Reklama

Reklama

Ragtime

Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa.  Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Spoilery! Takhle nějak má vypadat snímek o opicích, který má potenciál diváky skutečně zasáhnout. Světe, uč se a vyvaruj se všech těch kontraproduktivních sraček. Předlohu jsem nečetl, ale zřejmě byla dobrá. Forman to pojal mistrovsky. Trošku bych si troufl pohanit jen slabší úvod, ale to je u podobných snímků velmi typické, očekávané a nezbytné. Opět Milda bravurně nahodil dobovou atmosféru a dal divákům pocit, že jsou součástí děje. Nádherný příběh o černouškovi, který se pokoušel hledat spravedlnost v nespravedlivém světě. Mám trošku slabost pro snímky, kde jsou lidé ochotní zemřít pro to čemu věří. Slabší 4 kousky. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Veľmi rád pozerám filmové adaptácie bezprostredne po dočítaní pôvodnej knižnej podoby. Väčšinou je z toho ale nemilé prekvapenie. Nevravím, že je ľahké obsiahle literárne dielo vtesnať do neporovnateľne menšieho priestoru, ktorý má film. Ťažko ale znášam, keď je niečo podstatné z knihy vynechané úplne, alebo zmenené (pravdepodobne) z komerčných dôvodov. Ragtime sa mi spočiatku zdal dokonalý, atmosféra bola zhruba rovnaká ako tá Doctorowova plus obohatená Formanovým famóznym rukopisom. Na filmových spracovaniach prečítaných románov je tiež zaujímavé po prvýkrát vidieť konkrétnu podobu všetkých hrdinov, ktorých sme si dovtedy iba predstavovali. V tomto prípade som bol s castingom celkom spokojný. Hlavne s obsadením Elizabeth McGovern, ktorá po Once Upon a Time in America vo mne už automaticky evokuje éterickú bytosť z drsného prostredia starej Ameriky. Po tomto zážitku som sa do nej ale "zamiloval". Bola neskutočne rozkošná a ja som z nej nemohol spustiť oči (a nie len v scéne, kde bola nahá). Späť ale k filmu. Ako dej začal gradovať, všetko sa dialo príliš rýchlo, aby to zanechalo očakávaný dojem. Udalosti boli opomenuté alebo zmenené. Ako výnimku však spomeniem rozhovor Booker T. Washingtona a Coalhousa Walkera Jr., ktorý bol ešte o niečo pôsobivejší ako v knihe. Záver to ale pokazil svojou skratkovitosťou a slabým dôrazom na jednotlivých hrdinov. ()

Reklama

Katarine 

všechny recenze uživatele

Famózní a strhující film, který mě oslovil od první do poslední minuty. Otázkou rasismu se zabýváme stále, i když toto období v Americe bylo asi nejsilnější. Já sama se rozhodně nepovažuji za takového rasistu, jako jsou lidé v mém okolí (samozřejmě tím, že žiju v Karviné, kde je koncentrace romských spoluobčanů značně silnější, bojím se procházet jejich teritoriem, nebo je potkávat na ulici kdekoliv, ale i tak vím, že existuje spousta slušných a kultivovaných romů, není tedy důvod odsuzovat hned úplně celou tuto rasu k záhubě), takže v tomto filmu bych naprosto stála za panem Walkerem, a to ve všem. Knižní předlohu jsem nečetla, ale je to velmi zajímavý námět, možná by stálo za to tuhle knihu vyhledat. Pokud jde o režii, Miloši Formanovi nelze nic vytknout, stejně tak hereckým hrdinům. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Forman se složité a ryze americké látky chopil se ctí a ačkoli se výsledek nemůže rovnat s Přeletem nad kukaččím hnízdem či Amadeem z hlediska ucelené, systematické realizace tvůrčích záměrů, stále jde o atraktivně natočené dílo, v jehož společnosti dvě a půl hodiny stopáže utečou velmi příjemně a poutavě. Kéž by všechny problematičtější a nepřehlednější produkce slavných režisérů dopadaly právě takhle… Více zde. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Skoro na pět především v tom, jak skvěle je do filmové podoby přepracována kniha. Scenárista Michael Weller a samozřejmě Miloš Forman odvedli perfektní práci a skutečně si nedovedu představit, že by tak rozsáhlý román šel zfilmovat lépe. Jenže, samotná ta kniha není úplně dokonalá a film asi ani lepší bejt nemůže. Vzhledem k tomu, že zápletku jsem si velmi dobře pamatoval z knížky, které se film věrně drží, nemohlo mě vůbec nic překvapit (bohužel). O to víc jsem se zaměřil na postupy, které tvůrci filmu použili, aby velké množství vedlejších dějových linií zapracovali do děje. Samozřejmě, spousta toho chybí, ale většina je alespoň naznačena. Problém je ten, že netuším, jak moc se v tom orientuje někdo, kdo knihu nečetl a jestli pro něj mají všechny ty vedlejší linie nějaký význam a přitažlivost. Každopádně výborný film se silným tématem. PS: A mohlo tam bejt víc ragtimu:) ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • Sám Miloš Forman považoval film za "zmrzačený a osekaný". Producent Dino De Laurentiis totiž po shlédnutí prvního sestřihu (který měl jen něco málo pod tři hodiny, ale podle režiséra měl dobrou strukturu, resp. "epický tah") trval na zkracování. Když Forman podle jeho instrukcí vystřihl celou jednu dějovou linii, která filmu mimo jiné dodávala potřebnou špetku humoru, výsledek mu připadal naprosto evidentně slabší. Vymyslel tedy fintu, která se mu nakonec vymstila. Navrhl De Laurentiisovi že zkrácený film promítnou autorovi knižní předlohy Doctorowovi - který už viděl původní verzi - a rozhodnou se podle jeho reakce, bez ohledu na jejich vlastní názory. De Laurentiis souhlasil... a Forman pak byl naprosto šokován, když se světla v sále rozsvítila a spisovatel řekl: "Mně tam nic nechybí." Oněch zhruba dvacet minut tedy z filmu zmizelo, ale "veškerá radost, kterou z dokončeného filmu obvykle mám, byla tatam," vzpomínal pak Forman. "Dodneška pevně věřím, že tohle umělé zkrácení byla nesmírná chyba. Z toho filmu se stal mrzáček, dokonalý důkaz paradoxního jevu, že kratší film se někdy může jevit delší." Když pak o mnoho let později začaly přicházet do módy takzvané režisérské sestřihy různých starších filmů (proslaveně se na nich vyřádil například Ridley Scott – a sám Forman prodloužil svého Amadea, 1984), vyjádřil režisér své přání dát původní podobu i Ragtimu, bylo mu ovšem řečeno, že vystřižený materiál už není nikde k nalezení. (NIRO)
  • Miloš Forman vzpomínal na jeden z hlavních důvodů, proč se film rozhodl točit: "Nejvíc mě na knize zaujal příběh Coalhouse Walkera juniora. Jde o mladého černošského klavíristu, který si jezdí po městě v nablýskané fordce Model T, dokud se mu zavistiví bílí hasiči nevydělají na zadní sedadlo. Černý klavírista se buďto musí ponížit a ty výkaly odstaranit vlastníma rukama, nebo se jim postavit a riskovat malér. Walkerovo dilema mi bylo až příliš povědomé z Prahy. V komunistickém Československu se člověk musel neustále střetávat s hlupáky, kteří měli moc a s potěchou jiné ponižovali. Kdo se jim postavil, riskoval životbytí a někdy i život. Češi, skřípnutí ve střední Evropě mezi Staliny a Hitlery, si zachraňují zdravý rozum svým ironickým humorem, kterému není nic svaté. V situaci Coalhouse Walkera juniora by Čech nejspíš to lejno na zadním sedadle uklidil sám a přitom ještě špičkoval, jak ubohé je to hovínko, že ani pořádně nesmrdí, že je škoda s ním špinit hadr, protože ti, co to udělali, se snad ani pořádně vysrat neumějí, že za socialismu už ani hovno není to, co bývalo, a kam že to lidstvo tedy spěje. Jenže Coalhouse Walker junior je Američan. Navíc černý Američan. On nejen že to lejno neuklidí, ale žádá satisfakci. (...) To divoce romantické americké gesto mě na tom příběhu přitahovalo nejvíc. Ze mě samého se právě stal americký občan a v jistém smyslu jsem se prostřednictvím Coalhouse sám vciťoval do psychiky Američana, který tak neústupně bojuje za svá práva, až to hraničí se sebevraždou." (NIRO)

Související novinky

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

07.11.2012

Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)

Reklama

Reklama