Nespoutaný Django

Považuji se za racionálního muže, člověka vědy a ctitele přírodních zákonů. Nevěřím na vodníky a hejkaly, usmívám se nad výplody astrologů, krčím rameny nad vírou v proroctví a magii. Výjimečně ale narazím na mystérium, na něco, co zjevně překračuje hranice našeho světa, co nelze vysvětlit logikou, běžnými myšlenkovými postupy. Rozumím tomu, proč se kdysi Tarantino prosadil s Pulp Fiction - historkami z podsvětí. Jeho scénář rafinovaně pracoval s odkazy a popkulturou, byl novátorský a vtipný. Jenže jak přibývaly nové tituly, nápady se vytrácely, snaha být cool přecházela v křeč, citace se měnily v kopírování, snaha vyjít vstříc očekáváním fanoušků vedla ke ztrátě soudnosti. Úspěch ale kupodivu zůstal. Těžko říct, z čeho plynou extatické obdivné komentáře, snad za ně může davová sugesce, neznámé drogy nebo úplatky (ale v tom případě mě Tarantino hanebně vynechal). V celém filmu nacházím snad dvě vtipné scény - je jím představení Christopha Waltze a střetnutí s Ku-Klux-klanem. Zbytek je upocený jako humor cirkusového klauna z toho nejlacinějšího provinčního cirku po pár panácích vodky. Scénář je nenápaditý, opírá se o špatně napsané postavy, se kterými ostatně režisér neumí pracovat. Výsledkem je užvaněný, přestylizovaný a šablonovitý snímek s přetaženou stopáží. Takový Martin McDonagh dnes umí nadhled, hrátky se žánrovým očekáváním a pulpovou estetikou ve snímcích jako V Bruggách či Tři billboardy kousek za Ebbingem používat o několik tříd výš než Tarantino. Můžete si vykládat Nespoutaného Djanga jak chcete, ale pro mě je to případ slušně obsazeného, ale naprosto nezvládnutého filmu. Dlouhou dobu jsem měl tendenci Tarantinovu sebestřednost, nedostatek soudnosti a zjevné přešlapy přehlížet, teď to schytal naplno a možná i za má předchozí zklamání. Celkový dojem: 10 %. (24.10.2018)

Daleko žánrově čistější, než jsem čekal. Trochu sice zamrzí, že se Tarantino vzdal komplexnějšího pojetí příběhu. Na druhou stranu je ale nehorázná zábava sledovat jeho podání tradičního pistolnického westernu, kde bok po boku vládnou ultimátní hláškař a neoblomný motherf*cker. Vůbec tak nevadí, že má film jen jednu regulérní přestřelku (zbytek jsou spíš "brutálně násilné chvilky"). I v téhle podobě film skoro nestihne nudit a nechává diváka hltat jak vypiplané dialogy, tak nekončící zástup cool momentů, ve kterých se můžete kochat nádhernými scenériemi, stylovou hudbou nebo přepáleným krvavým násilím. Všeho je zkrátka tak akorát, aby to vydalo na ultimátní žánrovou žranici, která už snad nemohla být divácky vděčnější. (10.01.2013)

Po megaúspěšném filmu je obvykle velmi těžké přijít znovu s něčím velkolepým a málokterý režisér dokáže znovu přeskočit sebou samým nasazenou laťku, podvědomě jsem tedy čekal, že Quentin Tarantino bude po tak brilantním snímku, jakým byli Hanebný pancharti, zákonitě trochu v útlumu, ale on se projevil jako velmi ,,nehanebný panchart" a znovu natočil cosi brilantního. A zjevně již lze v jeho filmech pozorovat cosi jako trend, už to není jen pouhá zábava, Tarantino má svůj koncept a do svých posledních filmů kóduje sdělení, už u Panchartů chtěl ve scénáři jakoby přepsat historii a dát Židům alternativní druhou šanci, jak se vypořádat s holocaustem, namísto pasivity zažehnout (virtuální) jiskru vzdoru. Bylo to ještě příliš křiklavé a napsané pro efekt, Django už má v tomhle směru mnohem sofistikovanější koncept. Tarantino nejen baví (a jak skvěle!), ale také klade závažné otázky - Proč se černoši nevzbouřili a nepozabíjeli bílé? (analogicky v předchozím filmu Židé) A také svým filmem odpovídá - otroci přijali uvažování bílých a vzali své otroctví jako nezpochybnitelnou normu, nechali se ovládnout strachem, usídlilo se v jejich hlavách. A tak Tarantino nabízí Djanga, černocha na koni, černocha s historickou rozbuškou. Quentin tím vlastně naplňuje k žánru neodmyslitelně patřící institut pomsty, tady ovšem pomsty za celou rasu, což je dost novum. Nikdy bych nečekal, že právě Tarantino natočí film (byť western) o lidských právech, a co je nejzajímavější, udělá to sofistikovaněji a vynalézavěji, než na Oskary nominovaný Spielberg v případě analogicky vyznívajícího historického spektáklu o Lincolnovi. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Christophera Waltze, se kterým Quentin konzultoval svůj scénář a který působí v jeho filmech tak trochu jako podvratný element - rakouský představitel samého nacistického Zla Hanse Landy, tedy toho, kdo zodpovídá za holocaust, tu v nové roli iniciuje osvobození černochů z otroctví a konkuruje samotnému Lincolnovi, respektive předbíhá ho o pouhopouhé dva roky. :-) Navíc v roli Němce. To je opravdu pikantní herecký přerod. :-) Dokonalá scéna s Ku-Klux-Klanem v pytlích na hlavách, skrze něž není dobře vidět, je pak podvratná o to více... (06.02.2013)

Toľká škoda finále, ktoré si mal Quentin nechať dlhšie zrieť v palici! Vsuvka s odvozom je vo filme zbytočná a spomaľuje ho vo chvíli, kedy má taimingovo explodovať a všetko perfektne uzavrieť. Nebyť tohto prešľapu, ktorý mi pri Quentinovom scenáristickom majstrovstve príde nepochopiteľný, šlo by o najlepšiu Tarantinovku od Pulp Fiction. Spomalený záber na nohy bežiaceho koňa, ku-klux scéna, interakcia ústrednej dvojky s DiCapriom a vypätosť ich scén, vrcholiacich príjazdom k Samuelovi za tónov Goldsmithovej “Nicaragui”, to všetko sú už teraz legendárne filmové highlighty (príjazd k Samuelovi je pre mňa filmovou scénou roku - zakaždým 100% husina). Samuelova kreácia možno trochu prehrávaná, ale správne ikonická a nezabudnuteľná. Waltz a DiCaprio úžasní, Foxx postačujúcí. Soundtrack božský. Ojedinelý westernový pulp s jednou vadou na kráse, ktorú šlo ľahko opraviť. (22.01.2013)

[imdb: 8.7/10] | me: Pokiaľ za niečim stojí Quentin, nedá sa od veľkých očakávaní odosobniť. A ani v tomto prípade to nebolo inak. Po všetkom čo som počul, čítal, ... po všetkých tých nomináciách to ani nešlo. No opäť to vyšlo... opäť tu máme film, ktorý jednoznačne vyčnieva z radu. Quentin si povedal, že sa pozrie negrom na zúbky a výsledkom je questern (quentin+western) z najpopulárnejších čias otroctva, ktorý však útočí na obe strany spôsobom tak štýlovým ako sa na Tarantina patrí. Príbeh, kamera, strih ... všetko je úderné a spolu s extra hereckou triedou (Waltz, DiCaprio, S.L.Jackson klobúk dole) tu zrazu máme film, ktorý nemá problém skrz na skrz prevŕtať všetko čiernobiele o čom sa doteraz filmovo mlčalo. A ak k tomu pridáme kolty, hlášky, násilie ... dostávame film, na ktorý sa čakalo ... a ktorého príchod len potvrdil to o čom sa tu už celý čas hovorilo: Quentin rulezz. ... a hoci sa u mňa rebríček top tarantinoviek nezmenil radím tento film do skupiny s názvom EXTRA. [4.5 *] You niggas gon' understand something about me! I'm worse than any of these white men here! You get the molasses out your ass, and you keep your goddamn eyeballs off me! (21.01.2013)