Vlk z Wall Street

Vlk z Wall Street se stal celkem oprávněně jednou z nejdůležitějších událostí sezóny. Strefil se totiž do atmosféry doby rozjitřené hospodářskou krizí a zaskočené poznáním, že opasky se v době nouze neutahují stejnou měrou a lidská spravedlnost je na některé zmetky krátká a jejich hroší kůže evidentně neprůstřelná. Pokud to nejde jinak, aspoň si to s nimi vyřídíme na filmovém plátně. Vlk připomíná divoký mejdan, ze kterého si vedle vzrušujícího pocitu ochutnávky zakázaného ovoce a překročení hranic běžně tolerovaného chování za pár dní vybavíte nejspíš už jen pár šokujících úletů a skopičin. Film je totiž v líčení dlouhého sledu večírků, radovánek, drogových tripů a neukojitelné touhy po zbohatnutí poněkud stereotypní a tím i únavný. Líčí osudy skupiny makléřů neváhajících nabídkou bezcenných akcií obskurních firem ničit životy naivních klientů. Snímek připomíná Obchodníka se smrtí a Trainspotting absencí morálního rozměru a závěrečné katarze. Ve všech třech případech jde o parchanty, kterým to nakonec i přes dílčí kotrmelce a ztráty vyšlo a prošlo. Scorsese dokazuje, že vysoký věk nemusí nutně znamenat ztrátu kontaktu s moderní filmařinou. Právě naopak, platí pro něj totéž, co pro archívní vína - čím starší, tím lepší. Dohání Finchera v kamerových hrátkách, vychutnává si davové scény, hravě zvládá akci, jako je potopení jachty na rozbouřeném moři. Střídá rytmus, zpomaluje záběry, jediným detailem dokáže prozradit o své postavě víc, než by jiný režisér dokázal popsat v celém filmu. Samostatnou kapitolou je výkon DiCapria v hlavní roli. Záporáci jsou pro herce vždycky vděčnější. DiCaprio se přímo vyžívá v roli cynického obchodníka bez skrupulí, labužnicky předvádí jeho bezbřehý hedonismus, narcismus a manipulativnost. Říká se, že když se baví herci při natáčení, diváci spláčou nad výdělkem, a naopak. Tady to evidentně neplatí. Scénu předávkování si určitě jak DiCaprio, tak i Jonah Hill skvěle užívali a přitom je to geniálně komické číslo, které se nejspíš stane pro filmové fanoušky uctívanou klasikou. DiCaprio slibuje, svádí, podplácí a vyhrožuje a především předvádí studii člověka posedlého sebou samým a pohybujícího se na nikdy nekončícím drogovém tripu. Přes výše uvedené nedám nejvyšší hodnocení. Vlk je totiž jako hyperaktivní sebestředné dítě, které se panovačně neustále dožaduje pozornosti. Jeho coolovitost časem začne unavovat. Paradoxně jsem si uvědomil, že bych si víc film užil s kratší stopáží a s menším počtem gagů. Celkový dojem: 85 %. (22.01.2014)

Scorsese se umělecky vrátil do 90. let, kdy dramatické scény prokládal popovými klasikami, své hrdiny morálně nesoudil a vše to zabalil do tříhodinového celku, ve kterém ani jedna scéna nenudí. Film roku, který by si Oscara pro nejlepší režii, scénář, film a herce v hlavní roli zasloužil mnohem více než letošní favorit 12 Years a Slave. (20.01.2014)

(1001) Můj první odchod z promítání, myslím, že ani ne po deseti minutách. Jediný důvod, co by mě udržel po celou dobu stopáže v kině, by byl ten, kdyby mi někdo zaplatil za to, abych se dívala. Hlavní hrdina by asi byl pyšný. --- A když už jsem se tedy musela dívat až do konce kvůli 1001 seznamu, tak jen jednotlivé postřehy: Bože, sexy nahaté ženské jsou nechutné. Leonardo je hodně oranžový. Líbil se mi ten pán, co vyráběl ty boty, protože vypadal úplně přesně jako moje první a nejzásadnější láska. Tento fakt mě trochu rozptýlil na prostřední hodinu nebo dvě, ale nějak tuším, že jsem o mnoho nepřišla. Vedlo to ale k myšlence, že vlastně nevím, o čem to je. O čem to je? Jako jedinou scénu s přidanou hodnotou jsem ohodnotila Leonardův trip z country klubu domů s hlubokým posláním, které požaduje přemožení všech tělesných, fyzických, psychologických a metafyzických překážek. Spolužáci se mě v diskuzi po mém tvrzení, že mě nebaví takovéhle věci, ptali, co mě teda baví. Odpověděla jsem, že upíři a čarodějnice. Možná tedy přece jen nejsem intelektuál. Kdo ví. Každopádně mi vadí, že nezúčastněnému pozorovateli by se snad mohlo zdát, že ten film devalvuje význam slova cool, které jinak sama ráda používám, a také že v drtivé většině případů Scorsese používá humor úplně jinak, než jak humor chápu já. (19.05.2014)

|| Scenár: Terence Winter / Predloha: Jordan Belfort - The Wolf of Wall Street | Hudba: Howard Shore | Produkcia: Martin Scorsese, Leonardo DiCaprio, Riza Aziz, Joey McFarland, Emma Tillinger Koskoff | Distribúcia: Paramount, Universal | Štúdio: Red Granite Pictures, Sikelia Productions, Emjag Productions | Rozpočet: 100 miliónov $ | Tržby: 392,000,694 $ || Film o skutočnom človeku, ktorý vďaka svojmu talentu zbohatol na základe podvodov na vlastných zákazníkoch. To mu ale nestačilo. Po len trojročnom väzení sa po prepustení stal balvanom pre podobne zmýšlajúcich, ľudí okrádajúcich psov, ktorím za peniaze dával prednášky. To však nebolo dostatočným biznisom, takže o svojich svinstvách napísal knihu, ktorá sa stala best-sellerom (pretože psov je stále viac), a div sa svet, táto predloha geniálne poslúžila ako scenár pre nomináciami ovenčený, morálne skazený epos. Tri za to, že DiCaprio túto sviňu stvárnil fakt elitne, predvádzajúc najlepšie herecké scény plátna vôbec. Na päty mu bude šlapať tento rok jedine Christian Bale so Špinavým trikom a McConaughey s Dallas Buyers Club. Ak sa obavy naplnia, podobný prístup k filmovej tvorbe bude stále častejším javom, a mne sa bude stále častejšie stávať, že sa v kine nebudem cítiť dobre. Byť za každú cenu šokovaný sprostosťou a odvážnosťou filmu? O tom to pre mňa nie je. Ps: Nikdy predtým som nevidel trojhodinový film bez štipky posolstva a dobrého vkusu 50% | Videno v CinemaCity - Slovanský dům - sál 2, 17.1.2014, Praha | Je až neuveriteľné, ako málo vie povedať 180 minútový film. Čistá nuda, ktorú viem obdivovať len pre jej vycibrenú schopnosť reflektovať skutočnosť skazenosti peňažného sektoru. DiCaprio herecky z inej dimenzie. Scéna so sci-fi búrkou na stredozemnom mori vedie na zozname filmových nezmyslov roka. 40% | Blu-Ray, THX, HU DTS | (02.02.2014)

"První pravidlo Wall Street: Nikdo, ani Warren Buffet nebo Jimmy Buffet, neví, jestli akcie půjdou nahoru, dolů nebo se budou motat v kruhu. A nejmíň makléři. Ale musíme předstírat, že víme." Jsem šťasten, že mi informovaný zdroj potvrdil mé podezření, že žádný makléř netuší, kterým směrem se budou pohybovat ceny akcií, protože ho zajímá jen vlastní provize, honění a drogy. Jen mne mírně znepokojuje to, kolik vyfešákovaných příživníků se na tomto vymyšleném byznyse dokáže napakovat. A v tom mám největší problém, protože sledovat sjetého týpka, kterak velkoryse rozhazuje cizí peníze mne sice bavilo, ale upřímně jsem mu přál jen to nejhorší. A on žádného dvoumetrového černouška s půlmetrovým klackem za taťku nedostal a to mne mrzí. Nicméně mne snímek donutil k zamyšlení, zda ze mne peníze opravdu udělají lepšího člověka. Tak mi jich hodně pošlete, abych to zjistil. Výzkum by se přece měl podporovat. (07.02.2014)