Lhář má čtyři tváře

To je sice hezké, že jde snímek proti tradičním hollywoodským schématům, zároveň ale následuje zaběhnutý scénář (mnohem lepších) lesbických romantických komedií. Milá jednohubka, která mě chvílemi pohladila, chvílemi nasrala (protože pokus o znásilnění je něco, co očividně můžeme naprosto ignorovat), ale celkově mi nic moc nepřinesla. (15.11.2010)

První hodina je super, film má grády, neotřelou atmosféru, dobrý fórky, vtipný dialogy a celkově to odsejpá, jasnejch pět hvězd. Pak se to ale zlomí s tím, jak jsou hrdinové chycený do pastiček vztahů a neví si s nimi rady - což by nevadilo, protože to tak bývá, bohužel ale si s tím neví rady ani scénář a režie a to už vadí. A tak posledních dvacet minut je po všech stránkách o několik tříd horších - utahaný, bezradný, nevtipný a na nervy jdoucí tím, jak režisér zuby nehty kdovíproč nechce jednoznačný konec (čímž to finálně doposral). Ale i tak je to film, kterej určitě stojí zanvidění a zůstane v hlavě. (11.12.2010)

Příjemný současný film o lesbickém vztahu. 1) 25letá Marja Lewis Ryanová napsala přesvědčivou divadelní hru, podle ní později scénář a ve filmu kromě koprodukce si zahrála roli lesbické Bridget. 24letý Jacob Chase (zkušenost jako režisér, herec, autor, produkční i kameraman v krátkých filmech) svůj první celovečerní snímek sestřihal a zrežíroval docela zručně, třeba podotknout. Velmi sympatický a přitažlivý herec Todd Kubrak (Trip), jehož věk jsem nezjistil, se podílel na produkci stejně jako řada dalších lidí okolo. 2) Spoiler. Film nenabídne jasnou odpověď na otázku po sexuálním zaměření Molly. Mám takový pocit, že ani autorka vlastně neví, co říci. Na jedné straně se nabízí fádní argument, že Molly má prostě smůlu na sexuálně nezajímavého a nudného partnera a tak neodolá svádění protřelé Bridget. Molly je tudíž "normální" a jakmile pozná opravdového chlapa, po ženské ani nevzdechne. Takhle uvažuje většina heterosexuálních diváků a divaček. Na druhé straně si dovolím připomenout vlastní zkušenost, že cesta od straighta ke gayovi je jednosměrná a většinou nevratná. Skutečnost, že přes svou bisexuální zkušenost a zřejmé výhody, které vyplývají z konformní role ve společnosti, Molly se nakonec k Bridget vrací, lze interpretovat právě jako onu jednosměrnou cestu. Autorka velmi zkušeně ponechala konečné rozhodnutí na divákovi, který s otevřeným koncem naloží podle vlastních životních zkušeností. (14.09.2011)

Teda já osobně nejsem velký příznivec americké romantické produkce a film jsem viděl bez prvních cca 8minut, když jsem náhodou přepnul na Cinemax. Čekal jsem až začne něco jiného na jiném kanále a musím se přiznat, že už jsem nepřepnul. Celkovou atmosférou tohoto snímku a rovněž tak hudbou skvěle "ušitou" k tomuto filmu, jsem byl vtažen do děje, že jsem absolutně v pohodě dokoukal film, který můžu doporučit. Film je vlastně hrou jestli je víc zamilovanost a oddanost, nebo prostě neodolatelný přírodní chtíč. Snímek neurazí je milý, je ze života. (16.04.2012)

Nemůžu si pomoct, ale byla mi hrozně nesympatická hlavní hrdinka Bridget, kterou hrála Marja Lewis Ryan. Nijak jsem se s ní a s jejím viděním světa nedokázala ztotožnit, proto byl tenhle film takovou jednohubkou, kterou jsem druhý den už pustila z hlavy. Pozitiva - dobrá scéna na záchodcích, sexy Trip (28.03.2013)