Vlk z Wall Street

Tři hodiny vydestilované esence amerického snu. Metafora naší mezní doby. Nectnosti kapitalismu v kostce. Instantní podoba celého ekonomického systému. Satirická a komediální obdoba Až na krev. Scorsese jakoby točil jakýsi temný filmový pohanský rituál oslavující modlu Materialismu a vyvolávajícího ducha Kapitalismu. Neskutečně halucinogenní jízda, kdy snad poprvé někdo trumfl vrcholně bizarní Strach a hnus v Las Vegas. Naprosté popření Maxe Webera, anebo důkaz o tom, jak dlouhou cestu ušel kapitalismus od dob souznění s protestanskou morálkou. Až amorální fascinace extrémním individualismem. Antihrdinství. Oslava chamtivosti, bezohlednosti, sobectví. Přesto silná reflexe ničivosti tohoto stavu. Filmový zážitek. Životní role Leonarda DiCapria. Jeden z nejlepších filmů Martina Scorseseho. Jeden z nejlepších a nejsilnějších filmů celé poslední dekády... etc. etc. (16.01.2014)

Správňáci z burzy. Monumentální esence všeho, čím mi je mistr Martin Scorsese srdci i jiným orgánům blízký. Těžkotonážní a v každé své minutě veskrze poutavý filmařský zážitek - a přidává tentokrát ještě mnohem víc, než poctivé a komplexní drama o pozoruhodné osobě, době a prostředí, protože tentokrát ladí hodně na komediální stránku - i když upřímně, drogy a sex jsou zábava a točit tyhle úchvatné záležitosti jinak, než v odlehčeném duchu by zkrátka nebylo ono. Je to takhle prostě boží! A Leonardo DiCaprio? Naprosto luxusní a přesvědčivý výkon, dejte mu už toho Oscara, ať je nějaká sranda, třeba se pro něj taky připlazí... Kdyby už Marty náhodou nic nenatočil, odešel by jako král, pardon vlk, alfa samec smečky. _______ ☼ FILM ROKU ☼ (27.12.2013)

Scorsese se umělecky vrátil do 90. let, kdy dramatické scény prokládal popovými klasikami, své hrdiny morálně nesoudil a vše to zabalil do tříhodinového celku, ve kterém ani jedna scéna nenudí. Film roku, který by si Oscara pro nejlepší režii, scénář, film a herce v hlavní roli zasloužil mnohem více než letošní favorit 12 Years a Slave. (20.01.2014)

Kdykoliv si vzpomenu na Vlka z Wall Street, mám děsnou chuť mluvit sprostě. Takže mě pro jednou omluvte, když řeknu, že Leonardo je ku*va dobrej herec, co v Americe po tomhle výkonu nemá konkurenci. Sice nemám v oblibě filmy o drogách, ale tady z nich prostě udělali něco víc. Jen mě mrzí, že se tam nezdržel o trochu déle Matthew McConaughey, protože ta jeho pošahanost fakt neměla chybu. Tenhle film je závislost! 5* (06.02.2014)

(1001) Můj první odchod z promítání, myslím, že ani ne po deseti minutách. Jediný důvod, co by mě udržel po celou dobu stopáže v kině, by byl ten, kdyby mi někdo zaplatil za to, abych se dívala. Hlavní hrdina by asi byl pyšný. --- A když už jsem se tedy musela dívat až do konce kvůli 1001 seznamu, tak jen jednotlivé postřehy: Bože, sexy nahaté ženské jsou nechutné. Leonardo je hodně oranžový. Líbil se mi ten pán, co vyráběl ty boty, protože vypadal úplně přesně jako moje první a nejzásadnější láska. Tento fakt mě trochu rozptýlil na prostřední hodinu nebo dvě, ale nějak tuším, že jsem o mnoho nepřišla. Vedlo to ale k myšlence, že vlastně nevím, o čem to je. O čem to je? Jako jedinou scénu s přidanou hodnotou jsem ohodnotila Leonardův trip z country klubu domů s hlubokým posláním, které požaduje přemožení všech tělesných, fyzických, psychologických a metafyzických překážek. Spolužáci se mě v diskuzi po mém tvrzení, že mě nebaví takovéhle věci, ptali, co mě teda baví. Odpověděla jsem, že upíři a čarodějnice. Možná tedy přece jen nejsem intelektuál. Kdo ví. Každopádně mi vadí, že nezúčastněnému pozorovateli by se snad mohlo zdát, že ten film devalvuje význam slova cool, které jinak sama ráda používám, a také že v drtivé většině případů Scorsese používá humor úplně jinak, než jak humor chápu já. (19.05.2014)