Croodsovi

Překvapí akční scény, za které by se nemusel stydět ani uznávaný Michael Bay. Zamrzí podobně jako v minulém Sandersově filmu vykrádání Avatara. Pokud jde o příběh, asi není třeba zmiňovat že i zde se jedná o spíše dětskou zábavu, které se občas zasměje i dospělý. Nicolas Cage za mikrofónem film táhne poměrně spolehlivě. 60% (30.09.2013)

Animáky jdou krapet mimo mě, na tom se asi už nikdy nic nezmění. Tady máme poměrně dějově řídkou povídačku o tom, kterak jedna pravěká rodina vylezla z díry a našla nové možnosti. Výsledek je skrz naskrz průměrný a předvídatelný, naštěstí se nešetří barvami a neokoukanými animovanými nápady. Rodinné, milé. Nebojím se o to, že své diváky si to spolehlivě najde. Já mezi nimi napodruhé rozhodně nebudu. (27.12.2016)

Rodinka úžasných tak trošku inak. Croodsovi su praveká família, ktorá sa striktne drží pravidiel hlavy rodiny, Gruga. Teda, nie tak úplne všetci. Pre dcéru Išku, ktorá je v puberte, sú otcove zákazy, ako hádzanie hrachu na stenu. Jedného večera útekom z jaskyne objaví niečo nepoznané. Rodinku čaká dobrodružstvo na ktoré len tak ľahko nezabudne. Milá rozprávka, ktorá zabaví nejedného diváka. Malého skromného i náročnejšieho veľkého. Vrátane dobre vyobrazeného príbehu rozprávka obsahuje niekoľko slušných, originálnych frkov. Pár krát som sa naozaj schuti zasmial - 75%. (16.09.2013)

Přiznám se, že Shrek mi moc nesednul, tohle je lepší. Nabízí se srovnání s Dobou ledovou – podobný trip, ale tady trochu naivní, postavičky vtipné, ale ne jako v DL. Bavil mě hlas Emmy Stone, dostal mě tygr. Vadil mi klasický patos k závěru. Dobře koukatelný, něco tomu chybělo. # [viděno: monitor, 2.0->5.1, EN sub] # příběh 5 | hudba 7 | humor 3 | akce 7 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (05.07.2013)

Z historického hlediska si nejsem zcela jist, zda jeskynní člověk uměl létat, ale slyšel jsem o tom, že v pohádkách se používá cosi zvané fantazie, tak si tím nebudu dál lámat hlavu. Spíše bych se rád věnoval těm prvním nesmělým krokům Croodsových ven z jeskyně, bizardní fauně i flóře a hlavně optimistickým pohádkám končících smrtí. Při jednotlivostech jsem se zkrátka skvěle bavil, ale celkově bych si to zbavování se strachu dokázal představit daleko potrhlejší či méně temné, neboť hlavy mých dětí občas schovávané pod peřinou nesvědčí nic o tom, že tudy vede ta nejsprávnější cesta k vyspělé civilizaci. (29.01.2014)