Alone in the Wild
Obsahy(1)
Kameraman Ed Wardle se ocitne v Yukonské divočině pouze s nejnutnějšími zásobami potravin a s kamerou. Bude filmovat svůj pokus o přežití v nehostinných podmínkách (oficiální text distributora)
Recenze (24)
Čtyř dílný dokument, kterak chtěl típek strávit romantické 3 měsíce v divočině. Čekal jsem, že vydrží víc, ale on se už po pár dnech začal hroutit. Po 50 dnech v divočině vypadal jak chovanec koncentráku a byl na pokraji šílenství. Na druhou stranu jsem nepochopil absurditu toho, že když měl možnost zastřelit karibu nebo kachnu, aby si obstaral nějaký ten žvanec, neudělal to, protože to zakazují kanadské zákony. Udivuje mě, že mu producenti nevyjednali výjimku, to si opravdu myslely, že celou dobu bude žrát jen trávu a chytat ryby a králíky jak na běžícím páse. V tomhle ohledu mi to přišlo dost nedomyšlené. ()
Fakt na uplakanom zkostnatelom mestskom človeku čo chce zažiť dobrodružstvo v jednej z najdrsnejších krajín sveta a pritom ma pri sebe všetko o čom iný stroskotanci môžu len snívať nieje nič zaujimavého. 50 dní je krátka doba nato aby sa človek zbláznil a on sa za takto krátku dobu dokázal ponoriť až na svoje dno. 20% ()
Ve srovnání s Dickem Proeonneckem a podobnými mě napadá jen jedno slovo: břídil. Snaha dobrá, ale jak to asi může dopadnout, když člověk přírody neznalý, zhýčkaný a od tvůrce levý se vydá "survivalovat"? Je z toho opravdový survival. Člověk trošku znalý by si to užil jako parádní dovolenou a nechtěl by zpět ani po půl roce. Dobře, samota je jedna věc, ale tenhle neborec se v tom docela dost plantal a můj názor je, že si spíš utrhl kus ostudy. ()
Dobrý námět a potenciál, který zůstal nevyužit. Měl jsem možnost sledovat všechny díly v rychlém sledu za sebou a musím se přiznat, že jsem se docela nudil. Hlavní zásluhu na tom má asi Ed Wardle, který v podstatě nepředvádí nic a jeho neustálé střídání nálad, kdy půl dne probrečí na kameru a zbytek se usmívá jak idiot a libuje si že žije svůj sen, začné lézt na nervy každému. Celkově je to celé zbytečně dlouhé, většinu z těch padesáti minut se nic neděje a jediné pasáže co nepostrádají náboj jsou ty, kde hrozí Edovi napadení medvědem. Chlapíkovi, co se do téhle akce pustil dávám palec nahoru za odvahu, ale možná si před výletem měl nastudovat základní skautské příručky nebo si alespoň rozmyslet koncepci, jak chce celý dokument prezentovat. Takle z toho vznikla jen jednolitá a po chvíli značně monotóní nuda, ve které pak i samotný aktér vypadá jako trápící se troska s výrazem "co tu do prdele dělám?". ()
Ve třech jsme strávili takřka čtrnáct dní v rumunský divočině (viz Můj deníček), z nichž zhruba deset dní pršelo a přes hory se převalovaly bouřky. A řeknu vám nebýt tam ve skupině, přičemž jídlo jsme měli sebou (a při cestování se ne vždy dalo lidem vyhnout), tak nevím. Co se týče fyzického vypětí, někdy to byl masakr (alespoň pro mne). Za onu dobu jsem spadl o deset kilo (většinové jídlo se skládalo z rýže promíchané s fazolemi a chlebem). Abychom alespoň nějak minimalizovali riziko střetu s medvědy, hlavně v noci, krokovali jsme dvě stě tři sta metrů od tábořiště, kam jsme odkládali použité věci, které se uklízely až za světla. Nevím, zda to bylo účinné, ale nevítaná návštěva nikdy nedorazila. V případě Eda by vše mohlo dopadnout jinak, kdyby směl lovit i ostatní, než malou zvěř a ryby. Ale to zakletý "kdyby"... ()
Reklama