, síce v strednej časti film má aj pár trochu hluchých miest, ale kvôli vhodne zvolenej dĺžke to ani nemá kedy nudiť, hlavne, že je to veľmi zaujímavé, miestami aj originálne a navyše pritom treba aj premýšľať, nič sa tu úplne nevysvetlí, takže si ani nie som istý, či som tomu správne pochopil, ale svoju teóriu mám a tá sa mi aj dosť páči. Herecké obsadenie je na tom dobre, celý film stojí len na hlavnej postave, keďže mimo úvodu sa tu prakticky ani nikto iný nenachádza a s ním nemám žiadny problém. Réžia a technická stránka sú výborné, vidno, že aj s takýmto minimálnym rozpočtom sa dá natočiť plnohodnotný film a aj v tomto, väčšinou nákladnejšom žánri, perfektný vizuál, mnoho skvelých vesmírnych záberov, či už tých prirodzených, alebo aj viac sci-fi ladených, teda obzvlášť tie v závere, vizuálne je to skutočne zážitok. A k tomu ešte tá výborná hudba. Som veľmi spokojný, netvrdím, že je to nejaký dokonalý film, ale scenár, hlavný hrdina a aj audiovizuál ma rozhodne zaujali a to na dosť vysokej úrovni. Určite je to omnoho hodnotnejší predstaviteľ žánru, ako prakticky všetky americké vysokorozpočtové sci-fi filmy za posledné roky a zaujal ma viac, ako nedávny Moon. Ale nie som si úplne istý hodnotením, za čo môže hlavne to, že neviem, či som tomu pochopil správne, ale spokojný som viac než dostatočne. 77% (15.09.2012)

Jak by něco tak prostého mohlo oživit oči, jenž už viděly tolik??? Jako kdybychom šli po nějaké osudem určené cestě do zkázy. Otisk pečlivé úvahy, vědomí upřímného záměru, tušení, naděje v něco lepšího. Zajímávé? Nudné? Či jen zajímavě nudné? Jako kdyby spolu prcaly Jonesuv MOON a Aronofskyho FONTÁNA a z jejich LOVE měli tohle. (06.09.2012)

Zajímavý film. K dokonalosti má tento film daleko, ale od průměrnosti ho dělí moře klidu :-). Zajímavý film u kterého si ani kuřák neodskočí. Jak již bylo zmiňováno, tak konec podobný Odyssee mě drobet zklamal. Potěšilo by víc detailů z jeho rutinního života atd. Ale každopádně si film časem pustím znovu. Po dlouhé době jsem si u filmu krásně odpočinul. :-) (14.02.2012)

Úvod nejedného diváka zaskočí vojnovým úvodom z občianskej vojny Sever proti Juhu. Nachvíľu som zapochyboval či som omylom nespustil iný film...Možno som mal, pretože tento filmový experiment pôsobí ťažkopádnym dojmom. Obrovské množstvo nič nehovoriacich monológov kombinuje s dosť nezáživným dejom zabudnutého kozmonauta. On sám sa nudí, nevie čo zo sebou a divák musí navyše zvládať aj tie prázdne reči. Čo sa vlastne stalo sa dozvedáme po 60 -tich minútach! a to do konca filmu ostáva niečo vyše 20 minút...Prečítal som si dej a vravel som si, že príbeh osamelého kozmonauta by mohol byť pre mňa. Bohužiaľ nie, taký Moon bol podstatne lepší. Slabé tri hviezdy. 50%. (26.12.2014)

Absolutní překvapení. Dostal jsem to, co jsem se nečekal. Ale co se vlastně dá očekávat? Astronaut zůstává opuštěn na vesmírné stanici. Obsahově se tedy z toho vymáčknout nedalo v podstatě nic a právě proto mne tento snímek navnadil. Režijní vyřádění na úkor upozadění děje mne totiž snad ještě nikdy nezklamalo. Opuštěný Wright je místy velice přesvědčivý, jeho zkroušený výraz dokonale zapadá do postupně vytvářeného depresivního prostředí. To, co bylo jeho snem, se mění v jeho opuštěný hrob. Naděje se ztrácí, zdroje životních potřeb dochází a divák je tak napnut až k prasknutí, co si režisér na závěr vymyslel. Aby totiž konec nebyl předvídatelný nebo klišovitý bylo značně obtížné, ale Eubank z toho vybruslil parádně a navrch přihodil ještě piruetu. Necelou čtvrthodinku před koncem se totiž dějový podtext dělí a celá pointa tak není skrytá, ale vzniká z nich několik dalších. Člověku tedy není rozuzlení naservírováno, nebo není donucen, aby si ji našel. Je mu dána volnost a má tak možnost si celý film vysvětlit po svém. To se někomu nemusí líbit, nebo si to vyloží špatně a snímek odsoudí, ale pro mě to byla zachraňující třešnička na závěr. No a zmiňovat se tu o nadpozemsky krásné hudbě A&A by bylo zbytečné. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (18.05.2013)