Víla

Příjemně ujetá a střelená komedie, kdy jsem si celou dobu říkal, že takhle by vypadaly filmy Aki Kaurismäkiho, kdyby je točil s bláznivým humorem. Časem se příběh začne táhnout a vtipy poněkud opakovat, chtělo to kratší stopáž, ale potěší, pobaví. Nic víc, nic míň, jenže o kolika současných filmech se tohle dá říct? (21.06.2012)

Je to úplně něco odlišného a jiného, než jsem doposud měla možnost vidět. Rozhodně to není film pro každého a asi na něj musí být i ta správná nálada. Ale i tak je to směs gagů, kde některé byly perfektní a za jiné bych střílela. Ale obdivuji celou režisérskou trojku za odvahu v experimentování a za to, že si to nakonec i sami zahráli. Dome, Fiono a Bruno nevzdávejte to, dolaďte to a bude to fajn. 70% (05.01.2013)

Tak tohle bylo jetý i na mě, ale jako jóóó neorotodoxnosti vjezd povolen, ale když tenhle film zastihne diváka připravenýho na další řadovej biják, hrozí vyplo nebo přeplo. Film Víla je především vyprávění obrazem, snažil jsem si přijít na to, zda tím autor neoznamenuje nějakou vyšší myšlenku, ale nějak jsem jí neanšel, takže zůstalo u velmi podařených gagů (nasleplý číšnik nese pivo ), vtipně nasnímaných scén ( chodící taška ) a neorotodoxnosti (porod ). Mám rád odlišnost a originalitu ve všech možných oblastech, takže nakonec dcoela spokojenost. (06.10.2013)

Pro mě to nebyla taková bomba jako Rumba, ale možná to bylo tím, že Rumbou u mě Fiona a Dom nasadili laťku setsakramentsky vysoko. Prostě už nefungoval ten moment překvapení. Takže některé gagy se mi zdály déjà vu a choreografie tance na střeše jako by z oka vypadla jejich rumbovým kreacím. Přesto je to ale pořád skvělá taškařice nabitá nápady a až Fiona s Domem natočí další film a Festival francouzského filmu ho zařadí do programu (nebo mohu doufat v uvedení do distribuce?), mají už teď v sále zaručenou dychtivou divačku. (01.12.2011)

"Podobný film": Aki Kaurismäki - Le Havre...Ta inspirace tvorbou finského režiséra je na můj vkus až příliš okatá. Příběh kouzelné víly Fiony a nočního hlídače Dominika je však o dost slabší než u Kaurismäkiho. Navíc jak už to tak u bláznivých komedií bývá, občas to autoři s humornými situacemi až přehánějí...Přesto ve filmu byla jedna povedená scéna, na kterou bych nerada zapomněla - pacienti hrají v blázinci karty a do banku místo peněz přihazují barevné pilulky nebo rovnou celá platíčka léků. Tenhle moment mě opravdu upřímně rozesmál. (25.12.2012)