Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hana (Jaroslava Panýrková) studuje na střední zdravotnické internátní škole v Praze a její přítel Ota (Rudolf Jelínek) pracuje jako pomocný opravář výtahů. Oba si v Praze užívají společné chvíle a bezstarostné mládí, ale všechno se má záhy změnit. Hanka se dozvídá o přidělené pracovní umístěnce a po absolvování studia má být poslána pracovat na Šumavu. To si ale nepřeje, neboť si na Prahu již zvykla. Stejný problém mají i ostatní budoucí zdravotnice, které musí taktéž opustit Prahu, a tak hledají způsob jak se tomu vyhnout. Jedna předstírá pokus o sebevraždu, další se hodlají ihned vdát, aby směly zůstat v Praze, jiné zase chtějí propadnout a odchod tím oddálit, včetně Hanky. Pokus o sabotování maturitní zkoušky však nevyjde – všechny úspěšně absolvují. Ota s Hankou se tedy rozhodnou se narychlo vzít, ale naskytne se nový problém. Nemají kde bydlet... Film o mladistvých nesnázích spojených s volbou budoucího povolání a hledání bydlení natočil režisér Ivo Novák podle námětu začínajícího Miloše Formana, který se podílel jak na scénáři, tak i na režii. Ztvárnění těchto témat však zcela nekorespondovalo s tehdejšími stranickými názory a film měl podávat „zkreslený“ pohled na současnou mládež a její problémy. I tento snímek tak byl kritizován na závěrečné konferenci filmového festivalu v Bánské Bystrici v roce 1959, spolu např. s filmy Škola otců (1959) nebo Zde jsou lvi (1958), a byl na nějakou dobu stažen z distribuce. (Česká televize)

(více)

Recenze (30)

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Dobový film, na kterém je znát Formanův rukopis, je velmi příjemný, civilně pojednaný a co si vzpomínám na mládí, tak i pravdivý. Pamatuji si na pracovní umístěnky i neochotu mládeže jít za prací do přidělených lokalit mimo místo svého bydliště. Taky bytová otázka byla zobrazena pravdivě. Moje pražská teta měla jen jednu univerzální místnost a společné WC na chodbě starého pavlačového domu. Bylo to jako ve filmu. Tady vedle mladé začínající herecké generace - Jelínek, Panýrková, Brejchová, Stivínová, která dostala příležitost, se v epizodních rolích objeví i zkušení borci - Lukavský, Kopecký, Menšík, Zíma, Pivec, Krejča, Kopecký, Záhorský. Milá nostalgická vzpomínka na mládí. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Podle původního námětu Miloše Formana, který je v titulcích filmu, uveden i jako pomocný režisér. Proto tedy tento černobílý snímek, ať tou dobou bylo ještě celkem brzy, tak ve své výsledné podobě nesl už některé zajímavé prvky rodícího se "formanovského" stylu. Film se vůbec zajímá ve své době docela ožehavým problémem takzvaných umístěnek pro absolventy středních a vysokých škol. Ještě nikdy předtím v žádném jiném filmu poválečných let jsem neviděl generační spory mezi rodiči a jejich bořícími se dospívajícími dětmi. Snad i díky tomuto tématu, se tento film tak trochu vymaňuje z jinak bezbřehé stupidity převážně budovatelských snímku oněch let. Víc než jen běžný příběh o mládeži i když vše končí optimisticky a příkladně. Ve filmu Zpíval co jsem si všiml Josef Zíma s orchestrem tehdy velmi populárního Karla Krautgartnera. Krásné role pro mladého Jelínka, Panýrkovou a krásnou Brejchovou. Ale také třeba pro Jana Pivce, přísného otce Oty (Rudolf Jelínek). Žádnou komedii ale určitě nečekejte-:))) Neboť prvky jako např. demonstrativní pokus o sebevraždu, mi jí v tomto ohledu v žádném případě nepřipomínají. Jeden z lepších filmů Ivo Nováka za 3,5/5*. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jeden z prvních autorských filmů Miloše Formana nahlíží nefalšovaným, přesto vlastně lehce komediálním způsobem na soudobé problémy mladých lidí. Umístěnky, jakýsi novodobý Damoklův meč, který visel nad absolventy vysokých a odborných škol až do konce padesátých let, byly, společně s dlouhodobou bytovou krizí, pořadníky a hroší trpělivostí, ukázkou iracionality. Nepracovat bylo trestné. Neúnosnost situace popisuje Formanův scénář až v nebývale kritických odstínech, ukazujíc tím nejen na zkostnatělost rodičů a vychovatelů, ale především na úředníky a byrokratický systém socialistického hospodářství. Leckteré divácké oko potom spočine nejen na mladých tvářích později slavných herců, konferenciérů či zpěváků (Panýrková, Jelínek, Brejchová, Stivínová, Menšík, Zíma, Sehnal a další), ale také na několika záběrech "staré" Prahy, na místech, která se mezitím drasticky proměnila. Bohužel, spíše k horšímu. Už jen pro ten poetický, až intimně komorní nádech stojí Štěňata za pozornost. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Co to byli pracovní umístěnky už současná mladá generace nemá ani potuchy. Tento snímek jim to může ukázat spolu s tím, jak se tomu mládež snažila vyhnout. Těžko hodnotit reálnost potíží s úmorným a neúspěšným hledáním bytu v 50. letech, ale na faktu zůstává, že tento problém přetrval do dnešních dnů. Nato, že film byl natočen v době, kdy vznikala jedna agitka za druhou, krapet připadá jak z jiného světa. Natočen byl v klidném nespěchajícím duchu a tak dnešnímu diváku může již připadat místy nudně. Jako výpověď o problémech a starostech tehdejší mládeže však dopadl velmi dobře. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (7)

  • Scenár k filmu je vlastne diplomová práca Miloša Formana na FAMU. (Raccoon.city)
  • Nejméně ve dvou ze scén na Karlově náměstí v Praze od 7. do 11. minuty je coby komparzista (mladík s knihou) k vidění budoucí prezident Václav Havel. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama