Pozdní máj

Ona je z hájovny, on ze zámku... Leopold Vymlátil vulgo Leo Marten byl, podobně jako o několik dekád později, kdy tuto štafetu převzal Zdeněk Troška, známým sentimentálním kýčařem, prázdným krasoduchem, jemuž sloužili "chudí, obyčejní lidé" jako človíčkové v uhlazených vyprávěnkách. S takovou hloupoučkou slátaninou, jakou – patrně z nedostatku vlastního byznysu – sesmolil kolega Špelina, nic nezmohl ani ostřílený scénárista Wassermanova formátu. Fádní milostný trojúhelník, zasazený do atraktivních exteriérů Českosaského Švýcarska, je svým způsobem cenným záznamem tehdejších úvah o umění pro masy; zároveň začíná být jasné, že nic není tak jak se zdá, a že tvůrci vodí diváka za nos. Herci, v tomto případě spíše ochotníci třetí kategorie, včetně Hany Vítové, Jaroslava Marvana i Emana Fialy, svými zoufalými výlevy jen stvrzují estetickou (pod)úroveň tohoto filmového velekýče. (04.10.2008)

Hmmm, to je materiálek. Kamera se snaží o ozvláštňující kompozice se zrcadlem, herci se motají jako těla bez duše, a jak a po čem se asi motali režisér se střihačem, bych si nepřála vidět. Ani bych neřekla, že má tenhle film špatný scénář. On nemá scénář vůbec. Vystačí si se sestavičkou typů, jako je nedostatkem lásky churavá aristokratka, sličný adjunkt, nadlesní a jeho dcera, zamilované služebnictvo, svérázný hajný, světák s automobilem a v neposlední řadě samozřejmě pytláci v revíru. Vyprávění je pak založeno především na dialozích, které svou toporností, bezobsažností a přetaženými záběry na tváře protagonistů vyvolávají nesnesitelný pocit trapnosti. Představitelka paní Almy asi neuměla mluvit vůbec, takže je většinou při hovoru snímána zdálky nebo zezadu a její hlas se ozývá odněkud z neznáma. Jako by se pak ta křeč chtěla rozplynout v rádoby lyrických intermezzech. Ta ale spočívají v kýčovitých statických záběrech přírody a jsou tedy křečovitá neméně. Co mě však dokázalo rozehřát, byl pěvecký výstup Emana Fialy a Máni Hankové, protože to bylo jedno z mála míst, kde film upřímně přiznal svou bezduchost a debilitu a přestal předstírat srdcervoucí drama. Celkově jsem jako milovník prvorepublikových kýčů spokojena, normálnímu člověku ale nejspíš vytečou nervy ušima. (26.05.2008)

Snažím se odpady šetřit a dokážu na každém filmu ocenit alespoň něco, když už hoří režie a scénář. Z tohoto počinu jsem však zcela zdrcen, neboť v něm hoří všechno. Když Jaroslav Marvan s Hanou Vítovou spatřili výsledek, určitě museli ještě dlouho poté křičet ze spaní. Obávám se, že tohle nemohla skousnout ani vesnická čeleď a chasa při projekcích na vrata od stodoly. Kdyby vyrazila průměrná česká rodinka s dětmi, pejskem a babičkou na výlet, dejme tomu na Konopiště, tak by natočili na kameru nejmenované značky hodnotnější dílo. Dosud jsem považoval za vrcholná díla CS žumpy Ještě větší blbec, než jsme doufali a Hroch, ale proti Pozdnímu máji jsou to díla geniální. Nikdy nezapomenu, že byl překrásný nedělní den a já jsem s ním tak špatně naložil! (25.05.2008)

Mohla by to být klidně aspoň průměrná veselohra, nebýt skutečně debilních pěvecko – tanečních kreací Emana Fialy a Máni Hankové. Její tanec pro mě zůstává největším děsem v našem filmu. Dalšími zápory je zcela nevýrazný adjunkt a mladá vdova, které svrbí. Jejich „vztah“ zde prakticky není zobrazen, stejně jako spousta dalších nastíněných událostí, kolem nichž se má děj točit. Kladem filmu tak zůstává pouze krásná Hana Vítová v jedné ze svých prvních rolí a Václav Trégl, sympatická figurka, jaké uměl jen on. (26.05.2008)

V první polovině 30. let vznikaly někdy opravdu kousky! Film jsem viděl jednou a určitě naposled. Režisér Leo Marten se s příchodem zvukového filmu v roce 1930 evidentně nevyrovnal a už nic lepšího nenatočil. Jen a jen odpady, jako je tenhle. A herecké výkony? Katastrofa. I profesionál jako Marvan to nezvládl. Jednoduše špatný scénař, režie ............ (25.12.2003)