Zkrat

Soderberghovy akční omalovánky, které ze začátku solidně baví, ale jakmile se děj přehoupne do druhé poloviny celková roztříštěnost začne děj stahovat ke dnu. Ve výsledku je těch 8 dní, které otočí hrdinčin život naruby, přeci jen poněkud dlouhých, úmorných a zcela bezkrevných. Jak dlouho bude tohle vybíjení hollywoodského ansáblu Soderberghovi ještě procházet? (21.04.2012)

Gino, děvče, máš ty to ale smůlu na výběr filmů - když už se ti povede nehrát poskoka v prostorově nedůstojné vedlejší roli, natrefíš na cosi, co by mohl být klidně Bourne s XX chromozomální výbavou... jenže to by ho nesměl režírovat ten kujón Soderbergh. Tomu se totiž už v podstatě pravidelně daří netočit jednoduché oddechové řízné věci, které by si tvůj talent zasloužil, ale pokouší se to něčím "ozvláštnit". A výsledek je pak v lepším případě zvláštní, v horším divný. A Zkrat balancuje mezi oběma hodnoceními. Ze sledování tohohle filmu zkrátka nemůže divák mít uvolněný pobavený pocit, ale na druhou stranu je to příliš prosté a fyzické na nějaké syrové drama z prostředí tajných služeb. Co hodnotím velmi kladně, je ochota, s jakou si pánská část ansámblu nechává poměrně drsně nakopat různé části těla, a pak taky to, že slečna Carano dostala možnost být tu i za dámu. A osobně považuji scénu, které vévodí kopačka kolenem oděným v ladné černé punčoše do hlavy pana Fassbendera, za skutečně pamětihodnou. Ještě nikdy tak nevynikl rozdíl mezi dojmem ženské výšky v lodičkách na podpatku a s prostou bosou nohou:) Každopádně dívat se na to (na celé) dá, ale není to zábavný akční výplach ani nic "pořádného" jiného. Prostě takový nepříliš dotažený mišmaš. Bohužel na červenou barvu to úplně nevidím. 60% (31.12.2016)

Týjo, konečně jsem našla ženu, jako která jsem chtěla vždycky být, aniž bych věděla, že existuje ("I'd hit it, but it might hit me back."). Musím ten film chápat jako vtip, jinak mi vůbec nedává smysl. Škoda, že se toho nezmocnil nějaký artovější režisér se zvrácenějším smyslem pro humor, to by byla teprve mňamka. (03.07.2013)

Měl jsem k dispozici nějaké volné lístky, tak jsem po čase zas vyrazil do kina. Názory na Haywire se docela dost liší, já stojím někde uprostřed. Jedno je jisté, Steven Soderbergh dál mile překvapuje svým žánrovým rozptylem. Jeho novinka se naštěstí neopírá o nějaký stroboskopický střih a digitální triky. Sází na poctivou fyzickou akci (Gina Carano o bojových umění leccos ví), hladí tím, že je čistě nasnímaná a precizně sestřihaná. Jenže tím solidnímu náběhu na agentský film roku dochází dech. Poměrně prostá story se totiž tváří jako špionská vážnost sama, Soderbergh se snaží, aby bylo vše neotřelé, vědomě jde proti konvencím a neptá se, jestli o to divák stojí. Ten, troufám si odhadnout, by chtěl příval adrenalinu (jako v případě úvodní bitky s Tatumem, hotelové bitky s Fassbenderem, automobilové honičky s policajtama nebo úprkem po střechách) ve větším balení. A co, že je leccos úmysl s potutelným Soderberghovým úsměvem někde za rohem? Díky umně nasnímaným soubojům se možná divák tetelí blahem, ale to ještě filmový zážitek nedělá. Zvlášť, když vedle výše zmíněných „lahůdek“ jsou spoje, které tak úplně nelahodí uchu a oku diváka. A to jde hlavně na Soderberghova bedra!! Přiznejme si, že hrdinka namočená do podvrhu proradným šéfem, jdoucí po odhalení pozadí celého podrazu a následně po krvi těch, kteří vše zosnovali, není úplně neotřelé povídání a tím, že na nás Soderbergh hned z úvodu vybalí tři časové roviny, to příliš nezachrání. Ba naopak. Je to všechno tak trochu škoda, zvlášť když zase dostal před kameru zajímavou hereckou skvadru (dle mého ji nevyužil). Nedokážu odhadnout, zda má Carano před sebou nějakou zajímavou kariéru, kovaná herečka to není, svou práci ale odvedla velmi spolehlivě – navíc ve večerní róbě vypadá úchvatně.. (16.03.2012)

Zkrat je kriminálně podhodnocený, důsledně feministický, opojně artový a rozkošně podvratný. Začínám považovat Soderbergha za jednoho z nejzručnějších hollywoodských filmařů současnosti, protože způsob, jakým si přizpůsobuje a inovuje žánrové, narativní i stylistické konvence a využívá k tomu neherecké celebrity (Sasha Grey, Gina Carano), mě nesmírně baví. Osobně vůbec nechápu výkřiky, jak je to nudné, když takřka každá scéna je natočená v rozporu se zažitými postupy. Více v recenzi. (02.03.2012)