Něco jako komedie

Takovéhle filmy moc nemusím. Možná i díky tomu, že si v životě, i přes posranost dnešní doby, dokážu najít sám (drobné) radosti, takže nepotřebuju filmy, které mi sdělují, že je pro co žít. Pokud tedy nemáte deprese a/nebo se nechcete zabít jako aktéři Něčeho jako komedie, tak to pro vás bude podobně zbytečný film jako pro mne... 60% (07.12.2017)

Zbláznit se může každý, říkají psychiatři. To, že lidé, kteří ten život zkrátka nejsou schopni normálně unést, jsou vlastně mnohem lidštější a citlivější než ti, co žádný papír na hlavu nemají, zjišťuje i šestnáctiletý Craig, který skončil na pár dní v léčebně kvůli svým depresím. Postavičky jeho spolupacientů jsou skvěle zahrané a působí opravdu věrohodně (08.12.2013)

Zápory: Docela trapné, nesympatická hl. postava v podání K. Gilchrista, který neumí hrát a vyjadřovat emoce, prostě tam jen je; hodně nudných pasáží, kdy jsem měl chuť posunout film o něco kupředu, trapná moudra, hodně klišé. Klady: Emma Roberts, občas zajímavé nápady a obrazy (kupříkladu pěvecké vystoupení/ztvárnění hitu od Queens), pár lepších momentů; Emma Roberts (abych zdůraznil, jak moc prozářila tenhle průměrňák, uvádím ji podruhé). Celkově 50%, spíš podprůměr. Já už to vidět podruhé určitě nechci, ostatním to příliš nedoporučuji, snad jen fanouškům Emmy R :-) (08.01.2014)

Nebýt Zacha Galifianakise, stál by film za úplné hovno, takhle alespoň svojí charismatičností a přirozeným citem pro humor drží některé pasáže snímku nad vodou. Horší je to s hlavním hrdinou, i když on se Keir Gilchrist i celkem snaží. Veškerý jeho výkon sráží do kolen neuvěřitelně stupidní zápletka. Nezlobte se na mě, ale film, kde se hlavní, zoufalý hrdina nechá zavřít do blázince, kde potká krásnou a optimistickou dívku (typická sebevražedkyně:)) a tím najde lásku a sám sebe, nemůže být v červených číslech. (14.10.2011)

Tak trochu vtipný příběh o poněkud hloupém, jinak velmi talentovaném chlapci s mírným sklonem ke zvracení a hlavně sebevraždě. Nakonec budeme mít z filmu dojem, že o jeho sebevražedné sklony ani tak nešlo, přesto se tvůrcům podařilo dát odpověď mnoha mladým lidem na toto svízelné téma. Celým filmem se pak táhne příběh odehrávající se v takzvaném blázinci, kde se chlapec nechal dobrovolně hospitalizovat a poznává několik zajímavých postav. Mezi nejzajímavější se ihned zařadí Zach Galifianakis, vynikající komik poslední doby, který mne upoutal především svým talk show Mezi dvěma kapradinami, kam si zve hvězdy Hollywoodu a rozhodně si nebere nějaké servítky. V tak trochu vtipném příběhu hrají velkou roli jakési imaginace mysli hlavního hrdiny, které patří k velice kladné stránce filmu. Jeho rodiče, ztělesňující typický pár, jemuž děti přerostly přes hlavu a své zájmy a pohodlí nadřadily nad ně, také vytváří silnou složku příběhu. Ovšem celou kostrou je pochopitelně láska, která je zde jakýmsi všelékem a navíc v prostředí, o kterém máte dojem, že několik dní zde vydá za několik týdnů předražené dovolené. It's Kind of a Funny Story je taková rodinná cenzurovaná verze Přeletu nad kukaččím hnízdem s happy endem, sympatickými pacienty a usměvavým personálem. (20.06.2011)