Inherent Vice

"To je ale hipík nenasyta. Všechno to vyluxoval." Copak o to, nos soukromého očka Doca Sportella umí vdechnout cokoli omamného, ale copak si to dával pan režisér se štábem a s herci? Typuji LSD a necítím se být daleko od pravdy. Já jsem však nebyl pod vlivem ničeho, takže jsem ten příběh spolehlivě nepochopil a vlastně si ani nejsem jistý, jestli tam nějaký byl, ale pár drobností mne pobavilo. Třeba zubař na trampolíně byl vynikající, všudypřítomný agent Harlingen měl taky své kouzlo, policejní spartakiádní čísla mne uváděla v němý úžas a nespornou jedničkou pro mne byl drsný polda a ještě k tomu prvotřídní podpantoflák Yetti. Toho si budu pamatovat dlouho. A taky ten zástup krásných slečen, které na mne pokukovaly ze všech míst, která vyfetovaný Sportello možná navštívil a možná taky ne. (20.12.2015)

Extrémně zašmodrchaný případ, kdy drogově závislý soukromý detektiv vyšetřuje na počátku 70. let v Los Angeles zmizení několika osob, je ironickou kritikou hnutí hippies. Hra s diváckou pozorností spočívá v tom, že máme dojem, že se hlavní hrdina nemůže v ničem orientovat a musí skončit špatně, zatímco on, přesto, že je většinou pod obraz, dovede být ve správnou chvíli v obraze. (28.08.2015)

PTA OMG! Zhulenecký film-noir velmi originálně přenesený ze 30. do 60. let minulého století. Hippiesácký Phil Marlowe hraje ve Strach a hnus v Los Angeles. Ono to dává smysl, podobná doba, jen alkoholové opojení nahradil drogový rauš, Amerika, dryáčnický kapitalismus, propojení politiky a organizovaného zločinu, mafie, korupce zůstaly stejné... A i to vymezení se proti (špatně nastavenému) systému. Naoko satira, v podstatě je to ale hodně vážný demýtizační film o romantizované éře hippies, odlehčený postmoderní formou a všemi myslitelnými mimikry. Tenhle film bych si asi potřeboval přečíst jako knihu, abych ho docenil na 100 procent... (20.02.2015)

Lynch-Big Lebowski-současný Mallick-Polanski. Nádherně vybrané to nejlepší z mistrů; hned jak se po pár minutách rozehráli Can, bylo mi jasné, že se mi to bude velice líbit. Z Lynche máme všechny tajemné ženské postavy (přehršel jmen mi chvílemi připadal jako ve Všech prezidentových mužích), od Coenů hlavního hrdinu, z Mallicka záběry a voiceover a z Polanského tu neustálou nejistotu, jestli to celé není jen halucinace, paranoia, trip. Které postavy vlastně jsou naživu a které ne, kde jsme se až příliš sjeli spolu s Docem. Konec mohl být klidně takový, že zatímco sedí Doc v závěru v autě před domem, mohla se objevit ruka s pistolí a popravit ho. A stejně by mi to dávalo smysl. Už se těším napodruhé. A chtělo by to plátno. (01.09.2016)

Skrytá vada byla už od traileru dost divným a ujetým filmem. Všechno ale spělo k tomu, že velké množství známých a mnou vyhledávaných herců mě v tomto případě zklamat nemůžou. Jenže zklamali. Joaquin Phoenix si tu zase zahrál extrémistu, který ale v tomto případě měl konečně srdce na lepším místě než obvykle a ještě k tomu byl tak trošku buřič. Wilson, Witherspoon, Del Toro nebo Brolin pak naprosto perfektně sekundovali. Škoda jen, že všichni byli tak šíleně vážní. I Joaquin, ale u něj jste ho takového prostě brát za žádných okolností nemohli a tak jeho postava měla naprosto opačný efekt. Nicméně právě postavy jako takové jsou jediné, co je na filmu tak zajímavé. Délka je vysloveně na šňůru, příběh je matenka jako kráva a ne jednou jsem měl dojem, jak kdybych koukal na film, který ubíhá a ubíhá, ale vůbec nic se v něm neděje. Nemůžu se teda zbavit dojmu, že Skrytá vada byl divnej už u traileru, ale je divnej i po shlédnutí a překvapuje mě, že takoví herci mají za potřebí zkoušet zrovna takové experimenty. I když teda beru, že Anderson jako režisér má v Hollywoodu standardně jméno, ale tenhle miš maš všeho kolem, atmosféry z 30tých let a noir kriminálky šel těžce mimo mě. (08.06.2015)