Zdrojový kód

|| Scenár: Ben Ripley | Hudba: Chris P. Bacon | Produkcia: Mark Gordon, Jordan Wynn, Philippe Rousselet | Distribúcia: Summit Entertainment | Štúdio: Vendome P, The Mark Gordon C, E1 Entertainment, StudioCanal | Rozpočet: 32 miliónov $ | Tržby: 123,278,618 $ || Herecký koncert Gyllenhaala. Základný nápad cestovania v čase zase trochu inak, na stý spôsob, o niečo chytlavejšie a viac strhujúcejšie. Metráž maličko kratšia, než aby každý podnet mal dostatok priestoru na vývoj naozajstného emocinonálneho ohňostroja. I tak nadpriemerná zábava, so šmrncom sviežosti, ktorá jednohubkám väčšinou chýba. (04.04.2011)

Jo kdyby Jake ukázal zadek, dala bych pět :o) Ale teď vážně, můžete mi říct, jak se v tomhle žánru rozlišuje film, který je chytrý a film, který se snaží být chytrý? Já v tom nevidím asi ten podstatný rozdíl. Za to ale vidím schopného herce v ruku v ruce se schopným režisérem a se solidním scénářem, který vytvořili zajímavý film. Napínavý ale zábavný, svižný a vážný, přesto s jistou nadsázkou. Ale hlavně nenudil. Co víc si přát? (kromě toho zadku?) (08.08.2011)

Mám ráda Duncana Jonese. Mám ráda jeho schopnost natáčet nenápadné, chytré a přístupné filmy. Obdivuju, že umí vytvořit dvě v podstatě úplně stejné věci a dokázat, aby zdánlivě neměly nic společného. A baví mě jeho morální zanícenost, s níž je schopen dojít k nekompromisnímu dogmatickému závěru, že kdyby blaho společnosti mělo vykoupit mírné, nedobrovolné utrpení jen jednoho konkrétního otroka, stává se z oné společnosti fašistická diktatura. Ale je mi líto, za to, co provedl Zdrojovému kódu v jeho posledních minutách, by Jones zasloužil umlátit lopatou. A nepleťte se: nezuřím proto, že mi trvalo hodinu, než jsem dokázala zavřít šokem vypáčenou hubu nebo než jsem pochopila, co jsem to vlastně viděla. Mám dva lepší důvody: 1) konec zcela neguje způsob, jakým Jones doposavad pracoval s potlačením divákovy nedůvěry. Zdrojový kód perfektně balancoval na hranici mezi přílišným zjednodušením a detailním logickým propracováním do důsledků, a působil tedy dojmem nekomplikovaného, ale stále ještě chytrého narativu, který umožňuje zběžné prozkoumávání nového světa, aniž by omračoval svojí nereálností. Naproti tomu závěr nechává (mimo jiné i kvůli jednomu dost nešťastnému střihu) tak široký prostor pro interpretaci, k níž poskytuje tak málo vodítek, že přehledně budovanou strukturu v podstatě boří. Navíc jde o zbytečný přílepek, protože 2) Zdrojový kód už jeden konec má. Je jím pro mě snad nejkrásnější vyobrazení smrti vůbec: žádná prázdnota, žádný nový život, jen okamžik, který si sami zařídíme. Obraz absolutního štěstí. To, co následuje, je učebnicovým příkladem, jak nejlépe vzít Monu Lisu a vytřít si s ní prdel. Zatímco kapitán Stevens ví, kdy přestat, Jones nemá nejmenší tušení. Bravo, Duncane, i po třech filmech zůstáváš stále jen slibným tvůrcem. Nechť ti to vydrží až do smrti. (13.08.2011)

Jake Gyllenhaal ve strhujícím dramatu s prvky sci-fi, amerického entuziasmu a v neposlední řadě i trochu té romantiky. Sean se probudí v jedoucím rychlíku směr Chicago. Proti němu spanilá dívka. Průvodčí chce lístek. Kolemjdoucí paní mu cákne trochu koly na botu. Chicago na obzoru. Prostě normální den v životě obyčejného cestujícího. Jenže problém je trochu někde jinde. Sean se jaksi nepoznává v zrcadle a co hlavně, za osm minut vlak vyletí do povětří i s celým Seanem, spanilou dívkou a všemi cestujícími včetně paní cintající kolu. Za okamžik se Sean po malé instruktáži ocitá znovu ve vlaku tváří tvář spanilé dívce a má znovu osm minut k tomu, aby zjistil, kdo ten vlak vlastně vyhodil do povětří. Neotřepaný sci-fi námět je zde zcela minimalisticky zpracován a to jen filmu prospívá. Napnutý jsem byl až do konce a za celou dobu zavrhl asi šest teorií. Schválně, kolik teorií budete mít během filmu vy? (15.06.2011)

Po stránce režie, práce s postavami a napětím šlape film jako hodinky. Všechny tři hlavní postavy jsou napsané, obsazené a zahrané tak, aby vyvolaly pocit maximálního divákova ztotožnění a vyvolání sympatií. Snímek má kvalitní vizuál, kameru a atmosféru, výčet předností ale rázem ustane, pokud se zamyslíte nad scénářem. Opouští totiž pole vědecké fantastiky, která si hraje ve stylu co by se stalo, kdyby, nicméně drží se logického výkladu světa, zatímco v případě Zdrojového kódu si logika evidentně vzala dovolenou. Tady je příběh založený na logickém zkratu, nesmyslné premise, která filmařům prochází jen proto, že nemalá část diváků si zvykla s prvními filmovými záběry vypínat mozek a radovat se z filmových efektů a akce. Další problém představuje tradiční hollywoodský happyend. Tenhle kousek by byl mnohem působivější, kdyby skončil obětováním se hlavního hrdiny a jeho dobrovolným skonem ve schránce v laboratoři. Celkový dojem: 60 %. (14.10.2013)