Most na tú stranu

Film ma očaril hneď z úvodu, nakoľko sa odohráva v častiach, kde bývam. Závody S.M.Kirova (terajšie SES Tlmače) sú krásne zobrazené vo filme ešte za čias, kedy boli funkčné len dve haly. Mestká časť Lipník, kde je situovaná ubytovňa je tiež na nepoznanie. Vo filme je krásne vyzobrazená politika tej doby, ako to vlastne aj naozaj fungovalo a herecké výkony Hlaváčkovej a Adamoviča boli priam excelentné. (17.01.2019)

Parta odhodlaných svářeček (míněno děvčata, která se vyučila svářečskému řemeslu a úspěšně se mu věnují) připravených splnit plán před termínem, dostávají posilu. Mária a její továrnické zakořenění není lehké. Na jedné straně bezcharakterní sukničkář a na druhé zase tvrdohlavá a neústupná povaha mladé dělnice hlídající si svou počestnost. Souboj charakterů v docela slušné režii, s klasicky poctivými výkony slovenských protagonistů. (22.06.2014)

"Ta mladá dobre zvárá", ale že "Je to ještě dieťa" jaksi nevadí Adamovičovi, aby rozvíjel své donchuánské vlohy a nezkoušel to na ní.  Jednadvacetiletá Jana Hlaváčková hraje sedmnáctiletou svářečku "Púpavu" a je to největší klad filmu. Oduševnělá a jemná, s jistou podobností k mladé Janě Brejchové. Je dobře, že se děj více zaměřuje na osobní život a lásku dívky, než na pracovní úsilí úderníků. (14.05.2021)

Velice prazvláštní romance. Originální. Napínavá. S mnoha zvraty. Mnohdy podivné vyjadřování především Milana. To ale k takovýmto frajerům (v dobrém) asi patří. Hlaváčková se pro roli skvěle hodila – krásná a zároveň lehce vyšinutá. Konec je excelentní. Přesně takto by to mělo vypadat, ne? Nekoná se totiž žádný cingrlátkový happy end. Žel na hodnocení to moc vidět není. Fabrika je jenom taková kulisa. Ale autentická a uvěřitelná. Na pracovištích snad taky vznikají lásky. Překvapivé je jen to, že ještě v 60. letech frčí ženy v typicky mužských profesích. Zde svářečky. Na Slovensku trochu zaspali. Již je povolená kritika: „Zvárať, to nie je štrúdl ťahať.“ Nechybí humor: „Majstrovská poklona, Milan. Tomu sa vraví rychlík na hlavnej kolaji.“ Reklama (ne na cigarety, ale na vesmír): „Globusky nemajú.“ „Dekujem, fajčím Globusky.“ Krásná hudba. Symbolika: 5:54 – devil horns; 1:05:27 – možná 3 x 6; 1:07:10: rouhání se, Blaškovič: „Čtyři ženy neuhlídá ani sám Pán Bůh.“ (24.08.2022)

"Mária, máš čas byť ženou, buď ešte trošku Marienkou!" Mladá vyjukaná sedemnástka Hlaváčková opúšťa rodnú vidiecku hrudu, v kufri zbalený včelí plást a daddy issues, a nastupuje v montérkach do závodu S.M.Kirova zvárať rúry na export. Vo fabrike aj na ubytovni sa okolo nej obšmieta a do uška tklivé gitarové tóny hrá miestny záletník Adamovič. Varovania a ironické poznámky kolegýň nepadajú na úrodnú pôdu, donchuán príliš tlačí na pílu, ovdovelá mať tiež neplánuje zostať do smrti sama a v náhradnom pracovisku v osamelej kabíne žeriavu je jednému otupno, až to naša hrdinka prestáva všetko zvládať. Film je niekde na polceste, už to nie je nadšenými asexuálnymi pracantmi obsadená budovateľská agitka, ale ešte to nie je plnohodnotnými neschematickými postavami obsadený film a psychologické zmietanie sa v ublížených pózach je skôr otravné než zaujímavé. Ale ako predzvesť lepších filmov budúcich môže byť. Za tri glóbusky vyfajčené na chodbe nemocnice. (07.01.2024)