Režie:
Miroslav HubáčekScénář:
Jiří MuchaKamera:
Rudolf MiličHudba:
Miloš VacekHrají:
Miloš Kopecký, Vlasta Matulová, Jana Hlaváčová, Olga Schoberová, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Zdeněk Dítě, Eduard Dubský, Jan Libíček, Blažena Slavíčková (více)Obsahy(1)
Od tohoto večera si nikdo nic slibovat nemůže… Architekt Jiří Donát (M. Kopecký) se považuje za zcela průměrného starého mládence, ke kterému jeho okolí necítí přílišnou důvěru, ale neustále od něj požaduje více, než mu je schopen dát. Chce se zavděčit své mladé milence Evě (E. Schoberová) a dohodit jí u své vedoucí předvádění šperků na výstavě ve Vídni. Když neuspěje, rozhodne se Eva zkusit štěstí na pěveckém konkurzu v jedné kavárně, kam ji Jiří doprovodí. Když na ni čeká, potká svého záletného kamaráda Bedřicha (V. Menšík), který ho požádá, aby se před jeho blížící se manželkou vydával za přítele dívky, se kterou zrovna sedí. Když Jiří s neznámou dívkou (J. Hlaváčová) zůstane nakonec sám, rozběhne se večer, od něhož netuší, co čekat… Komedie Miroslava Hubáčka o charismatickém muži postrádající důvěru svého okolí, byla přímo psána na tělo Miloši Kopeckému. Ten však s původním scénářem nebyl zcela spokojen a k úpravám scénáře Otty Zelenky přizval Jiřího Muchu, který filmu dodal výslednou podobu nahořklé konverzační komedie. Za zmínku také stojí, že se ve snímku objevila ve svých počátcích bigbítová kapela Olympic s písní "Nebezpečná postava". (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Dialog plný rozporů. Touha toho, jak známo, mnoho slibuje, ale málo naplňuje. Což je případ i tohoto filmu. Výchozí situace, neotřelá svým neformálním pojetím, přímo vybízí ke konverzaci mezi náhodně se shledavšími lidmi, mužem, úspěšným architektem, jehož libido se ocitá v úzkých vlivem nekonkrétních obav a dojmů, s nimiž si pojednou jeho majitel neví rady, a ženou, která klame tělem i slovem, tím spíš, představují-li je Miloš Kopecký s Janou Hlaváčovou. Potíž je v tom, že tu, bohužel, nejde ani tak o to, co se říká, ale jak se to říká. A tam, kde forma převažuje nad obsahem bývá pravda často jen zdánlivá. ()
Tenhle film vlastně nemá chybu. Výborní herci, skvěle napsáno i zahráno, ale přesto to nefunguje. Sice nezklamou komentáře v myšlenkách hlavního hrdiny Donáta, drobné role Menšíka či Menzela, pár vypalovaček Olympicu, ale jako by svou apatičností Donát sebral vítr z plachet i celému filmu. Co se nedá upřít, tak perfektní vypointování některých scének (např. když Donát telefonuje Menšíkovi uprostřed noci ze sousedova balkonu), které je bezkonkurenční. ()
Hrůza, vždyť to bylo úplně o ničem! Nevýrazný, dlouze ukecaný a především velmi nudný film (slabý děj i scénář), který nezachránil ani pan Kopecký (jehož role mu byla napsáno přímo na tělo), o proti předchozím filmům méně výrazná Olinka Bérová, trochu žalostný pohled na korpulentní Vastu Matulovou, pro kterou to byl vůbec poslední celovečerní film po dlouhých 26 letech strávených před kamerou. Ta jedna jen za nějakou tu rock 'n' rollovou atmošku v báru a částečně i za Janu Hlaváčovou. Jak napsal kolega Přemek, opravdu právem zapomenutá hořko-sladká komedie. ()
Téma mi sedlo a i přes pozdní noční hodinu mne přinutil sledovat jak to vyprávění dopadne. V jakémkoliv věku člověk pořád hledá sebe sama i spřízněnou duši. Když už se zdá, že to vychází vše pokazí jedna chyba, vyplývající z nedorozumění. Herecké výkony pana Kopeckého a paní herečky Hlaváčové nelze zpochybňovat, na rozdíl od Schoberové, kdyby tam nehráli oni, film by ztratil 60% ze svého půvabu. ()
Ač souvislá dějová linie či hlubší vyznění milostného tápání jednoho postaršího architekta, lítajícího mezi roztančenou květinovou mládeží, visí někde v éteru, film má naprosto skvělou šedesátkovou atmosféru a také velice rozmanité a zajímavé herecké obsazení, které umožňuje některým zúčastněným ukázat trochu jinou tvář v uvolněné atmosféře doby. Ovšem celkově se jedná one-man šou Miloše Kopeckého, která mě osobně bavila. "jak to děláte, že máte furt tak krásný ženský?" "jednoduše, ty ošklivý se mi nelíbí..." ()
Reklama