Robin Williams: Weapons of Self Destruction
Obsahy(1)
Komediální show z produkce HBO je pátým speciálem a prvním sólovým televizním vystoupením od roku 2002, které Robin Williams, jeden z nejoblíbenějších amerických herců, oceněný Oscarem, natočil pro kabelovou televizi, jež mu před třiceti lety dopomohla k úspěchu. Williams se v tomto pořadu, který vznikl při jeho živém vystoupení ve washingtonské Síni ústavy, soustředil na politiku, prozradil své názory na zdravotní péči, navrhl osobní verzi šrotovného, pohovořil o drogách a nechal diváky nahlédnout do soukromí, když promluvil o své nedávné operaci srdce. Robin Williams si vymínil, že nechce být dabován ani titulkován, show se proto vysílá v anglickém originále. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Šok. Jakože mám pro Robina Williamse slabost a v jeho filmografii vyplňuji poslední díry, tak tohle byla slušná zoufalost. Tenhle styl stand-upů mě asi moc nebere. Neskutečná kadence s sebou ráda nosí povrchnost. Nikdy do hloubky, vždycky agresivně a vulgárně se spoustou "yeah" a pitvoření. Věřím tomu, že touhle větou dovedu i nalákat, ale u mě bez odezvy. A s ohledem na můj téměř milostný vztah k South Parku nebude problém ve vulgarismech. Jenže tady je to opravdu vše tak prvoplánové a třaskavě výbušné na té nejnižší úrovni. Ještě zkusím něco se starším datem vzniku, ale obávám se, že takhle moc jsem možná Williamse nechtěl znát. ()
môžete zhliadnuť TU Weapons of Self-destruction , je ako u Robina už zvyklosťou, vtipnou záležitosťou. Vo tom žádná. Po srdcovej operácii nestráca formu, i keď si to srdce určite cíti, viď - má skrčenú ľavú ruku dosť dlho. Originalita však akosi pomaly vyhasla. Bolo tu použitých dosť stereotypných gagov... (1.komentár, 1. hodnotenie 3.1.10) ()
Nevládnu tolik angličtinou a jak jsem zjistil, tak toho mrtě moc o Americe nevím (a zastavovat video každých 10s kvůli tuně vysvětlivek se mi nechtělo). Tudíž rovnou přiznávám, že kromě známých věcí a sexu jsem se moc nechytal. Robin Williams je, byl a bude třída. Raději ale jeho kreace uvidím ve filmech, kde to má nějaký účel a smysl. Tady jde jen o letmé prohrabání se vším možným. Takový Bill Bailey je mi svým vystoupením milejší. ()
Stand-up patřící do síně slávy. Vzdor narážkám na tehdejší politickou situaci („Tony Blair and W. was like the United Nations production of Rainmam") jsou Williamsovy výroky nadčasové a díky jeho hereckému/improvizačnímu talentu od boha neuvěřitelně vtipné bez ohledu na to, zda trefně postihují, co je se společností v nepořádku ("We didn't have Twitter. We had shitter. That was my chat room. We had useless conversations. We just didn't fucking share them with the world…"), nebo řeší přízemnější životní starosti (nezapomenutelná etuda na téma „jak vznikají děti“). Na osmapadesátiletého komika, kterému krátce před vystoupením vyměnili srdeční chlopeň (na jejíž znevážení taky dojde) má Williams víc energie než fretka na speedu. Neustále pobíhá po pódiu, zběsile skáče od tématu k tématu (což je možná škoda, protože když se o něčem rozpovídá víc, vyvrcholení bývá epičtější), pohotově reaguje na podněty z publika a bez zaváhání ze sebe chrlí jeden vtip za druhým, přičemž se zdá, že si předem ani moc nepřipracoval, o čem bude mluvit. Při podobné kadenci ani nevadí kolísavá úroveň vtipů (ploše vyznívá parodování gayů, národnostní stereotypy a občasné záblesky mizogynie), z nichž vám ovšem většina stejně utkví v paměti zásluhou jejich mistrovské prezentace, při které Williams naplno zapojuje své pohybové nadání i různě modifikovaný hlas (ženská gymnastika). Jako málokterý jiný stand-up komik totiž dokázal vyprávět vtipy pomocí celého těla. Škoda ho. ()
Robin Williams ve filmech a Robin Williams na jevišti jsou dva rozdílní lidé s rozdílnými energiemi. Zatímco ten filmový Robin je mírný s výmluvným smutným úsměvem, Robin na jevišti je neřízená střela. Je energický, sprostý, vášnivý a doopravdy zábavný. A tuším, že právě tyto stand-upy jsou jádrem jeho práce, a ne filmové role. ()
Reklama