Vyměřený čas

Justin Timberlake je nový Robin Hood, který obírá boháče s bondovskou elegancí. Ambiciózní sci-fi thriller Andrewa Niccola je nakonec o něco méně akční, než se čekalo. Za to ale nabízí propracovaný svět a spoustu sofistikovaných nápadů, které přeci jen dávají najevo, že před sebou máme film od tvůrce Gattacy. Jistě, mohlo to být o něco našlapanější a inteligentnější. I takhle se ale jedná o hodně vydařenou podzimní žánrovku, za níž se nikdo ze zúčastněných ani zdaleka nemusí stydět. 7/10 (26.10.2011)

Nejlepší je tu ten nápad, naštěstí dost dobrej, aby to utáhl. Nejenom, že díky němu je prostor pro řadu super scének, ale má něco do sebe i po stránce trochu víc...jaksi... filozofický... I když to není až zas tak horký. Trpí to klasickým syndromem originality, co se v první polovině vyčerpá a teď se neví, co s tím dál dělat, takže se zvolí nějakej vyzkoušenej postup (honička). Jinak Timberlake je očividně jeden z mála zpěváků, co to zkusí s filmem a totálně nepohoří (Madonna, Mariah Carey). Nemám nijak v lásce Amandu Seyfried, ale tady je OK. Cillian Murphy tu ovšem jasně vládne a je tak ultra-cool, že kdyby to bylo celý o něm a Timberlake tam třeba jen někde mezi komparzem zakašlal a umřel, nevadilo by mi to. (28.09.2012)

Představte si, že se díváte na sci-fi, které nemá začátek a postavám v nich vše buď vychází, nebo ne, podle toho, jak si autor zrovna usmyslí, aby diváky pěkně citově vyždímal. Jméno Andrewa Niccola (bez Gattacy) je pro mě zárukou kvality, S1m0ne řízla do falešného v Hollywoodu a Obchodník se smrtí byla dost černá společenská ťafka, tady je všechno tak povrchní, že jsem fakt několikrát zadříml. K zamyšlení opravdu nic moc, vychází mi to na "většina bohatých získala svůj majetek nepocitvě," tohle se asi bude u nás dost líbit. 50%. (23.10.2012)

V tomhle světě bydlet nechci. Ale díval bych se na něj třeba denně. Excelentně vybraná sestava mladého Hollywoodu dává ochutnat příběh o spravedlnosti, lásce i dobrodružství, ale je to právě jednoduchá a přitom dokonale úderná myšlenka alternativní současnosti, která z Vyměřeného času stvořila tak všestranně nabitou podívanou. Ale protože nápad samotný nestačí, nezbývá než smeknout před Niccolem za neutuchající tempo. S podporou Armstrongova soundtracku totiž není těžké zapomenout v rozhodujících momentech dýchat. (04.11.2011)

Film bohužel končí v nejlepším. Otázka, co by nadbytek času udělal na "trhu", tedy s lidskou společností, je v závěru vlastně jen nakousnutá (fabriky se zastavily). Sledování časové hyperinflace, ať už by vedla ke zbourání systému nebo k válce o čas, by bylo zajímavé. Tenhle boj časového Robina Hooda a jeho lady Marion (zatraceně pěkné a vždy na vysokých podpatcích) je takový uvedení do tématu. Každopádně myšlenka sama je perfektní, a vlastně jen víc zvýrazňuje prvky sociálního darwinismu (jenž s Darwinem nemá nic společnýho), který už jsou dávno v "provozu", tedy víc peněz=lepší přístup ke zdravotnictví, lepší strava=delší život, aniž by přitom ty peníze byly výsledkem lepší a užitečné práce. Stoupenci nadvlády kapitálu přitom dělají stejnou logickou chybu jako autoři myšlenky o nadvládě germánské rasy, protože neberou v potaz, že evoluční vývoj je boj neustálej a neexistuje v něm nějaký permanentní vítězství. Nedá se tak žádnej stav zakonzervovat, protože to vede ke stagnaci a degeneraci. Musí bejt neustále z čeho vybírat, ne vyšlechtit jedinou možnou variantu. Film sám je hodně podobnej Niccolově prvotině Gattaca, a to nejen dějově, ale celkovým výrazem, chladnými strohými lokacemi, trochu retro automobily (žádný product placement), a samozřejmě celkovou myšlenkou boje jedince proti nespravedlivýmu systému. I když film určitě není dokonalej (plný nevyužití myšlenky, člověk by řekl, že není nic jednoduššího než ukrást trochu času navíc), ale stejně se mi to líbilo. (06.11.2011)