Sherlock

Sťahujem jednu hviezdičku za ten malý moffatovský manierizmus v závere prvej časti, kedy sa zbytočne predlžovala scéna medzi detektívom a vrahom za hranicu únosnosti. A podobné malé mušky... Ale inak Sherlock očaril aj mňa. Občas trochu prerazí na povrch "doctorwho-ovská" atmosféra (taký ten neidentifikovateľný fíling, že je to pre deti), ale je to veľmi zábavné a doslova milé. Všetky atribúty už z pilotu robia povinnú jazdu pre fanúšikov produkcie BBC, britského humoru aj pôvodného Sherlocka Holmesa :-) Ak mal byť niekedy Sherlock umiestnený do súčasnosti (pričom sa tvárime, že predtým neexistoval a všetko je presne ako má byť;-), tak by to nikto neurobil lepšie ako BBC. Podarilo sa. (12.08.2010)

"Nejsem psychopat. Jsem vysoce výkonný sociopat. Vygooglete si to." Už je to tak, knihovnu nahradil Google, drožku taxík, krasopisné dopisy s pečetí sms. Z problému na tři dýmky je problém na tři nikotinové náplasti. A přesto se Sherlock roku 2009 duchem podobá literárnímu předobrazu možná víc než desítky jeho bezkrevných ilustrací před ním. Připouštím, že sám jsem jimi ovlivněn víc než Doyleovými předlohami, které jsem četl velmi namátkově, a zpočátku mi připadalo divné převádět něco tak bytostně viktoriánského do současnosti. Zbytečné obavy. Sherlock Holmes i doktor Watson mají vše, co mají mít, a mají i cosi navíc. Mimořádná schopnost vidět pod povrch věcí Sherlocka vyčleňuje ze společnosti 21. století, zvyklé uzavírat předsudečné závěry pod vlivem mediálních schémat a omezených zkušeností svých zlenivělých myslí. Doktor Watson po traumatické válečné anabázi těžko hledá způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. V 9 adaptacích z 10 jsou ti dva zahálčivá dvojice, která se nechá ze svého hnízdečka lásky v Baker street vylákat až na všeobecné naléhání vedlejších postav, které se (kromě Lestradea) okázale koří jejich renomé a uctivě jim nahrávají na brilantní smeče. Zde jsou Holmes a Watson outsideři a řešení případů berou jako jediný možný způsob seberealizace. Velice moderní forma obrazového vyprávění mi trochu připomíná seriál Podfukáři (2005), výborně děj rytmizuje a zabraňuje největšímu nešvaru detektivek všeobecně - nekonečnému vysvětlujícímu tlachání. Vše podstatné prostě vidíme a dialogy proto mohou být a jsou jen vtipnou třešničkou na dortu. Hodnotím po pilotním díle, ale velice pochybuji, že by následující mohly výrazně pokazit můj dobrý dojem. 100% (01.08.2010)

Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, Oskar, Rex Mundi, Toj, Hwaelos, agathon (07.04.2011)

Tak ... na doporučení svých zdejších přátel jsem se pustila do sledování prvního dílu tohoto úspěšného seriálu. Mé první pocity značí úsměv na rtech nebo spíš takové pochichotávání se :-) Podle všeho tento Sherlock Holmes je opravdový génius, který nosí v hlavě mapy tras všech taxíků v Londýně, všechno ví, všechno zná, umí své myšlenky interpretovat tak rychle, že jsem sotva stihla číst titulky. :-) A Martin Freeman, můj nejoblíbenější hobit z Kraje ... je kouzelný. Jeho role mi ale celkem hodně připomněla roli doktora House (lékař, kulhající úplně stejně s téměř stejnou holí). Jinak celkem vtipný a sympatický seriál se sympatickým hudebním doprovodem. (13.04.2013)

Sherlock Holmes v podání této minisérie je natolik geniální, až to není úplně uvěřitelné, přijde mi, že jeho dedukce jsou natolik nadpozemské, že působí spíše jako scenáristický konstrukt, který má zamést s bežným diváckým uvažováním a zamezit kladení dalších otázek. Nechci tím říct, že by Sherlockovy myšlenkové procesy nebyly zajímavé, právě naopak, jen mu nějak neskáču na lep. Druhý problémek spatřuji v charakterech, zatímco Sherlock je "vykradený" Dr.House, Dr. Watson je pak obětí nejen jeho, ale vlastně i samotných scenáristů, neboť "zalepuje" díry a plní úlohu podřadného sidekicka bez objasnení vlastní motivace... Atmosféra tak trošku retro Londýna je fajn, tempo poměrně svižné a řekl bych, že jde o všehovšudy chvalitebně odvedenou práci... Ze tří kriminálních případů bych vyzvednul nejvíc ten první, díky fascinující auře záporáka. PS: Další série jsou o poznání lepší, zejména S02E01 a S03E02. 8/10 (19.08.2011)