Avatar: The Way of Water

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš? Ale kdeže.... Kubík se do tohoto novýho a víc než tříhodinovýho vodního dobrodružství z Pandory doslova ponořil po hlavě a byl zas ten malej klučina, co každej víkend u babičky sjížděl vypálený DVDýčko s prvním Avatarem 💙 .... Co dodat? James Cameron zas a znova se vší parádou ukázal, jak se maj točit plnohodnotný blockbustery: jako technicky vycizelovaný [herecký výkony v motion-capture jakože wau, o podvodních záběrech radši ani nemluvě], řemeslně poctivý, filmařsky inovativní, audiovizuálně opulentní a emocionálně vtahující nad-filmy, který vás pohltí jak svým vizionářstvím, tak fikčním (makro)světem [v němž je čirá radost se rochnit], chytrým využitím žánrových klišé, precizním story-tellingem [který bravurně střídá čistě subtilní momenty a akční pasáže, a jehož příběh poetický končí tam, kde začal], ale i myšlenkovým poselstvím – které je v tomto případě opět environmentální/ekologické, ale o to víc výstižnější a čím dál víc aktuální. Takhle má totiž vypadat 3áčkovej eskapistickej spektákl, do jehož kvalit tvůrci vložili veškerej effort a snahu – a je to znát, protože proti zástupu letošních blockbusterů nemá návrat Avatara jakoukoliv konkurenci. Má to svý mouchy, ale nekecám, když řeknu, že bych byl nejradši, kdyby celej film byl jen o tom, jak se všichni koupaj ve vodě. Inu, Cameronův perfekcionismus prostě nezná mezí .... VERDIKT: Audiovizuálně imerzivní opus; úchvatnej zážitek. Zkrátka film, kterej prostě chceš vidět v kině na velkým plátně, a kterej nemá sebemenší obdoby – takže pokud máte tu možnost vidět tuhle nádheru v plné 3D kráse, využijte ji. 9,2 velryb z 10, jakožto letitý fanoušek Šmoulů a Davida Attenborougha nemohu hodnotit jinak. Fascinující veledílo. #sklapniavemsimojepeníze! (24.12.2022)

Wow? Wow efekt už logicky nemůže fungovat tak silně a překvapivě jak před dekádou a něco, přesto jde stále o technologicky a vizuálně nejzajímavější filmové dílo široko daleko. V jednom celku dostaneme zhruba tři rozdílné hodinové epizody, které tvoří uzavřený celek, ale samy jsou vlastně jen další součást nějakého širšího díla. Nejvíce zábavná je část prostřední (objevování dalšího zákoutí Pandory a fascinace vodou), ale skvěle jsou i ty zbývající (návaznost na minulý díl plus seznamování s rozšířenou rodinou a záporáky a závěrečná akční). Základ příběhu opět není nic originálního a Cameron si variuje nejen známé motivy z minule, ale variuje i svá předešlá díla, takže tam poznáte nejen první Avatar. Ekosystém perfekcionalisty Jamese Camerona i Pandory má ale stále co říct a říká to skvělé. (20.12.2022)

Jestli někdo umí prodávat své trademarky i těsně před důchodem, je to James Cameron v opět nejvýpravnějším blockbusteru za dekádu. Napětí, akce i emoce otřásají IMAXem, a divácká srdce tají v němém úžasu. Tohle je takový ten film, po jehož zhlédnutí přehodnotíte ve své hlavě skoro všechvy ostatní automaticky "o hvězdičku dolů". (14.12.2022)

Je to strašně, strašně divně sestříhané. Ale brečela jsem, když Kate Winslet řekla: "I ride." A taky jsem doufala, že se plukovník přidá na stranu domorodců. I když si pořád myslím, že pokud Cameron bude pokračovat v chrlení dalších, tak k tomu nakonec musí dojít. A ještě mám tedy potřebu dodat, že se mi to líbilo o dost víc než první Avatar. Neytiri je sice skvělá, ale Jake je (jakkoliv jsem zjistila, že mám vlastně dost ráda Sama Worthingtona, nejvíce ovšem, když mluví s australským nebo zélandským přízvukem) opravdu nepříliš zajímavá - nebo prozkoumaná - postava. I velryba s useknutou ploutví má víc charismatu a dějového zastoupení než on, teoreticky hlavní postava (?). Škoda, že to nebylo ještě víc streamlined jako příběh těch dětí. Všichni mlaďoši fantastičtí. Závěrečnou rage against the machine jsem si nicméně dost užila/oplakala. (31.03.2023)

Líbí se mi, jak je každý dějový posun vázán na rodinné vztahy (přičemž rodinou je v tomhle případě celý ekosystém Pandory), jak vzorově film pracuje s paralelami (mezi vztahy postav i minulostí a současností – padouch prochází stejnou iniciací jako Jake v jedničce, ale s rozdílným výsledkem) a jak božsky vypadá vodní a podvodní CGI, a nijak mě neuráží jednoduchá eco-friendly zápletka o hledání domova a zachraňování rodiny skrz napojení na odkaz předků, ale Cameron je až příliš zamilovaný do svého měsíce/planety a svých zpívajících velryb a obojím se opájí mnohem víc, než je pro vyprávění nezbytné. Prostřední část, po které přichází srovnatelně nekonečný závěrečný akt, si můžete představit jako Moji učitelku chobotnici 2, s velkýma rybama místo chobotnic (což nemyslím jako pochvalu). Zatímco jednička utekla rychle a vzhledem k jejímu zaměření na budování fikčního světa a vyvolávání strachu právě o jeho osud nevadilo, že vám jsou dvourozměrné postavy komunikující mizerně napsanými dialogy lhostejné, tady jsem vnímal každou minutu a emocionálně mě to minulo o několik námořních mílí, protože když jde do tuhého, zřejmě budete mít problém si vůbec vybavit, jak se ta která postava, jíž jde o život, vlastně jmenuje. Minimálně synové hlavního hrdiny jsou si navzájem podobní a povahově zaměnitelní. Nesnesitelně dlouhé tři hodiny. P. S., některé akční scény vypadají ve 3D a 48fps jako cut scenes z pokročilejší videohry (což taky není pochvala) a taky neakční scény připomínají telenovelu. 60% (14.12.2022)