Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta

Po dlouhé době jsem byl s piráty spokojen. Temný začátek s bludným Holanďanem, rozjuchané pokračování, kterému kraluje scénka s gilotinou, i když já bych tu hlavu uťal, a pak už jízda s několik zbytečně užvaněnými nádechy až do konce. Pobavili mě žraloci, námořní bitvy, svatba i nepřímo vyřčené: Jsem tvůj otec, Luku! Ladění do Indiana Jonese jsem uvítal, přeci jen, při honbě za artefakty se srovnání člověk neubrání, ale já mám podobné příběhy rád. Celkově temnější, poměrně dost mrtvol a nesympatický Depp až na výjimky tolik nevyšiloval. Za mne tentokrát spokojenost. (29.03.2020)

Je to lepší než předchozí film, ale zase ne o moc. Potěšující rozdíl je hlavně v tom, že se tentokrát tvůrci opravdu snažili přijít se zajímavými a neokoukanými nápady, no bohužel zapomněli na příběh. Takřka úplně na něj zapomněli. Na jednu stranu je v pátých Pirátech třeba skvělá scéna s gilotinou, která jako by vzešla z hlavy Gora Verbinskiho, fajn finále na kotvě a několik neodolatelných černohumorných scének (jmenování kapitánem například). Na stranu druhou tam ovšem je také řada až příliš jednoduchého humoru (laciné dvojsmysly jako ze současných tuzemských komedií), který je navíc zbytečně předvídatelný (vždycky bezpečně poznáte, že se blíží vtip nebo "vtip"), pár až příliš překvapivých zvratů, za něž bych někoho nejraději protáhl pod kýlem, a "zábavnost" Jacka Sparrowa má většinu filmu spočívat v tom, že je ožralý jako pes a chová se tedy ještě podivněji než obyčejně. Záporák Javiera Bardema se mi líbil, ústřední pár už tak moc ne... Geoffrey Rush moc prostoru nedostal, ale udělal, co mohl. Hudba byla zoufale nenápaditá. (26.05.2017)

Prostě a jednoduše - dobrodružný pirátsko-fantasy film, kde funguje humor, akční scény a herci jsou tu více či méně sympatičtí, záporák charismatický a je to zkrátka zábava sledovat (mimochodem všechno, kde předchozí film selhával). Jasně, finále mohlo být trochu méně magicko-fantasy a na to, že je tahle série o pirátech, už hodně dlouho tam nějakej pirát nevyloupil obchodní loď a pár dalších věcí, ale je to prostě dobrá oddechovka, byť se mi nostalgicky stejská po čemkoliv chapadlatém. (04.11.2017)

Musím se smát, když si vzpomenu, jak Jeník vždy na všechny strany úpěnlivě pičoval na nevypověditelný úvazek v Džampstrýtu, bez něhož by ale nikdy nebyl tam, kde je dnes, protože to prý pro něj byla naprosto dehonestující role v seroši pro tupé týnejdžry a nemohl se kvůli tomu věnovat vysněným kůl andrgraundovým projektům. Padesát míčů je ale evidentně dostatečná cena za tvář i zásady, a tak na stará kolena předvádí snad to nejtrapnější debilní čurákování v povrchní komerční žumpě, jaké kdy bylo na plátně k vidění a kterým navíc dokonale degraduje už tak dostatečně hloupou, obskurně předraženou dyznejovskou sračku pro zvláštní školou povinné retardéry a vrozenými genetickými vadami značně zpomalené pětileté děti. Od vcelku snesitelné jedničky to jde s touhle sérií od desíti k prdeli, ještě pár pokračování a ty infantilně maligní tumory dosáhnou úrovně klecových lůžek, všichni ťy pyráťy po sobě budou z dvanáctiliberních děl dvě hodiny už jen rovnou nesmírně efektně střílet hovna a Brukhajmrovo prasátko kvičet blahem, jaké má další nové, perspektivní a nesmírně hihňavé cílové publikum a jak mongoloidní scénarista, efiksa a uboze prostituující degen Jeník zvítězili i nad bazálním vkusem a elementární inteligencí. (07.09.2017)

Je docela zrádnost novinářských projekcí, že na ně jdete často bez povědomí o přijetí toho filmu. Já při sledování nových Pirátů s určitostí věděl, že tohle je konec, že tahle nesnesitelně úmorná nuda je poslední kapka a nikdo to nerozdýchá. A to jako člověk, co byl smířlivý ke čtyřce. A pak jsem byl po projekci překvapený, kolik spokojených hlasů se ozývalo. Ale to jen tak na okraj. Mně to každopádně nejde na rozum, protože jsem se takhle nudil naposledy... nakonec ani nevím, kdy jsem se tak moc nudil. Možná u Pasažérů? Ani u nich ne. Chybí mi pocit dobrodružství - napojení na postavy. Nejde mi o jejich hloubku ani uvěřitelnost, ale možnost jim fandit - tady mi ta možnost není daná. Jen jeden člověk za druhým (a je jich tak strašně moc) mluví a něco chtějí, jezdí na místa a tam zase mluví... Za nimi jsou renderovány obrazy za stovky milionů, ale mně to nezajímá. Během tohohle filmu jsem si připadal vyčerpaný, zničený a neschopný čehokoliv - opravdu mě to trápilo. Ale asi přeju všem, co si to zvládnou užít, hodně zdraví a štěstí. (24.05.2017)