Ve vlnách

Mám filmy, ve kterých je hlavní hrdina surf, moc rád. Líbí se mi ta lehkost toho sportu a volnost, když se za surfařem zavírá jedna vlna za druhou a taky se mi ty záběry líbily i v tomto filmu. Horší už ale na tomhle filmu bylo spíš to, že nepřináší vůbec nic nového. Herecké výkony normální. Všichni jsou tam zarostlí jak máničky. Do toho problémy s drogami a snaha být šťastný z toho, co dělají. No a jak byste řekli, že takový film nakonec dopadne? Nebýt těch krásných záběrů na vlny, asi bych šel s hodnocením klidně i níž. (27.09.2014)

Další ze surfařských filmů, kterému nechybí ta správná uvolněná retro atmosféra doplněná parádními vlnami a dobře padnoucími hudebními songy. Pohodářsky laděný australský Drift zaujme už originálně pojatým černobílým úvodem a následně nenásilně rozvíjí příběh dvou bratrů. Dojem kazí jen neskrývaný schematismus (dva bratři zamilovaní do stejné holky, rozjezd nové obchodní značky přes odpor všech okolo a zejména pak celá linie s motorkářským gangem a dluhem za nedoručenou zásilku), který prakticky znemožňuje vyšší hodnocení. Ještě bych rád zmínil účast Sama Worthingtona, kladem určitě je, že jeho účinkování bylo poměrně časově omezené a spíše nárazové. Myles Pollard předvedl o třídu lepší výkon. (21.08.2013)

Pro mě toto není klasické sportovní drama, jaké jsem už viděl nespočet krát. Není to zaměřené čistě jen soukolí určitého sportu, v tomto případě surfingu, ale je to i o životě, o podnikání apod. Není tam jeden klasický hrdina, který má sen se dostat na nějaké mistrovství a uspět. Udělá proto vše a když neuspěje, celý svět se mu zhroutí. Celý film je brán z trošku širšího hlediska, a to se mi líbilo. Jde o to si ten sport užívat, není to o tom vyhrávat. Jinak tam jsou prvky, které se vyskytují v klasických sportovních dramatech: Nápad, realizace, počáteční úspěch, problémy a pády. Nakonec to skončí šťastně, to k tomu patří. 80%. U tohoto typu filmů dát většinou méně nemohu. (29.07.2013)

Když Kathryn Bigelow v roce 1991 natočila Bod zlomu jistě netušila, že odstartovala vlnu surfovacích filmů. Nic proti rád je vyhledávám, protože surf je krásnej sport, problém je že záplekta těch filmů až na jeden, nikdy nedosáhla úrovně Bod zlomu a tak se mě ty surf filmy se svým stále stejným námětem (svobodomyslnost + odvaha sject megalvnu a porazit sám sebe ) začaly pomalu přejídat. Tenhle fiml vypadal podle obsahu jinak, ale moje lebkovna tentokrát vydala chybnej úsudek. Většinu filmu je o absolutním hovně a konec filmu je zase jen o tom, že se musí sject megavlna a porazit sám sebe. když k tomu připočítám, že hlavní hrdina měl vlasy jak Bodhi z Bodu zlomu a tvůrci mě rozhodně nepřesvědčili, že by měli svou vlastní invenci, vychází mně poměrně velká nespokojenost s tímhle filmem. (18.11.2014)

Nechápu jak mě může surfování tak uchvacovat, když jsem ještě v životě nesjel jedinou vlnu, ale je to tak. Každopádně film neřeší jen sportovní výkon nějakého kluka s prknem, zabývá se i morální otázkou a prosazuje příjemnou myšlenku - jít si za svým cílem, i přes to, že cesta je místy trnitá. Ražijně tomu sice něco chybí, ale to kompenzuje parádní kamera a zajímavé autorské myšlenky a kvalitní herecké výkony. (27.07.2013)