Doručovací služba čarodějky Kiki

Tak k miloučké Kiki jsem si našel cestu až postupně, na první shlédnutí mne to tolik neohromilo, ale na další už jsem ve filmu našel přehlédnuté půvaby. Víceméně celou dobu pohodové a veselé pokoukání s úsměvem na rtech (až závěr je více dospělácký), doprovázeno méně vážnou, ale moc hezkou a příjemně poslouchatelnou k filmu laděnou hudbou. Okouzlující prostředí (moře, město, příroda), Kiki je roztomilá, kocourek Jiji bez komentáře, hned bych měnil za našeho černého olezlého Vilíka :-) Kiki je film pro všechny generace - okouzlí každého - třicátníka jako já a nebo mou 5letou neteř. Na závěr mne opravdu rozesmál Jiji a jeho dvoubarevné potomstvo :-) (26.02.2015)

Čarovná rozprávka, v ktorej opäť raz H.Miyazaki potvrdzuje svoj dokonalý talent preniesť diváka do sveta imaginácie prostredníctvom príbehu, ktorý svojou osobitosťou, originalitou a nápaditosťou dokáže dokonale vtiahnuť každého, kto ešte nestratil schopnosť nechať sa očariť svetom detskej fantázie. Napriek vcelku jednoduchému základu stojí príbeh malej čarodejnice a jej hľadania svojho mesta či miesta v živote na úžasne podaných postavičkách, ku ktorým pristupuje Miyazaki tým správnym dávkovaním humoru, dobrodružstva a ponaučenia. (30.09.2005)

Ne, že bych se ani tentokrát nebyl schopný zbavit své rezervovanosti vůči mijazakovské huňatosti všeho a podezřele sektářských podtónů idylického světa dospělých, ale tentokrát více než kdy jindy jsem propadl do té členité středomořské krajiny s kaskádovitými městy mezi kterými si to spokojeně šinou lokomotivy, parníky i všelijaké létací stroje. Mijazaki tady vytváří vysněný paralelní svět Evropy 50. let, která ale neprodělala žádnou válku a přesto se nějak dalo vzniknout baby-boomers poválečné generaci, která měla chuť a odvahu pustit se do světa na vlastních nohách a s nadšením tak zakládala firmy a vymýšlela různé inovace. Čarodějka Kiki tak našla způsob své realizace v malé doručovací firmičce, kde může využít svých schopností, zatímco kamaráda Tomba se nikdo nesnaží zastavit ve výrobě Tleskačova létajícího kola. Je léto světa, tráva je měkká, stromy zelené a nikdo by neměl být jen tak doma. Shikatte morau wa, my darling! Shikatte morau wa, my darling! (14.03.2023)

Já si prostě nemohu pomoc, postavy mi přišli naprosto protivné, jednoduše jsem k nim neměl žádný vztah. Příběh, hudba, všechno se mi to nelíbilo. Přibližně v půlce jsem si začal dokolečka opakovat, že tomu nesmím dát odpad, že to přece není zas tak špatné, ale prostě já už jsem se smál, jak moc špatné to bylo. Jednoduše nemohu jinak, dle mého cítění musím dát odpad. (10.06.2015)

Výřez z několika dní života jedné mladé čarodějky. Neprobíhá zde žádné zasazení do alternativního světa, žádné vysvětlení jeho pravidel, prostě to vše vypukne a pak skončí. Dramatický oblouk je plytký, de facto nedochází k žádným větším dějovým zádrhelům. Vztah k postavám je divácky velmi těžko zprostředkovatelný, protože prostě jen jsou, ale reálně nežijí. Jejich chování nemá žádné opodstatnění. Je to celé milé a nekonfliktní, ale bohužel se toho také moc neděje. Každá alespoň trošičku „tragická“ scéna nakonec během několika málo vteřin vyznívá poeticky a přináší jen další dobro. V rámci dětské kinematografie svou odzbrojující laskavostí možná milý a příjemný snímek – nevím, jak se líbí dětem – ale pro dospělého diváka kurevská nuda. I když to město je opravdu pěkné. (13.04.2013)